Trumpův burzovní maraton pokračuje, prezident přeobchodoval celý Kongres

Nervozita na trhu nevadí, Donald Trump, respektive jeho správce portfolia, rozhodně nezpomaluje. Americký prezident v rámci nedávno zveřejněného obchodního přiznání za červenec vykázal přes 1 100 nákupů a prodejů cenných papírů. 47. prezident tak pokračuje v horečné obchodní aktivitě, když – jak spočítala agentura Bloomberg – od návratu do Bílého domu loni v lednu provedl sám doposud víc transakcí než 535 členů amerického Kongresu (435 Sněmovny reprezentantů a 100 Senátu) dohromady. Podle Bloombergu Trump od začátku volebního období realizoval cca 28 700 obchodů (asi 80 obchodů za jeden obchodní den), zatímco všichni členové Sněmovny reprezentantů a Senátu dohromady za stejné období nahlásili jen 22 200 obchodů. Trump, který za loňský rok vykázal zisk 2,2 miliardy dolarů (majoritu tvořil profit z kryptoměnového byznysu), navíc vedle neobyčejně vysoké aktivity poutá pozornost i skladbou portfolia: to totiž zahrnuje akcie firem, jejichž podnikání je pod významným vlivem jeho administrativy. V případě šéfa Bílého domu tak běžná investiční otázka, kdy a proč obchodovat, získává další rozměr. Jako prezident totiž zároveň stojí v čele orgánu, který zadává zakázky a určuje pravidla.

Trumpovy obchody se v následujících týdnech mohou stát ve spojitosti s listopadovými midterms významným tématem veřejného prostoru, kdy řada prezidentových odpůrců poukazuje na bezprecedentní objem obchodní aktivity a v případě, že by Demokraté v listopadových volbách uspěli, je možné, že by prezidentovy obchody mohli vyšetřovat. Zvlášť když se ukazuje, že Trump není jediný, kdo v úřadu solidně vydělává. Třeba zvláštní emisar Steve Witkoff, kterého prezident pověřuje diplomatickými úkoly na Blízkém východě a v rusko-ukrajinském konfliktu, loni podle New York Times vydělal více než čtvrt miliardy dolarů. Na druhé straně Republikáni mohou opět poukazovat na obchodně proslulou kongresmanku Nancy Pelosi, která podle posledního zveřejněného přiznání dokázala trefit multimilionový jackpot na růst Bloom Energy, na který její manžel vsadil nedlouho před jeho zařazením do indexu S&P 500.

Trump prodával Microsoft a Amazon, naopak nastoupil do Intuit nebo Salesforce

Největší rybou a potenciálně nejzajímavějším konfliktem zájmu je i ve světle Witkoffa a v Kongresu končící Pelosi stále prezident Trump. Jeho červencové oznámení podle CNBC obsahuje 1 156 transakcí v souhrnné hodnotě zhruba 79 až 270 milionů dolarů. Zveřejněné údaje uvádějí pouze hodnoty obchodů v intervalech, nikoli přesné částky, nelze tak určit přesnou velikost pozic ani výsledek obchodování. Podle analytiků ale lze říci, že Trumpovo portfolio v červenci prošlo rozsáhlými změnami.

Největší oznámené obchody představovaly prodeje akcií Microsoftu a Amazonu 20. července, každý v rozmezí pěti až 25 milionů dolarů; o tři dny později pak ale následovaly menší nákupy obou titulů. Trump prodával taktéž Oracle (za jeden až pět milionů dolarů), naopak ve stejném sektoru realizoval nákup Nvidie (za půl až jeden milion). K dalším nákupům za jeden až pět milionů dolarů na společnost patřily Intuit, Marvell Technology, Salesforce a Church & Dwight. 

V červenci nakoupil akcie SpaceX za 15 001 až 50 000 dolarů a část za 1 001 až 15 000 dolarů prodal; opakovaně obchodoval i s Teslou. Vedle jednotlivých akcií přesouval milionové částky mezi burzovně obchodovanými fondy a pořizoval komunální i další dluhopisy. Pestrost transakcí ukazuje, proč investice vyvolávají pozornost. U běžného investora může nákup akcií firmy, která dodává státu, vypovídat jen o očekávání jejich budoucích výnosů. U prezidenta podle odborníků nicméně vzniká otázka, zda rozhodování jeho úřadu nemůže ovlivnit hodnotu majetku vedeného na jeho jméno. 

Potenciální střet zájmů, kam oko dohlédne, Bílý dům ale vše popírá

Zveřejněný soupis sám o sobě žádné ovlivňování rozhodnutí ani zneužití informací nedokládá. Ukazuje však souběh veřejné moci a soukromé finanční účasti, kvůli kterému se předchozí prezidenti zpravidla zbavovali jednotlivých akcií nebo volili slepé trusty či široce diverzifikované fondy. Nejzřetelněji je podle CNBC tento problém vidět u SpaceX. Trump 10. července koupil akcie firmy za 15 001 až 50 000 dolarů, 17. července prodal podíl za 1 001 až 15 000 dolarů. Firma přitom je významným dodavatelem Pentagonu a zajišťuje starty pro NASA; zároveň často žádá federální úřady o souhlas. Vlastní také Muskovu společnost xAI, která má kontrakt s Pentagonem v hodnotě až 200 milionů dolarů. 

Prezident tak má finanční zájem ve firmě, jejíž příležitosti mohou záviset na rozhodnutích jeho administrativy. Zveřejněné intervaly zároveň neukazují, kolik přesně akcií drží. Trump současně opakovaně obchodoval s akciemi Tesly. Její šéf Elon Musk byl Trumpovým největším finančním podporovatelem v kampani v roce 2024 a poté působil jako poradce jeho administrativy. Ani tyto vztahy samy neříkají, proč jednotlivé transakce vznikly; vysvětlují však zvýšený zájem o prezidentovy investice.

Pozornost budí i načasování dalších obchodů. Trump třeba 20. července prodal akcie Northrop Grumman za 250 001 až 500 000 dolarů. Tentýž den podepsal exekutivní příkaz zpřísňující požadavky na dodavatelské řetězce obranných kontraktorů a omezující výjimky pro některé důležité materiály pocházející z Číny a dalších vymezených zemí. Jiný průnik portfolia s veřejnými zakázkami představuje nákup akcií výrobce taserů Axon Enterprises za 250 000 až 500 000 dolarů. Společnost přitom často spolupracuje s americkým Úřadem pro imigraci a cla. 

Bílý dům opakovaně odmítá, že by Trump portfolio řídil. Mluvčí Davis Ingle uvedl, že portfolio nezávisle spravují externí instituce. Podle jeho vyjádření nemůže prezident ani žádný člen jeho rodiny určovat či ovlivňovat, do čeho se investuje a kdy se aktiva kupují nebo prodávají. Toto tvrzení je pro hodnocení jednotlivých obchodů podstatné: pokud rozhodnutí skutečně činí správci bez Trumpova vstupu, samotný výpis transakcí nevypovídá o prezidentových obchodních pokynech. Neodpovídá však na otázku, jak vypadá veřejný střet zájmů, když prezident nadále drží majetkovou účast v konkrétních firmách.