Kalifornie boháče ušetřila. Modrá vlna ale vrací jejich majetek do hledáčku daní

Kalifornie odmítla návrh na zdanění majetku miliardářů. Proti jednorázovému pětiprocentnímu odvodu se vyslovilo přes 55 procent hlasujících. Současně ale modrá vlna demokratických vítězství v amerických midterms vrací tuto myšlenku plošně do veřejné diskuse. Nejbohatší Američané tak uhájili jednu pozici, politický tlak na jejich peněženky přesto roste dál. Volby totiž potvrdily nespokojenost s drahotou i s vlivem nejbohatších na politiku. Spojenectví technologických magnátů s Donaldem Trumpem, ještě nedávno působící jako výhodná investice, se tak pro Grand Old Party (republikány) proměnilo v obrovskou přítěž. Demokraté uspěli s útoky na systém, který podle nich zvýhodňuje korporace a miliardáře před domácnostmi zápasícími s životními náklady. V Michiganu pak dokonce uspěl Abdul El-Sayed podporující majetkové daně, štítový reprezentant nejlevicovějšího křídla demokratů s nejradikálnějšími nápady.

I v předpokládané vlně rostoucí hostility společnosti vůči mužům disponujícím stamiliardovými majetky nicméně ve vzduchu zůstává otázka kalifornského neúspěchu myšlenky. Analytici ji odmítají zdůvodňovat jen americkým vrozeným odporem k přerozdělování. A připomínají, že odpůrci návrhu shromáždili přes 300 milionů dolarů, třeba od spoluzakladatele Googlu Sergeye Brina, jeho někdejšího šéfa Erica Schmidta či investora Vinoda Khosly. Zastánci tak měli výrazně slabší reklamní kampaň a podpora opatření navíc utrpěla tím, že výnos měl směřovat pouze do zdravotnictví, což proti němu postavilo i největší učitelské odbory ve státě. Proti se postavil též demokratický guvernér Gavin Newsom s tím, že jednorázový odvod podle něj není dlouhodobé řešení. Newsom zároveň varoval před odchodem bohatství a inovací ze Silicon Valley. 

Kritici zároveň upozorňovali, že daň z hodnoty firemních podílů může podnikatele nutit prodávat části společností, aby získali hotovost. Část voličů zase měla přesvědčit obava, že po miliardářích přijdou na řadu další vlastníci majetku. Argumenty zastánců, podle kterých je od sebe nutné oddělovat příjem a bohatství (významné jmění podle kampaně v dnešní Americe vzniká převážně růstem hodnoty akcií, který se do jejich prodeje nezdaňuje) tak nenašly dostatek sympatizujících. 

Daň z majetku nebo jiné formy extrakce z kapes nejbohatších?

A nyní se tak těžiště sporu přesouvá na vyšší, národní úroveň. Do Washingtonu. Demokraté v midterms získali většinu v obou komorách Kongresu a minimálně část z nich hodlá otevřít možnost federální majetkové daně. Třeba senátor Chris Van Hollen (zvolený za Maryland) argumentuje, že celostátní opatření by se obcházelo hůře než kalifornské, před nímž lze uniknout přestěhováním do jiného státu. Jak ostatně předvedl Elon Musk, který se nedávno se svými firmami přesunul na linii mezi Kalifornií a Texasem. Experti zároveň podotýkají, že ani při demokratické majoritě není jisté, že návrh získá většinovou podporu. Část Demokratů se totiž obává ústavních překážek a též možnosti, že by tento nový zdroj příjmů státního rozpočtu mohl shodit Nejvyšší soud. 

U části demokratů jsou tak preferovanější tradičnější varianty. Třeba Chuck Schumer navrhuje zečtyřnásobit daň ze zpětných odkupů akcií, Ron Wyden zase omezit využívání derivátů bohatými investory a Richard Neal pak zpřísnit ukládání peněz do penzijních účtů. Zmíněný Van Hollen prosazuje také odstupňované přirážky k příjmům nad milion dolarů. 

Vybrané peníze by pomohly financovat zdravotní pojištění či sociální zabezpečení v situaci, kdy federální rozpočet vykazuje dvoubilionový deficit. Na druhé straně stojí Donald Trump disponující možností vetovat jakýkoliv zákon. Demokraté však počítají i s tím, že střet využijí při přípravě programu pro prezidentské volby roku 2028: zamítnutí vyšších daní by jim umožnilo vykreslovat Trumpa jako ochránce miliardářů. Republikáni Bernie Moreno a Tom Cole připustili vyšší daně pro financování sociálního zabezpečení, k podpoře majetkové daně však mají daleko. Spory o formu se tudíž stále vedou i uvnitř samotných stran.

Miliardáři zatím otevírají své kapsy sami. Ale kontrolovaně!

Ti, kterých se aktuální diskuse nejvíc týká, miliardáři samotní, se pak snaží poopravit obraz. A pomyslně v očích veřejnosti nakoupit odpustky. Oproti ještě nedávno populárnímu závazku Giving Pledge, v rámci kterého se nejbohatší zavazovali rozdat nebo odkázat naprostou většinu svého jmění, se nyní především ti s konexemi na současný Bílý dům masově přiklánějí k příspěvkům na děti skrze dětské investiční účty tzv. Trump Accounts. Třeba Michael a Susan Dellovi hodlají věnovat po 250 dolarech na 25 milionů účtů, se zaměřením na malé děti z chudších oblastí. Elon Musk přislíbil milionům dětí akcie SpaceX přibližně za 150 dolarů. Podrobnosti ani termín jejich rozdělení ale dosud nevysvětlil. Děti narozené v letech 2025 až 2028 dostávají od administrativy Donalda Trumpa do začátku na účet tisíc dolarů. Program je zároveň považován za kontroverzní, i když má své podporovatele v obou stranách, včetně třeba výše zmíněného kalifornského guvernéra Gavina Newsoma. Kritici naproti tomu upozorňují, že prezident z darů získává politické body a dárci si tímto způsobem snaží naklonit Bílý dům.

Celá vlna zájmu o Trump Accounts tvoří jen malý segment debaty ohledně přerozdělování majetku ve Spojených státech. Zastánci argumentují, že dary na akciové účty – ať už od státu nebo od soukromých dárců – pomáhají dětem vytvářet počáteční kapitál a částečně distribuují úspěch amerického kapitálového trhu do všech vrstev společnosti. Kritici naopak podotýkají, že ze strany technologického sektoru a jeho lídrů jde o tzv. whitewashing (snahu ukázat se v příznivém světle) a že třeba Elon Musk si rozdáváním akcií SpaceX kupuje akcionáře, kteří více než dekádu nebudou moci akcie prodat. Rozdávání zhodnocených akcií navíc přináší dárcům daňové výhody.  Otázka, zda o přerozdělování rozhodnou voliči, nebo sami boháči, tak zůstává stále otevřená.