Na východ a na jih! Brazílie zažila burzovní masakr, Vietnam otevírá dveře miliardám

LatAm: Lulovo vítězství zatřáslo brazilskou burzou. Akcie, dluhopisy ani real staronového prezidenta nevítaly

Brazilské trhy prudce propadly po překvapivém znovuzvolení prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, které zvrátilo sázky investorů na nástup pravice. Index Bovespa odepsal v reakci téměř čtrnáct procent, což byl největší jednodenní propad od covidového března 2020, a obchodování muselo být na 30 minut přerušeno. Brazilský real během dne oslabil vůči dolaru o osm procent, když v jednu chvíli dokonce odepisoval procent jedenáct. A konečně výprodej zasáhl také státní dluhopisy, přičemž náklady na pojištění proti státnímu bankrotu vzrostly ze 120 na 144 bazických bodů. Investoři se především obávají, zda Lula dokáže zpomalit růst zadlužení a současně financovat sociální programy, investice, zaměstnanost a růst reálných mezd. Klíčovým signálem má být výběr ministra financí a předložení důvěryhodného plánu stabilizace veřejného dluhu. Prezidentův tým plánuje do roku 2030 dosáhnout rozpočtového přebytku kolem 1,3 % HDP, zatím však nepředstavil podrobnosti zamýšlených škrtů. Nejistotu zároveň zvýšilo i odmítnutí poraženého Flávia Bolsonara uznat výsledek voleb.

Asie: Vietnam vstoupil mezi emerging markets, trh čeká příliv minimálně pěti miliard dolarů

Vietnam zahájil přechod z kategorie hraničních trhů mezi rozvíjející se trhy. Do indexu FTSE Global All Cap vstoupilo celkem 27 největších vietnamských akcií, zatím s desetinou jejich výsledné investiční váhy. Další tři fáze začlenění proběhnou během následujícího roku a v září 2027 má být země plně zastoupena v globálních indexech emerging markets. Světová banka odhaduje, že změna může během prvních několika let přinést až pět miliard dolarů portfoliových investic. Upgrade navazuje na reformy zaměřené na větší transparentnost, odstranění překážek pro zahraniční investory a rozvoj kapitálového trhu jako zdroje financování firem, pracovních míst a infrastruktury. Zpočátku budou v indexech dominovat velké firmy. Vietnamská zkušenost může sloužit také jako vzor pro další asijské ekonomiky, které se snaží získat omezený objem globálního kapitálu v době, kdy investice do rozvíjejících se zemí dlouhodobě zpomalují.

Austrálie/Oceánie: Tasmanovo moře jako měnová bariéra? AUD na rekordech proti NZD

Novozélandský dolar oslabil v říjnu vůči australskému protějšku na nejnižší úroveň od března 2013 a jeho kupní síla v Austrálii klesla až na 0,79 australského dolaru. Odlišná trajektorie obou relativně provázaných měn se zase o kousek vyhrotila po překvapivém rozhodnutí novozélandské centrální banky nezvýšit v říjnu základní úrokovou  sazbu, což je chování v přímém protikladu chování australské centrální banky, která  naopak sazby zvyšuje agresivně. A to zase ve finančních tocích nad Tasmanovým mořem přitahuje kapitál do australské měny. Trhy i největší banky zároveň očekávají další růst sazby, nejvýš od globální finanční krize. Důvodem je australská inflace 4,3 %, zatímco na Novém Zélandu dosahuje 3,7 %. Nový Zéland dříve utahoval měnovou politiku výrazněji, a to vedlo k oslabení ekonomiky, později přispělo k recesi a udržitelnějšímu poklesu inflace.

Asie: Boom košer dluhopisů? Pákistánská síť chystá úpis sukuk až za 100 miliard rupií

Pákistánská energetická společnost National Grid Company plánuje vydat islámské dluhopisy sukuk v celkové hodnotě až 100 miliard rupií (ekvivalent 360 milionů USD). První emise má dosáhnout pětiny celkově plánované sumy a nabídnout desetiletou splatnost. Dluhopisy odpovídající pravidlům šaríe, kde investor místo náboženstvím nepovoleného úroku získává výnos třeba z pronájmu majetku nebo podnikatelského zisku podle pravidel šaríe, chce firma uvádět postupně prostřednictvím veřejných nabídek na burze v Islamabádu. Pákistán tímto chce dle ministerstva financí ukázat potenciál veřejně obchodovaného podnikového dluhu i v rámci náboženských restrikcí,  rozšířit okruh emitentů i investorů a zlepšit infrastrukturu kapitálového trhu.

Afrika: Finanční trhy nejmladšího kontinentu sílí, jejich růst brzdí především nedostatek likvidity

Africké země pokračují v rozvoji finančních trhů, které mohou firmám nabídnout financování mimo bankovní úvěry a nasměrovat úspory do infrastruktury. Index Africa Financial Markets 2026 od banky Absa a institutu OMFIF ukázal zlepšení ve 21 z 29 sledovaných zemí. Průměrné skóre dosáhlo 56 bodů, nejvíce za desetiletou historii průzkumu. Růstu pomohly klesající inflace, vyšší devizové rezervy a regulatorní reformy. První místo udržela Jihoafrická republika před Mauriciem a Namibií. Kapverdy poskočily o šest příček na třinácté místo díky silnějším rezervám a iniciativám udržitelného financování. Ghana se po dluhové krizi posunula na šestou pozici, zatímco Nigérie a Botswana klesly kvůli horšímu přístupu k devizám, slabší transparentnosti a vyšší inflaci. Hlavním problémem zůstává nízká obchodní aktivita: rozšiřování produktů a infrastruktury zatím nepřineslo odpovídající růst likvidity. Rizika navíc představují geopolitické konflikty, drahé energie, obchodní napětí a možné extrémní projevy počasí.

LatAm: Obchodovat skrze Andy? Burzy Peru, Chile a Kolumbie se příští rok definitivně propojí

V závěrečné regulační fázi se nachází dle šéfa burzy v Limě Rafaela Carranzy plán na propojení tří andských burz a po schválení pravidel společného clearingového systému by na začátku příštího roku nemělo nic bránit spuštění regionální platformy nuam, která sdružuje burzy v Limě, Santiagu a Kolumbii. Po spuštění nebudou muset lokální investoři obchodovat přímo prostřednictvím zahraničních burz. Jejich domácí makléřské společnosti jim tak společně a na jednom místě nabídnou tituly z Bogoty, Limy a Santiaga de Chile. Integrace má rozšířit investiční možnosti, usnadnit obchodování a zvýšit dostupnost regionálních aktiv. Přínos má mít také pro emitenty: firmy získají přístup k širší skupině investorů a k většímu společnému kapitálovému trhu namísto tří oddělených národních burz. Zavedení systému navazuje na několik let regulačních úprav a technických příprav.