Svoboda podnikat: Z českých garáží vyrostly světové firmy. Které z nich se staly investičními příběhy?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Pád komunismu v roce 1989 otevřel české ekonomice dveře k soukromému podnikání, zahraničním trhům a novým obchodním příležitostem. Zatímco některé podniky zanikly v konkurenci zahraničních značek, jiné dokázaly využít nově vznikající trh a během několika desetiletí vybudovaly firmy s mezinárodním dosahem.

Část českých podniků se postupně proměnila v obchodovatelné akciové společnosti, jiné koupili zahraniční investoři a jejich původní podnikání dnes pokračuje pod veřejně obchodovanou mateřskou skupinou. Vybrali jsme proto společnosti, jejichž akcie lze skutečně koupit. Vedle podnikatelského příběhu se zaměříme také na hospodářské výsledky, konkurenční výhody a rizika, která by měl investor před nákupem zvážit.

České firmy, které vyrostly a dostaly se na burzu

Český kapitálový trh nabízí investorům několik zajímavých příběhů firem, které začínaly jako menší podnikatelské projekty a postupně vyrostly v úspěšné společnosti s mezinárodním dosahem. Některé z nich expandovaly prostřednictvím akvizic, jiné stavěly na silných značkách nebo vlastním technologickém vývoji.

1. Czechoslovak Group: Z obchodování s vojenským materiálem mezi největší evropské zbrojařské skupiny

Czechoslovak Group (CSG) je jedním z nejvýraznějších porevolučních podnikatelských příběhů. Její kořeny sahají do roku 1995, kdy Jaroslav Strnad založil společnost Excalibur Army, původně zaměřenou na obchod s vojenským materiálem. Postupně přidával další podniky, výrobní kapacity a akvizice. V roce 2014 vznikla společná holdingová struktura a o dva roky později získala název Czechoslovak Group.

Zásadní změnou byl vstup na burzu v Amsterdamu v lednu 2026. Společnost tím otevřela své akcie zahraničním i drobným investorům. Výsledky za první tři čtvrtletí roku 2026 ukazují, jak velký podnik z původně relativně malého obchodního projektu vznikl. Tržby dosáhly 115,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 6,1 % a provozní zisk před odpisy a úroky činil 29,7 miliardy korun. Objem zakázek dosáhl rekordních 438,3 miliardy korun. CSG dal investorům možnost podílet se na růstu evropského obranného průmyslu. Velké zakázky zvyšují předvídatelnost budoucích příjmů a rozšiřování výroby může podpořit další růst. Pozoruhodný je však vývoj akcií: k 11. listopadu 2026 se obchodovaly za 265 korun, zatímco při vstupu na burzu činila cena 608 korun. Pokles přesáhl 56 %. Případ CSG tak připomíná, že ani mimořádně silný podnikatelský příběh a rostoucí hospodářské výsledky automaticky nezaručují výnos pro akcionáře. Záleží také na ceně, za kterou investor akcie nakoupí. 

2. Colt CZ Group: Česká zbrojovka, která vybudovala mezinárodní skupinu pomocí akvizic

Colt CZ Group vznikla v roce 2013 jako CZG – Česká zbrojovka Group SE. Její podnikatelská strategie byla od počátku založena na rozšiřování prostřednictvím nákupů dalších výrobců. V roce 2021 převzala americkou značku Colt, v roce 2024 tradičního českého výrobce střeliva Sellier & Bellot a v roce 2026 získala podíly ve společnostech Synthesia Nitrocellulose a Synthesia Power.

Skupina vstoupila na pražskou burzu v roce 2020 a v dubnu 2026 rozšířila obchodování také na amsterdamskou burzu. Za první pololetí roku 2026 vykázala tržby 15,9 miliardy korun, meziročně o 44,2 % více. Provozní zisk před odpisy a úroky dosáhl 4,6 miliardy korun a čistý zisk 1,6 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o 72,7 %. Významnou část růstu přineslo začlenění nových společností, zejména výrobců energetických materiálů. 

Investiční pohled: Colt CZ ukazuje, jak může investor vydělávat na konsolidaci roztříštěného průmyslového odvětví. Skupina získává přístup k novým zákazníkům, výrobním kapacitám a technologiím. Důležité však bude sledovat, zda dokáže jednotlivé akvizice efektivně začlenit a zda růst tržeb povede také k růstu zisku a peněžních toků. Výhodou je široké portfolio značek a výrobků, rizikem zadlužení, náklady na akvizice a závislost části poptávky na státních rozpočtech.

3. Kofola: Jak se podařilo vrátit českou značku do obchodů a proměnit ji v burzovní společnost

Příběh Kofoly je trochu odlišný. Samotná značka vznikla již v roce 1959, její novodobý podnikatelský příběh se však začal psát po revoluci. V roce 1993 koupil Kostas Samaras malou sodovkárnu v Krnově a postupně začal budovat nápojovou skupinu. V roce 2002 získal také ochrannou známku a původní recepturu Kofoly. Následovalo rozšiřování portfolia o značky Jupí, Rajec, Vinea nebo UGO. 

V roce 2015 vstoupila společnost Kofola ČeskoSlovensko na pražskou burzu. Investoři tak získali možnost podílet se na podnikání, které vedle nealkoholických nápojů zahrnuje také pivovary, minerální vody, čerstvé šťávy a gastronomické provozy. V roce 2025 dosáhly tržby skupiny 10,75 miliardy korun, provozní zisk před odpisy a úroky 1,82 miliardy korun a čistý zisk 596 milionů korun. V prvním pololetí roku 2026 se provozní zisk před odpisy a úroky zvýšil meziročně o 16,2 %.

Investiční pohled: Kofola je zajímavá především díky silným značkám, distribuční síti a opakované spotřebě. Zákazníci nakupují její produkty dlouhodobě, což firmě umožňuje budovat stabilní příjmy. Investor by ale neměl přehlížet zadlužení, které na konci roku 2025 odpovídalo trojnásobku provozního zisku před odpisy a úroky. Výsledky navíc ovlivňuje počasí, turistická sezona a ceny vstupních surovin. Akcie se obchodují na pražské burze pod označením KOFOL.

4. Primoco UAV: Český výrobce dronů, který sází na rostoucí obranný průmysl

Primoco UAV založil podnikatel Ladislav Semetkovský v roce 2015. Firma se zaměřila na vývoj a výrobu bezpilotních letadel One 150, která nacházejí využití v civilním i vojenském prostředí. Její drony mohou sloužit například k průzkumu, ochraně hranic nebo monitorování infrastruktury. Na pražské burze se její akcie obchodují od roku 2018. Vývoj hospodaření ukazuje, jak výrazně mohou výsledky výrobce technologického zařízení kolísat podle termínů dodávek. V roce 2025 klesly tržby o 12,4 % na 389 milionů korun a čistý zisk o 14,7 % na 104 milionů korun. Za prvních devět měsíců roku 2026 však firma vykázala tržby 431 milionů korun, meziročně o 67 % více, a čistý zisk vzrostl na 105 milionů korun. Společnost zároveň připravuje nový výrobní závod v Písku za přibližně 750 milionů korun, který má do roku 2028 zvýšit výrobní kapacitu na 300 letadel ročně. 

Investiční pohled: Primoco představuje investici do technologického odvětví s potenciálem dlouhodobého růstu. Rozšiřování výroby může výrazně zvýšit budoucí tržby, pokud firma získá dostatek zákazníků a dokáže dodávat letadla v plánovaných termínech. Rizikem jsou vysoké investiční náklady, závislost na jednotlivých zakázkách a kolísání hospodářských výsledků. Akcie se obchodují pod označením PRIUA. Zajímavé je, že navzdory výraznému zlepšení výsledků v roce 2026 jejich cena do 11. listopadu od začátku roku klesla o více než 41 %. 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 57 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Proč akcie CSG od lednového vstupu na amsterdamskou burzu ztratily přes polovinu hodnoty
  • Co stojí za růstem Primoca o 67 procent a plánem vyrábět 300 letadel ročně
  • Jak lze investovat do českých značek AVG a Mall prostřednictvím jejich zahraničních mateřských společností
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

ČR

Související

ČNB znovu šlápla na brzdu: Sazby rostou, ekonomika zpomaluje a inflace hrozí návratem

3 minuty

Bankovní rada ČNB na zasedání 5. listopadu zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Zpřísněním měnové politiky chce bankovní rada omezit riziko přetrvávajících inflačních tlaků a omezit tak přenos nákladového šoku do inflace. Dále k rozhodnutí přispěla aktualizovaná prognóza, ve které centrální banka uvádí obavy ze zrychlené inflace a slabšího růstu ekonomiky v příštím roce, než banka dosud očekávala.

Proč hypotéky stále zdražují, i když ČNB sazby nezvedá?

3 minuty

Česká národní banka drží od června základní sazbu na 3,75 procenta, průměrná sazba hypoték přesto roste již šestý měsíc v řadě – v září vystoupala na 5,51 procenta. Cenu fixované hypotéky totiž neurčuje ani tak repo sazba, jako trh úrokových swapů. Co ho táhne a co to znamená pro ty, kdo budou v příštích měsících hypotéku sjednávat či refixovat?

Jaké budou skutečné dopady reformy penzijního spoření?

7 minut

Vláda v nedávné době představila rozsáhlé změny v produktu třetího pilíře, doplňkového penzijního spoření. Navržená reforma má několik racionálních cílů: snížit pro klienty složité a obtížně srozumitelné poplatky, posílit strategii životního cyklu, zvýšit účast mladších lidí a zlepšit dlouhodobý čistý výnos penzijních úspor. Tyto cíle jsou legitimní. Nižší poplatky samy o sobě ale nejsou dostačující kritérium úspěchu.