Geopolitické napětí ve Venezuele –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak reagují trhy a jaké jsou predikce?

Donald Trump dlouhodobě vyhrožoval venezuelské vládě, že může nařídit vojenské útoky na cíle na venezuelském území po měsících útoků na lodě obviněné z převozu drog z této jihoamerické země. Ještě tehdy uvedl venezuelský prezident Maduro, že jde pouze o skrytý pokus zbavit ho moci a dostat se k ložiskům ropy.

Spekulace se však staly realitou, USA zaútočily na Venezuelu v noci na 3. ledna 2026, a to na vojenské cíle  v zemi a podnikly letecké údery, při kterých došlo k explozím v Caracasu a dalších regionech. Americkým speciálním jednotkám se podařilo zadržet prezidenta Madura s manželkou a náasledně je převézt do USA.

Útoky tak přišly poté, co Trumpova vláda obvinila tu Madurovu za drogové „zaplavení“ Spojených Států, které mají dlouhodobě problém s fentanylem, kokainem a gangy. Navíc s rostoucí nejistotou ve Venezuele mnoho lidí (odhady šplhají až k 8 milionům uprchlíků od roku 2013) uprchlo právě do zmíněných USA, což se Trumpově vládě pochopitelně příliš nelíbilo.

Spojené státy dále reagovaly, že jednaly v souladu se zákony ozbrojeného konfliktu tak, aby ochránily své občany před kartely, které dovážely „jed“ na pobřeží USA. Mnoho právních expertů tento útok kritizuje, jelikož jde o únos prezidenta legitimního státu, do kterého by USA neměly zasahovat.

Od ledna loňského roku, kdy Trump nastoupil do svého druhého funkčního období, se zvyšoval tlak na vládu Nicoláse Madura. Nejprve Trumpova administrativa zdvojnásobila odměnu za informace, jenž by vedly k dopadení Madura, až na částku v hodnotě 1,1 miliardy Kč. V září začaly americké síly cílit na lodě, které obvinily z převozu drog z Jižní Ameriky do USA. Od té doby došlo v Karibiku a Tichomoří k více než 30 útokům na tyto lodě, při kterých zemřelo více než 110 lidí.

Dopad konfliktu na cenu ropy a energetické společnosti

Venezuela patří k největším producentům ropy na světě. Přestože primární důvod k útoku je dle Trumpa dovoz drog do USA, mnozí specialisté však vidí  jako skutečný důvod spíše motivaci k získání přístupu k ropě.

Aktuálně ropa (Crude Oil) neprodělává dramatické propady či vzrůsty. Nicméně vojenská eskalace a blokáda tankerů vytváří obavy z omezení dodávek ropy, což typicky zvyšuje její cenu. Na omezení dodávek a potenciální růst ceny ropy budou pravděpodobně reagovat i akcie velkých energetických společností, jako je Exxon Mobil, Chevron nebo Shell.

Dopad na dluhopisový trh a velké množství nesplacených dluhopisů

Jelikož Venezuela v minulosti opakovaně nesplácela svůj státní dluh, mezinárodní investoři ztratili důvěru v tuto zemi. Spojené státy v reakci na to uvalily sankce, které mimo jiné vedly k zákazu obchodování se státními dluhopisy. Kvůli tomu není možné najít státní dluhopisy Venezuely a jejich reakci na současný konflikt.

Přesto lze dohledat dluhopisy typu PDVSA 2027 nebo Venezuela 2035, jsou však tak extrémně rizikové a málo likvidní, že i velmi nízká cena, která zvyšuje výnos dluhopisů, odrazuje investory od investice do těchto „bondů“. Tyto dluhopisy je ve většině případů možné nakoupit pouze přes OTC, protože standardizovaný trh téměř neexistuje.

Analytici v současnosti odhadují, že má Venezuela přibližně 60 miliard dolarů nesplacených dluhopisů. Celkový zahraniční dluh včetně závazků PDVSA (státní podnik), bilaterálních půjček a rozhodnutí arbitrážních soudů však činí přibližně 150 až 170 miliard dolarů v závislosti na tom, jak se počítají nashromážděné úroky a soudní rozsudky. Mezinárodní měnový fond mezitím předpokládá nominální HDP Venezuely pro rok 2025 okolo 82,2 miliardy dolarů, což by znamenalo poměr dluh/HDP mezi 180 až 200 procenty.

Reakce ratingových agentur

Po uvalení sankcí USA na Venezuelu v roce 2019 velká trojka (S&P, Moody’s a Fitch) přestala publikovat pravidelné ratingy této země. Poslední dostupný rating je tak z roku 2018 od Moody’s s písmenem C.

S ohledem na současnou situaci, tedy nesplácení státního dluhu, příjmy závislé pouze na ropě, nestabilní politický systém a vysokou kriminalitu, by Venezuela pravděpodobně i tak obdržela velmi nízký rating, který by odrazoval investory.

Pro doplnění, pokud bychom se podívali na rating Venezuely ještě v 80. letech minulého století, ekonomická situace byla na jiné úrovni. Země dosahovala ratingu Aaa/AA od většiny agentur. Politický režim a korupce však makroekonomickou situaci výrazně zhoršily.

Drahé kovy: cena zlata roste po zahájení konfliktu

Ceny drahých kovů, v čele se zlatem, dnes výrazně rostou. Zlato, které dlouhodobě těží z makroekonomické a geopolitické nejistoty, dnes roste o 2 %. Přestože jsme ke konci roku mohli vidět mírnou korekci na drahých kovech, konflikt a nízké úrokové sazby ukazují, že růst ještě zdaleka neskončil.

Růstem však nezaostává ani stříbro, které kromě geopolitické nejistoty také těží z vyššího využití a spotřeby v oblasti umělé inteligence. Jen dnes si připisuje 3,25 %.

Predikce konfliktu: kdo bude vládnout Venezuele, a tedy i ropě?

V sobotu 3. 1. 2026 Trump slíbil, že USA „budou spravovat“ zemi, dokud nebude možný „bezpečný, správný a rozumný přechod“. Mezitím však byla Delcy Rodríguez slavnostně uvedena do funkce prezidentky Venezuely dnes v 8:00 místního času v Caracasu. Na to konto Donald Trump varoval Delcy Rodríguez, že by mohla „zaplatit velmi vysokou cenu, pravděpodobně větší než Maduro“, pokud „neudělá, co je správné“. Rodríguez při svém prvním zasedání kabinetu v neděli zaujala smířlivý tón a nabídla spolupráci s USA.

Akciové trhy budou pravděpodobně reagovat na tuto celou situaci při jejich dnešním otevření. Očekáváme, že hrozba ohledně dodávek ropy zvýší její cenu a akcie energetických společností budou benefitovat z tohoto konfliktu. Zlato a další drahé kovy využijí současnou situaci a jejich ceny budou pokračovat v dalším růstu.