Hot Money a měnové turbulence: Jak krátkodobý kapitál ovlivňuje ekonomiky a jak se chránit před krizemi

Foto: Shutterstock.com

Fenomén Hot Money, tedy krátkodobý kapitál, který rychle reaguje na změny měnových a ekonomických podmínek, má zásadní vliv na stabilitu ekonomik. Jakmile dojde k náznakům nerovnováhy, může rychlý odliv kapitálu způsobit měnové krize, inflaci a ztrátu důvěry v měnu. Podívejme se na to, jak tyto toky kapitálu ovlivňují různé země a proč je důležité mít diverzifikované investice, aby se minimalizovalo riziko spojené s měnovými výkyvy a finančními krizemi.

Fenomén Hot Money, krátkodobého přelétavého kapitálu, má mnoho ingrediencí. Jednou z nich jsou měnové kurzy, další třeba úrokové sazby různých měn. Stranou nestojí ani důvěra v tu kterou měnu, fundamenty a mýty. Pokud kupříkladu Egypťané nevěří ve svou egyptskou libru a raději drží dolary, musí být na libře relativně vysoké nominální úrokové sazby.

A když Egypt setrvale sužuje inflace, pak ani na první pohled číselně vysoký úrokový výnos librového střadatele neodškodní za riziko, které nese. Když libra devalvuje a díky výhodě vlastní měny to přispěje k makroekonomické stabilizaci, librové úspory se znehodnocují vlivem dovezené inflace a mají menší kupní sílu.

Začali jsme příkladem Egypta, země, kde se hospodářská politika opřela o infrastrukturní projekty financované půjčeným zahraničním kapitálem. Tyto projekty, jako je rozvoj oblasti Suezského průplavu a výstavba vysokorychlostní železnice, sice přispěly k růstu zaměstnanosti, ale nepřinesly potřebné devizy. Díky přílivu kapitálu se ekonomice dařilo, ale dluh denominovaný v cizí měně začal tížit.

Řešení se opírá o výhodu vlastní měny – v případě problémů dojde k jejímu oslabení, což podpoří exporty. V případě Egypta přijede více turistů, kteří s sebou dovezou tolik žádané devizové prostředky. A zdrojem deviz je i privatizace státního majetku. Když zemi trápí kuratela nouzového financování MMF, veřejný sektor prochází nucenou změnou.

Rizika referenční měny

Začali jsme příkladem z jiného kontinentu. Na reálném příkladu ilustrujeme podstatné ingredience – nezvládnutá hospodářská politika, populismus, zadlužení veřejného sektoru a megalomanské projekty mohou snadno vykolejit makroekonomickou stabilitu. Obyčejného Egypťana, pana Hassana, ale devalvace libry nepřekvapí, inflační zkušenosti velí spořit ve zlatě a díky styku s turisty třeba držet cosi ze svých aktiv v dolarech a eurech. Egyptská libra není měnou, jejíž držba by byla žádoucí z jiných než transakčních motivů a úhrady splatných závazků. Inflační zkušenosti a očekávání jsou neúprosná, graf 1 zachycuje, jak často  v Egyptě dvouciferná inflace nastala.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 83 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Dohody USA s Evropskou unií a Japonskem na 15% clu povzbudily mnohem více dolar než akcie

7 minut

Spojené státy uzavřely v červenci rámcové obchodní dohody s Evropskou unií a Japonskem na 15% dovozním clu pro většinu zboží. Investoři je vnímají jako úlevu od rizika eskalace obchodních válek, na což finanční trhy zareagovaly snížením volatility akciových indexů a především posílením dolaru. Základní americké clo 15 % vůči EU je sice jen polovinou dříve hrozící sazby 30 %, ale na druhé straně jasně překračuje od dubna uplatňovaných 10 %, nemluvě o loňských nízkých tarifech. Otázkou proto zůstává, jak dlouho pozitivní signály nových obchodních ujednání pro finanční trhy vydrží.

Vůči americkým akciím a big techům je na místě opatrnost

5 minut

Stratég kapitálových trhů ve společnosti Fidelity International vidí zvýšená rizika pro americký akciový trh kvůli ekonomické politice Donalda Trumpa i nadměrným valuacím velkých technologických společností. Nevylučuje ani další oslabení dolaru. Jako relativně perspektivnější vnímá evropské akcie navzdory pomalejšímu růstu evropské ekonomiky, kterou tíží drahé energie i byrokratické překážky.

Akciové investice se díky Trumpovi vyplácí měnově zajišťovat

8 minut

Zajišťování měnového rizika do koruny má neoddiskutovatelné přínosy u cizoměnových konzervativních aktiv, jejichž výkonnost by pohyby devizových kurzů značně rozkolísaly. U dynamických investic je měnové zajištění obecně sporné, jenže letošní radikální změna hospodářské politiky USA prosazovaná novou Trumpovou administrativou zvyšuje užitečnost tohoto přístupu také na akciových trzích.

Dolar v defenzivě. Proč ztrácí sílu – a co z toho máte vy?

10 minut

Americký dolar v roce 2025 výrazně oslabil – jak vůči světovým měnám, tak i vůči české koruně. Pokles od začátku roku odráží hlubší změny v globální ekonomice i důvěře investorů. Co za tím stojí, jaký dopad má slabý dolar na akciové trhy a co by měli dělat investoři v korunách? Podívejme se na širší souvislosti, historické paralely i praktické rady.

Buffett bije na poplach ohledně dolaru a cel. Akciím ale stále věří

7 minut

Warren Buffett se na své poslední valné hromadě jako šéf Berkshire Hathaway nevyhýbal ostrým slovům – varoval před oslabujícím dolarem, kritizoval protekcionismus a apeloval na fiskální disciplínu USA. Přesto však nadále věří v sílu akcií a zdůrazňuje, že trpělivost a zdravý rozum jsou v investování klíčové.

Dolar dostal na frak. Které faktory stojí za jeho prudkým oslabením a co to znamená pro korunové investory?

6 minut

Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?

Preference bezpečí podpořila bonitní dluhopisy i hodnotové akcie proti růstovým

6 minut

V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.