Kožená bunda, láska a čínská špionka: Huangova aféra otřásá světem Nvidie i celé umělé inteligence

Akcie čipového gigantu Nvidia v pondělí klesly o více než čtyři procenta a odepsaly téměř dvě stě miliard tržní kapitalizace. To vše v důsledku informace, kdy správní rada v neděli oznámila, že zahájila vyšetřování informací, podle nichž se CEO Jensen Huang zapletl s čínskou špiónkou. Třiašedesátiletý Huang se už omluvil rodině i zaměstnancům firmy za mimomanželský poměr, který aktuálně ohrožuje celou firmu. Zároveň slíbil spolupráci na vyšetřování, které mají vést nezávislí členové správní rady s pomocí externí advokátní kanceláře. „Selhal jsem ve své odpovědnosti. Jsem plně oddán Nvidii a budu pracovat na tom, abych získal vaši důvěru zpět,“ napsal Huang zaměstnancům.

Případ otevřel list Financial Times, který v pátek uvedl, že podle amerických tajných služeb měl Jensen Huang mimomanželský romantický vztah s Alice Huang, manažerkou singapurské firmy Megaspeed, jež obchoduje s Nvidií. Alice Huang přitom měla být podle amerických zpravodajských informací v minulosti naverbována čínskou Státní bezpečností (MSS). Financial Times informace získal z memoranda amerických úřadů, které vzniklo krátce před květnovým summitem prezidenta Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem v Pekingu.

CEO mezi mlýnskými kameny: Polibky na tvář s Čínou i Trumpova důvěra

Alice Huang podle informací reportérů FT v minulosti pracovala jako reportérka čínských státních médií, později pak vyzkoušela bankovnictví a působila v londýnské HSBC. Před třemi roky pak zakotvila v Singapuru a začala pracovat pro Megaspeed, jež nabízí cloudové kapacity postavené na čipech Nvidie a mezi jehož zákazníky patří čínský Alibaba. S šéfem Nvidie se Alice měla podle zdrojů Financial Times poprvé setkat na začátku roku 2024 na akci Nvidie v Kalifornii. O patnáct měsíců později pak na veletrhu Computex v Tchaj-peji zachytily Huang a šéfa Nvidie fotografie i video, na nichž se políbili na tvář a nasedli společně do jednoho auta. Nvidia přitom v minulosti dřívější spekulace odmítala se slovy, že nešlo o nic neobvyklého.

Megaspeed je přitom v hledáčku amerických tajných služeb již delší dobu. Úředníci ministerstva obchodu už na konci roku 2024 prověřovali podezření, že firma přesměrovává čipy Nvidie do Číny; šetření se tehdy nicméně zastavilo a až nyní se jím znovu zabývá ministerstvo spravedlnosti. Megaspeed přitom jakoukoliv vinu odmítl a tvrdí, že vyšetřování nenalezlo žádné důkazy o nelegálním přesunu čipů. Podobně se vyjadřuje Peking, který mluví o „pomluvách“ postavených na nevýznamných spekulacích. 

Ke kauze se vyjádřil už i americký prezident Donald Trump. Ten v pondělí řekl, že se věcí zabývá FBI a že jemu osobně Huang zcela popřel, že by o špionážní roli ženy věděl. „Skutečně mu věřím,“ prohlásil prezident. Šéf Nvidie přitom patří k Trumpovým oblíbeným byznysmenům a v minulosti jej doprovázel na státních návštěvách třeba Číny nebo Velké Británie. Prezident o Huangovi už v neděli řekl, že pro Spojené státy odvedl úžasnou práci a je to čestný chlap, který asi má nějakou omluvu. Šéf Nvidie přitom dlouhodobě tlačí na volnější vývoz čipů do Číny; po úplném odstřižení od čínského trhu v roce 2025 si vyjednal povolení prodávat tam starší čipy H200 s podílem pro americkou vládu. Obchod měl kvůli odporu Pekingu minimální dopad na tržby, ale zároveň popudil jestřáby v Bílém domě, kteří Huangovi vyčítají přílišnou ochotu prodávat Číně pokročilé technologie.

Odvěká tvář Nvidie, která se zamilovala v nevhodnou dobu

Nvidia po provalení skandálu okamžitě spustila PR ofenzívu a vytrvale zdůrazňuje, že nemá důvod se domnívat, že by poměr jejího šéfa ohrozil americkou národní bezpečnost nebo firemní obchodní tajemství. Správní rada zároveň vyjádřila Huangovi důvěru. Samotné vyšetřování pravděpodobně povede člen představenstva a bývalý šéf právní kanceláře Cooley Stephen Neal. Požadavky na Huangovu výpověď a vyšetřování zaznívají i v Kongresu.

Pro samotnou firmu je případ citlivý hlavně proto, že Huang je s Nvidií nerozlučně spjat. Společnost v roce 1993 sám spoluzaložil a následně ji provedl cestou od okrajového výrobce herních grafických karet k první společnosti v dějinách s tržní kapitalizací pět bilionů dolarů. V průběhu času se též stal její hlavní tváří a image usměvavého muže v kožené bundě se stala jakýmsi náhradním logem společnosti. Analytici banky Bernstein nejen proto napsali, že Nvidia „není obyčejná firma a Jensen není obyčejný šéf, on je Nvidia“. Právě to otevírá otázku nástupnictví: výroční zprávy nezmiňují konkrétní plán výměny ředitele ani v krizi a Huangovi podléhá kolem šedesáti přímých podřízených. „Pokud opravdu nemají plán nástupnictví, je to problém,“ prohlásil pro Wall Street Journal profesor Stanfordu David Larcker.

Huangova pozice je navíc slabší, než by se zdálo. Vlastní 3,6 procenta akcií v hodnotě přes 150 miliard dolarů, ale na rozdíl od zakladatelů Mety či Googlu nemá zvláštní hlasovací práva, jimiž by mohl ovládnout představenstvo. Firemní kodex přitom vyžaduje předchozí schválení osobních vztahů, které mohou způsobit střet zájmů. 

Investor Shaun Maguire ze Sequoie na X napsal, že Huang se měl chovat lépe, ale zároveň vyzval k tomu, aby Amerika kvůli úspěšné čínské operaci nezničila svůj sektor AI. I podle Elona Muska je Huang pro americkou dominanci v umělé inteligenci nenahraditelný . 

Na predikční burze Kalshi se nicméně aktuálně obchoduje kontrakt na „Huangovo přežití jako CEO“ do konce roku s 62procentní pravděpodobností.

Aféra přitom navíc přichází v citlivou chvíli: Nvidia nedávno přenechala titul nejhodnotnější firmy světa Applu a technologický sektor čelí politickému tlaku i pochybnostem, zda se investice do infrastruktury umělé inteligence vyplatí. Huang se navíc dlouhodobě zasazuje o volnější vývoz čipů do Číny a má blízko k Trumpovi, což dráždí jestřáby ve Washingtonu. Pokud by se potvrdilo, že unikly citlivé informace, bude mít kauza pro Nvidii mnohem vážnější dopady než pouhá osobní aféra jejího šéfa.