Na životě i smrti se dá vydělat: Dva nové investiční trhy lákají miliardy dolarů

V Silicon Valley proudí kapitál do společností, které zkoumají stárnutí, buněčnou regeneraci a možnosti prodloužení života. Současně vznikají služby, které digitalizují pohřebnictví, spravují digitální pozůstalost, uchovávají těla při extrémně nízkých teplotách nebo pomáhají rodinám vypořádat pozůstalost. Na první pohled jde o protiklady. Z investičního hlediska však mají něco společného: řeší problémy, za jejichž vyřešení jsou lidé ochotni platit, a otevírají trhy, jejichž velikost může růst s demografickými a technologickými změnami. Neznamená to, že jde automaticky o výnosné investice. Právě naopak. Zatímco některé firmy mohou stavět na opakovaných příjmech a zavedené poptávce, jiné závisejí na výsledcích výzkumu, změnách právních předpisů nebo technologiích, jejichž účinnost dosud nebyla prokázána. Pro investora je proto podstatnější než samotná přitažlivost tématu otázka, kdo v tomto odvětví skutečně vydělává, kdo nese největší riziko a zda lze z rostoucího trhu vytvořit dlouhodobě ziskové podnikání.

Longevity: Když se stárnutí stává investiční příležitostí

Stárnutí je jedním z největších dlouhodobých problémů zdravotnictví. Pro investory je však zajímavé především tím, že by jeho zpomalení mohlo změnit ekonomiku celého zdravotnického odvětví. Namísto léčby jednotlivých nemocí by se vědci pokoušeli zasáhnout do biologických procesů, které zvyšují riziko mnoha nemocí současně.

Právě na této myšlence stojí odvětví označované jako Longevity, tedy výzkum prodlužování života a především období, po které člověk zůstává zdravý. Podle Světové zdravotnické organizace bude v roce 2050 na světě žít přibližně 2,1 miliardy lidí ve věku 60 let a více, oproti jedné miliardě v roce 2020. Stárnutí populace vytváří dlouhodobou poptávku po prevenci, diagnostice, léčbě chronických nemocí i službách podporujících soběstačnost. To je však pouze první část investičního příběhu. Stárnutí populace automaticky neznamená, že budou úspěšné právě společnosti slibující biologické omlazení.

Miliardy na výzkum, ale zatím žádná zaručená nesmrtelnost

Mezi nejvýraznější příklady patří americká společnost Altos Labs. Projekt od svého vzniku v roce 2022 získal financování ve výši přibližně 69 miliard Kč. Jeho výzkum se zaměřuje na buněčné přeprogramování a mechanismy, které by mohly obnovit funkci poškozených buněk.

Dalším příkladem je Retro Biosciences, podporovaný Samem Altmanem. Společnost si stanovila cíl prodloužit období zdravého života přibližně o deset let. V květnu 2026 oznámila nové financování při ocenění zhruba 41,4 miliardy Kč. Zásadní je rozlišovat mezi kapitálem vloženým do výzkumu a skutečně fungujícím podnikáním. Vysoké ocenění startupu vypovídá o očekáváních investorů, nikoliv o prokázané účinnosti jeho léčby nebo o budoucích ziscích.

V biotechnologiích může cesta od laboratorního objevu přes klinické studie až ke schválenému léčivu trvat mnoho let. Vývoj může skončit neúspěchem, přestože firma spotřebuje značnou část získaného kapitálu. Pro veřejného investora je proto přímá investice do raného startupu jinou sázkou než nákup akcií zavedené farmaceutické společnosti, která má více schválených léčiv a příjmy z jejich prodeje.

Kde se v dlouhověkosti skutečně mohou tvořit zisky?

Longevity není jeden trh, ale soubor různých podnikatelských modelů.

1. Diagnostika a prevence: Vyšetření, která pomáhají odhalovat rizika onemocnění dříve, mohou přinášet příjmy ještě předtím, než bude dostupná případná léčba samotného stárnutí. Pro investora je důležité sledovat, zda zákazníci službu opakovaně využívají a zda za ni platí zdravotnické systémy nebo zaměstnavatelé.

2. Vývoj nových léčiv: Pokud některá léčba prokáže účinnost a získá potřebná povolení, může vzniknout velmi hodnotný produkt. Potenciální výnos je vysoký, ale je zde také riziko neúspěšných studií, vysokých nákladů a konkurence.

3. Sledování zdraví a zdravotnické technologie: Přístroje, měření a digitální služby mohou mít kratší cestu k zákazníkovi než experimentální léčiva. Jejich slabinou může být snadná napodobitelnost, tlak na ceny nebo obtížné prokazování toho, že zákazník díky nim skutečně dosahuje lepších zdravotních výsledků.

Investiční rozdíl mezi těmito oblastmi je podstatný. Firma prodávající diagnostickou službu dnes může mít reálné tržby, zatímco biotechnologický startup může mít především výzkumné výsledky a příslib budoucího produktu. Ani jedna cesta není automaticky lepší. Záleží na ceně, kterou investor platí, na schopnosti firmy získat zákazníky a na tom, jaké riziko už je zahrnuto v jejím ocenění.