Trhy jsou nakřivo, pravidla neplatí pro všechny, Trump vydělává. Smiřte se s tím. A adaptujte se

Americký prezident Donald Trump za loňský rok podle svého daňového přiznání zbohatl o 2,2 miliardy dolarů. Vydělal na kryptoměnách, obchodování s akciemi, licencování svého jména, nemovitostech. Nejmocnější muž světa dokázal –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vedle řízení washingtonské administrativy a třeba zavedení cel na globální obchod –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ za loňský rok úspěšně zobchodovat po sobě pojmenovanou kryptoměnu nebo provést více než dva tisíce transakcí během 252 obchodních dní newyorské burzy. Muž, který dle magazínu Forbes a agentury Bloomberg nastupoval do úřadu s majetkem cca pět miliard dolarů (odhady se podle zdrojů liší), dokázal tento během prvního roku v nejnáročnějším úřadu světa navýšit téměř o polovinu.   

U kryptoměn, vedle pachuti, že muž prakticky s největším vlivem na regulaci celého odvětví realizoval zisk 1,4 miliardy dolarů, zůstali na druhé straně, s prakticky bezcennými tokeny v rukách, tisícovky malých investorů, kteří uvěřili Trumpově marketingu okolo kryptoměn $Trump nebo World Liberty Financial. A pár těch, u kterých se (zatím bez hmatatelných důkazů) spekuluje, co si za vlastní ztrátu u nejmocnějšího muže světa v zákulisí zakoupili. 

Podle kritiků se totiž právě u kryptoměn dostává 47. americký prezident do největšího střetu zájmu, když každý kupující může hodnotu místo v samotné kryptoměně vidět právě ve vděčnosti amerického prezidenta. Více než 2 000 transakcí (80 denně) na americké burze – pro srovnání, Joe Biden jich za celé čtyřleté období realizoval jen 13 – často silně reflektující rozhodnutí Trumpovy administrativy, jsou už jen pomyslnou třešničkou na dortu.      

Stabilně geniální podnikatel? Akorát, že vůbec

Podle amerického prezidenta je všechno v pořádku. On je dle vlastních slov úspěšný, bohatý podnikatel self-made-man, který jednoduše benefitoval z úspěchu americké ekonomiky a růstu finančních trhů. Americkým regulačním orgánům, které s ním mimo jiné – jako daňový úřad IRS – uzavřely dohodu o doživotní beztrestnosti, jeho vysvětlení v tuto chvíli podle všeho stačí. Jeho voličské MAGA základně, alespoň jak reportují novináři, tyto finanční úspěchy asi spíše imponují respektive je ve světle palčivějších problémů ala Epstein, imigrace, deep state nebo woke policies Demokratů moc neřeší. Toto vysvětlení má přitom několik poměrně slabých míst. 

Už nad tím geniálním podnikatelem/self-made-manem by totiž bylo možno polemizovat. I pokud ponecháme stranou sedm Trumpových bankrotů, zástupy poškozených scamy, jako byla třeba Trump University, nebo – vzhledem k výše zmíněné dohodě – navždy uzavřené otázce placení daní, původ Trumpova majetku sahá do sedmdesátých let, kdy měl podle investigativců od svého otce, newyorského developera Freda Trumpa, dostat vyšší desítky miliony dolarů. Tyto sice dokázal zhodnotit do dnešního objemu, na druhou stranu prostá investice do indexu S&P 500 by od začátku 80. let dokázala každý dolar více než 200násobit. Ano, Jack Bogle své indexové fondy tehdy teprve začínal propagovat, Trumpův podnikatelský genius ve zhodnocování jeho dědictví se ia tak dostává do jiné perspektivy.

Stejně tak lze rozložit Trumpův argument, že pouze benefituje z růstu amerických trhů. S&P 500 sice zhodnotil o solidních téměř osmnáct procent, to je stále jen necelá polovina Trumpova vykazovaného zhodnocení. Navíc do kontrastu lze dát první rok jeho prvního prezidentství, kdy S&P 500 vyrostl dokonce o 22 procent, novopečený prezident si tehdy připsal jen půl miliardy ke svém čtyřmiliardovému majetku. 

Jak to shrnul NYT, zatímco Trump 1.0 se stále držel svých hotelů, golfových hřišť a obecně nemovitostí, naprostou většinu zbohatnutí Trumpa 2.0 tvoří kryptoměny a akcie. 

Pravidla přestávají platit stále víc. Dotkne se to všech

Donald Trump samozřejmě není jediný, kdo si mezi vrcholnými politiky jaksi bokem přilepšuje. Portfolio Nancy Pelosi, respektive jejího manžela, v minulosti taktéž mazalo hranice slušného chování ve velkém stylu, abychom vybrali někoho od Demokratů, z opačné strany politického spektra. 

Extenze, s jakou k monetizaci svého úřadu nicméně hned v prvním roce druhého mandátu přistoupil Donald Trump, je ohromující. V šumu každodenních ohýbání pravidel a dobrých mravů, kdy na konci minulého týdne z trestu za červenou kartu na MS vyreklamoval Baloguna, aby nyní v Ankaře na summitu NATO znovu otevřel anexi Grónska a hrozil odchodem Spojených států z organizace, se nějaké 2,2 miliardy ztratí. Ale dlouhodobý investor by měl tento faktor rozhodně přidat do své rovnice. 

Pokud lídr fakticky nejsilnější světové liberální demokracie (na nejvýznamnějším finančním trhu světa) ohýbá pravidla takovýmto způsobem, něco se totiž mění. Pokud na největším finančním trhu světa, který – přes všechny známé i diskutované nedostatky – stojí na transparentnosti a plošném vymáhání pravidel, si ta nejsilnější figura zaštiťující toto vymáhání pravidla místo toho ohýbá do poloh, které mu umožnují vlastní obohacení, tato budou trvale narušena. A je jen otázkou času, kdy to zkusí další. Ne nutně s křeslem v Oválné pracovně Bílého domu, spíš obecná ochota dodržovat pravidla bude při takových vzorech jako je Trump o kousek nižší. Kolik se tímto přiutváří nových Bernie Madoffů nebo Kennethů Layů, je otázka. Stejně jako – pokud by se tito dva Trumpovy vlády dožili – jestli by si jako Trevor Milton nebo Justin Sun nedokázali vyjednat prezidentskou milost.   

Ameriku vzhledem k její velikosti asi z investičního portfolia vyloučit nelze. Po Trumpovi je ale nutno do budoucna akcentovat, že pravidla tam už nejsou, co bývala.