Svářeč, inženýr i skladník. IPO SpaceX distribuuje pohádkové jmění

Šlo to napříč firmou. Top management, inženýring, produkce až po podpůrné činnosti, jako třeba byla obsluha v cafeterii. Seznam profesí zaměstnanců, ze kterých úspěšné IPO SpaceX udělalo (minimálně) milionáře, na vzdělání nebo prestiž pozice nebral příliš ohled. Ti, kdo projektu Elona Muska dlouhodobě věřili a využili možností získat v rámci bonusů akciové podíly, zažívají sklizeň. Podle analýzy portálu Hill.com citované novinami New York Times se více než 4 400 současných i bývalých zaměstnanců SpaceX stalo milionáři v momentu, kdy firma minulý pátek úspěšně vstoupila na burzu. Následný růst akcií (po mírné korekci se akcie po středeční seanci pohybuje na 190 USD, čtyřicet procent nad upisovací hodnotou jež SpaceX jako celek ocenil na 1,75 bilionu dolarů) pak jejich řady podle všeho ještě rozšířil. Desetina z tohoto počtu – většinou top manažerů z nejbližšího okolí Elona Muska – pak dle Hill.com ke statusu milionáře přidává ještě minimálně dvě nuly navíc. Takže SpaceX vytvořil nejen historicky prvního bilionáře (CEO SpaceX, Elon Musk) a miliardáře z řady brzkých investorů, ale i menší armádu zbohatnuvších věrných zaměstnanců.

Byl to tzv. long shot. Už samotný projekt postavit privátně raketoplán na lety do vesmíru byl ve své době neslýchaný (Musk firmu spoluzakládal v roce 2002). První roky byly naplněny debakly, kdy během tří neúspěšných pokusů SpaceX vyčerpala všechny vybrané investice a ocitla se na hraně krachu. Ani s kontraktem od NASA v hodnotě 1,6 miliardy na zásobovací lety na ISS (prosinec 2008) se narativ okolo SpaceX příliš neměnil a velká část financování byla postavena dál na Muskových přesvědčovacích schopnostech. Až po úspěšném návratu prvního stupně Falconu 9 (prosinec 2015) pak celý projekt začal být brán vážně. 

Je to příběh firmy zaměřené na budoucnost. Každý den tisíce lidí uvnitř SpaceX dělali rozhodnutí, za které odměna nedorazila hned. Pracovali  na schopnostech systému, které byly drahé, než se staly ziskovými, podivnými dříve, než se staly zřejmými.

Tak shrnul cestu SpaceX pro Forbes Dev Patnaik, šéf Jump Associates.

Příběhy neskutečné víry, vytrvalosti a následné odměny novopečených milionářů

Ty reportované mikropříběhy jsou až fascinujícím naplněním amerického snu. Wall Street Journal popsal například cestu Mexičana Juana Hernandeze, který jako svářeč pro SpaceX vydělával deset let nazpět cca 20 USD za hodinu, což je mimochodem pod minimální mzdou. Nicméně postupem času se vypracoval až na kontrolní pozici, kdy zodpovídal za budování startovacích ramp. A celou dobu kumuloval akcie. A byť již dva roky pracuje pro Jeffa Bezose, respektive konkurenční SpaceX, páteční IPO z něj udělalo dolarového milionáře. „Když mi kamarád o možnosti pracovat pro Space X řekl poprvé, vůbec jsem nevěděl, o co se jedná,” vzpomínal nyní Hernandez když jej vypátrali novináři. 

Ještě extrémnější příklad je inženýr Trevor Hise. Ten si jako absolvent University of Florida šestnáct let nazad musel prosadit stáž u Muska proti doporučením svých rodičů, kteří jej tlačili do jistějšího zaměstnání u General Electric. „Tehdy panoval silný pocit, že SpaceX je neprověřený start-up, který dlouho nevydrží,“ řekl Hise listu The New York Times. Jenže SpaceX vydržel, Hise v něm zůstal dvanáct let a – přes občasné prodeje z důvodu svatby nebo složení zálohy na dům – nakumuloval přes sto tisíc akcií. Ty se v momentu IPO zhodnotily na 13,5 milionů dolarů, nyní jsou i přes malou korekci ještě téměř o polovinu výš. Hise, který ze SpaceX odešel tři roky nazpět, je podle vlastních slov ve svých sedmatřiceti letech v polovičním důchodu, realizuje se jako investor do nemovitostí a s manželkou nyní plánuje nadaci, která by alokovala část získaného bohatství.      

A do třetice (v trochu jiné dimenzi): New York Times přinesl rozhovor s Justinem Fishnerem-Wolfsonem, který posledních patnáct let SpaceX spolufinancoval a se dvěma společníky sdruženými v investičním vehiklu 137Ventures nakumuloval více než procento akcií SpaceX. V momentu IPO se tyto proměnily v hodnotu přesahující dvacet miliard dolarů, od té doby – jak zmíněno výše – zhodnotily o dalších 40 procent.  

Tohle s největší pravděpodobností definuje mou kariéru, prohlásil Fishner-Wolfson v rozhovoru pro NYT, který se ke SpaceX dostal jako šestadvacetiletý zaměstnanec Thielova venture kapitálového fondu Founders Fund v roce 2008. O dva roky později začal akcie nakupovat na sebe.

Lákavý i restriktivní svět zaměstnaneckých akcií

Dlouhodobá víra a určitý objem štěstí.  Asi tak je možno definovat podmínky pro úspěšný exit na zaměstnaneckých akciích v rizikových projektech typu SpaceX. Americký systém tohoto benefitu podporující startupy a rozvíjející se podnikání (ve smyslu nástroje pro přitáhnutí nadprůměrných zaměstnanců) funguje obvykle na bázi nároků na základě časových podmínek nebo splnění určitých milníků. Přičemž je nutno poznamenat, že z většiny zaměstnaneckých akcií se v průběhu času stane jen bezcenný papír, když startup neuspěje.

V tomto konkrétním případě nicméně zaměstnanci SpaceX dostávali – v případě, že měli o tento benefit zájem – akcie pravidelně jako odměnu za setrvání u firmy, stejně jako za dosažení firemních cílů, jako byl třeba zmíněný návrat prvního stupně Falcon 9. S takto získanými akciemi měli omezenou dispozici. Mohli je prodat jen kolegům nebo vedením definovaným mimofiremním investorům. A vlastně i nyní po IPO platí lock-up období, kdy zaměstnanci a insideři nemohou akcie okamžitě prodat a skutečně realizovat zisk budou moci až v rámci stupňovitého uvolňování prodeje po IPO. Podmínky SpaceX jsou nicméně podle insiderů v rámci amerického start-up sektoru relativně volné a zaměstnanci-akcionáři by se v případě, že se rozhodnou prodat měli ke svému jackpotu dostat relativně brzo. A více než čtyři tisíce novopečených milionářů tak brzo zamíří na trh.