Rheinmetall padá, CSG krvácí. Co se pokazilo pro evropské zbrojaře?

Evropské zbrojovky narazily do zdi. Po čtyřletém překotném růstu odstartovaném útokem Ruska na Ukrajinu si od začátku letošního roku vybírají pomyslný oddech a korigují. Akcie největších evropských zbrojovek sdružené v indexu Stoxx Europe Targeted Defence (ve kterém figurují firmy jako Rheinmetall, Leonardo, BAE Systems, Thales nebo Rolls-Royce) od svého lednového vrcholu do této chvíle klesly o více než 15 procent. Podobnou trajektorii s ještě větším dopadem (proti dubnovému IPO odepisuje téměř padesát procent) sleduje po krátkodobém úspěchu svého IPO i český CSG, další tuzemský zástupce Colt naopak trend popírá a proti začátku roku přidal přes třicet procent. Experti se nicméně přiklánějí spíše k tezi, že jde jen o výkyv a zbrojaři starého kontinentu mají stále potenciál díky pokračujícímu důrazu evropských vlád na bezpečnost. Zároveň právě schopnost vlád obranné výdaje financovat je hlavní příčinou, která dosavadní půlroční pullback vyvolala.  

„Minulý rok byl celý o tom, jak velké budou tyto výdaje, letos se bavíme více o tom, jak to zaplatíme,“ popsal změnu narativu pro Financial Times analytik Citi zabývající se evropským obranným sektorem, Charles Armitage. Nadšení vyplývající z prudce rostoucích zbrojních výdajů, kdy se od roku 2022 státy zavazovaly k navyšování výdajů a třeba Německo se přihlásilo k cíli pěti procent HDP na obranu, bylo paradoxně utlumeno konfliktem mezi USA a Íránem. Ten jednak navýšil úrokové sazby a prodražil tak na dluh financované výdaje, dále pak vyvolal tlak na vládní výdaje směrem k občanům a tlumení zdražování základních životních potřeb. Druhým negativním faktorem ovlivňujícím letošní výkon tradičních zbrojařských akcií je obava investorů, že tyto budou výhledově ztrácet tržní podíl ve prospěch nových,  inovativnějších firem, jež se zaměřují na pokročilejší technologie, jako jsou třeba drony nebo autonomní systémy. 

Bouře v moři evropských zbrojovek 

Jak zhruba do konce loňského roku evropský obranný sektor kráčel rozkvetlou zahradou lokálních bojišť, a třeba jen německý Rheinmetall loni zhodnotil svým akcionářům majetek o 150 procent, rok 2026 začal přinášet subtilnější náznaky toho, že vše není dokonalé. České CzechoSlovak Group se ještě v polovině ledna podařilo na amsterdamské burze své akcie v rámci IPO umístit za loňského nadšení, následně ale Rheinmetall, Airbus i Thales jako lídři evropských zbrojovek spíše zklamali svými výsledky za první čtvrtletí, s tím, že tyto ve srovnání s růstovým tempem nových technologií vypadaly relativně neduživě. Za prvních pět a půl měsíce sice většina hlavních hráčů krom Rheinmetallu stále drží černá čísla, poslední týdny se nicméně sentiment trhu zjevně obrací proti nim. Evropští experti z Morgan Stanley tak minulý týden snížili svůj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ posledních téměř třicet měsíců býčí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ výhled na neutrální. A to s tím, že největší firmy nedokáží dostatečně rychle růst. A že množící se náznaky možných mírových snah na Ukrajině (predikční burza Polymarket aktuálně oceňuje pravděpodobnost příměří do konce letošního roku na 48 procent) by eventuálně dále omezily posilování zbrojních výdajů. 

Investoři zároveň ve světle dynamiky konfliktu mezi Íránem a USA/Izraelem zvýhodňují producenty nejnovějších technologií. Financial Times vypíchl třeba francouzského výrobce dronů Parrot, jehož akcie letos zatím posílily zhruba o třetinu, ještě jednou tolik si připsala švédská MilDef specializující se na vojenské IT. Drží se (letos odepsali jen tři procenta) akcie třeba švédského Saabu, který nedávno oznámil dodávku 150 Gripenů na Ukrajinu. Analytici zároveň reflektují zvýšenou aktivitu u startupů a začínajících firem v oblasti obrany, kde v zákulisí dochází ke stále větším transakcím. 

Evropská obrana je vnímána jako stará škola, stará ekonomika. Obranné akcie, které nyní chcete koupit, musí být mnohem technologičtější, napsala banka Barclay’s. 

Jak dál budou řičet zbraně? A jak chrastit měšce evropských vlád?

Přičemž mezi samotnými experty a investory probíhá téměř filosofický konflikt o tom, jaká je nyní budoucnost evropského obranného průmyslu. Výše citovaný Charles Armitage se domnívá, že se definitivně změnil způsob, jakým se vedou války. A že tradiční evropské zbrojovky toto do budoucna pocítí. Doba snadných zisků a prakticky plošného růstu sektoru je podle něj pryč. 

V posledních týdnech se zároveň nakupilo několik negativních zpráv zpochybňujících odhodlání Evropy vytrvat ve svých obranných investicích. Na začátku června třeba rezignoval britský ministr obrany John Healey s tím, že labouristická vláda není ochotna vyčlenit dostatečné prostředky na obranu. Schopnost dosáhnout dvě procenta HDP definovaných jako pravidlo NATO zpochybnil i český premiér Andrej Babiš. Německo zároveň v červnu informovalo Francii, že odstupuje od plánů na vývoj společného stíhacího letounu, čímž se projekt za 100 miliard eur dostal na pomyslný kraj útesu.

Naproti tomu třeba Morningstar tvrdí, že podle jeho metodiky jsou evropské zbrojařské akcie stále podceněné a mají obří potenciál. Jako příklad vybírá právě německý Rheinmetall, který na stávající hodnotě 1 180 eur vidí na polovině své fundamentální hodnoty. „Firma stále drží silnou expozici vůči největšímu utráceči, Německu. Má obrovské množství objednávek a očekává se, že v dohledné budoucnosti ji příjmy strmě porostou. Ano, jsou tam rizika a výmoly na cestě, ale dlouhodobé směřování by mělo zůstat ziskové,” cituje Morningstar Aarina Chiekrieho, akciového analytika společnosti Hargreaves Lansdown. Podobný potenciál pak analytici Morningstar vidí i v BAE Systems, Hensoldtu nebo Thales.