Deflace nebo dezinflace? Co je co?

Foto: Shutterstock.com

Míra inflace od svého vrcholu klesá, nejen v Česku. Ekonomický žargon pro to nabízí dva podobné termíny – „dezinflace“ a „deflace“. Když dochází k dezinflaci, ceny rostou, ale pomalejším tempem. V ekonomice, která prochází dezinflací, cenová hladina stále roste. Ceny však v průměru rostou pomaleji než dříve. Míra inflace je stále kladná, ale na nižší úrovni. Paradigma cílování inflace říká, že žádoucí je mírný asi dvouprocentní růst CPI inflace.

To, že je inflace měřena indexem spotřebitelských cen (CPI), a právě tento popisuje vývoj cenové hladiny, se stalo běžně akceptovanou skutečností. Stejně tak v mainstreamu převládlo paradigma vyslovující, že záporný růst hladiny spotřebitelských cen představuje zhoubnou deflaci. Rezidenční nemovitosti poskytují bydlení, a toto je v Česku ve spotřebním koši reprezentováno konstruktem imputovaného nájemného reprezentujícího odhad nákladů vlastnického bydlení. Byty jsou investicí, a jejich cenovky jsou prý podstatné pro investory, nikoliv pro spotřebitele.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 95 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

7 minut

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.

Britské státní dluhopisy nemají na růžích ustláno. Co je tíží nejvíce?

4 minuty

Dluhopisy Spojeného království prodělaly za posledních 5 let citelné kapitálové ztráty, způsobené vydatným vzestupem jejich trhem požadovaných výnosů. Od podzimu 2024 oživl tento trend hlavně u dlouhých splatností. Podobný nepříznivý vývoj sice sledovaly také dluhopisy jiných západoevropských zemí, ale nelze přehlédnout, že Velká Británie si půjčuje za podstatně horších úrokových podmínek než mnohem zadluženější Itálie nebo větší rozpočtový hříšník Francie. K této skutečnosti významně přispívá setrvale vyšší inflace v ostrovní ekonomice i její ne vždy transparentní fiskální politika.

Jak inflace ovlivňuje investice a hodnotu portfolia

7 minut

Inflace patří k nejzákeřnějším hrozbám pro investory. Nenápadně snižuje kupní sílu peněz, znehodnocuje úspory i dlouhodobé investice a dokáže narušit rovnováhu celého portfolia. Tento text vysvětluje, jak inflace působí na jednotlivé třídy aktiv, proč je reálný výnos důležitější než nominální a jaké konkrétní strategie mohou pomoci ochránit majetek v obdobích rostoucích cen.

Jak krize a inflace formují investiční příležitosti

9 minut

Ekonomické otřesy, války i období vysoké inflace byly v historii často začátkem nových investičních cyklů. Zkušenosti ukazují, že i v době ztráty jistot vznikají příležitosti, pokud existuje vůle k obnově, důvěra v instituce a přístup ke kapitálu. Myšlenky Eleanor Dullesové z doby druhé světové války dnes znovu ožívají v debatách o veřejném dluhu, inflační dani a schopnosti ekonomik přizpůsobit se měnícím podmínkám.

Americká inflace zatím odolává Trumpovým clům. Udrží se snad pod 3 %?

7 minut

Nová fáze navýšení amerických dovozních cel během letních měsíců dosud nevyhnala spotřebitelskou inflaci v zámoří nad 3 %, což vítá i akciový trh. Existují však signály delšího rozložení proinflačních dopadů přísnější obchodní politiky USA v čase a brzy může být vše jinak. Jak bude na vzniklou ekonomickou nejistotu reagovat centrální banka Fed, která nyní musí vzít v úvahu i slábnoucí dynamiku trhu práce?

Proč je japonský jen slabý a ještě dlouho bude

9 minut

Zatímco centrální banky ve světě zpřísňují měnovou politiku, Japonsko zůstává věrné nízkým sazbám a masivní podpoře ekonomiky. Investoři využívají levný jen k financování obchodů a měna dál oslabuje. Vývoj závisí nejen na domácí ekonomice, ale i na rozhodnutích amerického Fedu a síle dolaru. Co žene jen dolů, kdo z toho těží a kde číhají rizika?