Makro a sentiment v Česku: spotřebitelská i podnikatelská důvěra klesá

V českém kontextu se objevuje paradox: domácnosti stále utrácejí, firmy investují, a přesto jejich očekávání o budoucím ekonomickém vývoji klesá. To není pouhý psychologický jev. Důvěra spotřebitelů a podnikatelů ovlivňuje vývoj výdajů, investic, cen a v konečném důsledku i výkonnost firem, a tedy i návratnost investic. Ignorovat tyto trendy znamená přehlížet varovný signál, který by mohl předběhnout zpomalení růstu nebo změnu dynamiky trhů.

Makro: růst pomalý, spotřeba v centru, ale sentiment se ztrácí

Makroekonomická situace Česka podle aktuálních prognóz Evropské komise i domácích statistik ukazuje pokračující růst HDP, ale také jeho zpomalující dynamiku a kombinaci pozitivních i negativních tlaků. Reálný růst ekonomiky má podle nejnovější prognózy dosáhnout kolem 2,4 % v roce 2025 a zpomalit na 1,9 % v roce 2026, přičemž domácí spotřeba zůstává hlavním tahounem. Dlouhodobě se očekává růst reálných mezd a nižší míra úspor domácností, což by mělo udržovat spotřebitelskou poptávku nadprůměrně silnou. Nicméně exportní sektor je vlivem slabšího zahraničního růstu a vyšších tarifů pod tlakem, což do sentimentu podnikatelů promítá zvýšenou nejistotu.

Z tohoto makro základu by se dalo očekávat, že důvěra spotřebitelů i podnikatelů zůstane stabilní či rostoucí. Ale agregátní makro není totéž co skutečné chování ekonomických subjektů. A právě zde se objevuje klíčové rozporuplné vychýlení.

Důvěra spotřebitelů je stále relativně vysoká, ale má klesající trend

Spotřebitelská důvěra v Česku je stále nad dlouhodobým průměrem, ale nedávná data ukazují postupný pokles očekávání, zejména ohledně budoucí ekonomické situace a osobních financí. V prosincových datech spadl indikátor důvěry spotřebitelů na 111,1 bodu ze 111,7 bodu — což sice není propad, ale trend zmírňování optimistických očekávání je patrný. Přitom podíl domácností vyhlížejících zhoršení ekonomické situace převažuje nad těmi, kteří čekají zlepšení.

 Investiční důsledky:

●      Snížená ochota k velkým nákupům a dlouhodobým závazkům, která je typickou reakcí spotřebitelů v období nejistoty, může oslabit retailové segmenty a tržby firem závislých na silné spotřebě.

●      I když spotřeba roste v agregátu, sentiment naznačuje, že výdaje mohou být více “nutnostní” než “expanzivní”, což ovlivňuje marže firem a cyklické sektory.

●      Pokud sentiment spotřebitelů dále klesne, může se to přelévat do měřitelných zpomalení spotřebitelských výdajů, třeba ve službách, volnočasových aktivitách či luxusním zboží — což je signifikantní pro sektorové alokace.

 

Sentiment tedy odráží nejen aktuální náladu, ale i implicitní riziko budoucího poklesu spotřební poptávky, které by mohlo vést k reálnému zpomalení růstu firemních výnosů v absolutních i relativních číslech.

Důvěra podnikatelů: zrychlení a následný útlum

Podnikatelský sentiment v Česku je dynamický — během roku 2025 jsme viděli období, kdy důvěra podnikatelů vyrostla nad dlouhodobý průměr, dokonce i nad úrovně, které nebyly dosaženy několik let. To byl signál zlepšených očekávání v sektorech služeb, stavebnictví a obchodu.

Ale data z konce roku ukazují obrácený trend, kdy indikátor podnikatelské důvěry klesl zpět pod 100, na 98 bodů v prosinci 2025 — nejnižší úroveň sentimentu za několik měsíců. Klíčové oslabení přišlo zejména v průmyslu, kde očekávání výroby klesla pod osmiměsíční minimum, a v sektorech služeb a obchodu.

Makroimplikace pro byznys:

●      Pokles podnikatelské důvěry je signálem reálného rizika utlumení investic do kapacit, technologií nebo zaměstnanců — což se může projevit v nižších růstových trajektoriích firem, pomalejší tvorbě pracovních míst a přechodné stagnaci produktivity.

●      Nízký sentiment v průmyslu často předchází realitě zpomalení produkce či odkladů investičních rozhodnutí — což je trend, který se historicky objevuje před cyklickými zpomaleními v reálných datech výroby a exportu.

●      Podnikatelé jsou také citliví na regulační nejistotu, náklady na energie, logistiku a externality globální poptávky — a pokles důvěry může naznačovat zvyšující se obavy v těchto oblastech.

Sentiment má tedy předstihovou informativní hodnotu, a když podnikatelská důvěra solidně klesá, investoři by to měli číst jako předzvěst možného zpomalení firemní aktivity a přehodnotit expozice vůči cyklickým segmentům ve prospěch hodnotových investic.

Česko vs. region: sentiment v kontextu EU

Když porovnáme vývoj sentimentu v Česku s ostatními ekonomikami EU, je zřejmé, že pokles nálady spotřebitelů a podnikatelů není izolovaným fenoménem, ale součástí širší evropské nejistoty. Například v eurozóně se sentiment podle posledních agregovaných statistik proměnil spíše mírně do kladných hodnot, ale s výraznými regionálními rozdíly a prudkými výkyvy mezi sektory (např. sentiment v Německu klesá, zatímco v jiných zemích roste).

Navíc v některých sousedních ekonomikách střední a východní Evropy — například v Polsku — byl spotřebitelský sentiment silnější a kladnější než v jiných částech EU, což svědčí o tom, že regionální rozdíly jsou investičně relevantní.

Investoři, zbystřete!

●      Relativní náskok či zaostávání českého sentimentu může předznamenat regionální divergence v růstu reálné ekonomické aktivity.

●      Divergující sentimenty mohou vést k rozdílným kapitálovým tokům v rámci regionálních ETF, sektorových expozic či firem závislých na lokální poptávce.

 

Trendy sentimentu a investiční implikace

Krátkodobý vs. dlouhodobý sentiment: Spotřebitelský indikátor se sice drží historicky relativně vysoko, ale pokles trendu naznačuje potenciální omezení výdajů v čase — což může ovlivnit detailní projekce spotřebitelských segmentů ve firemních modelech i v makro projekcích růstu HDP.

Podnikatelský sentiment často bývá předstihem ve firemní investiční aktivitě a jeho pokles může signalizovat zpomalení investic do kapitálu, což se projektuje do nižší tvorby fixních investic a možné stagnace produktivity.

Sentiment není „nálada“, ale fundamentální signál

Sentiment jako takový není jen psychologický údaj. V kontextu české ekonomiky jde o konkrétní, kvantifikovatelný a investičně relevantní signál, který může předcházet reálným ekonomickým změnám. Pokles důvěry spotřebitelů a podnikatelů v Česku:

●      indikuje potenciální zpomalení spotřebitelské poptávky,

●      signalizuje riziko snížení firemních investic,

●      ovlivňuje sektorové výkonnosti a cyklické profily firem,

●      a v regionálním kontextu může znamenat relativní divergence tržních výkonů.