Kontroverze za Nobelovkou

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Od Friedmana po Bernankeho – pět Nobelovek za ekonomii vyvolalo bouři kontroverzí, rozdělovalo odbornou i politickou komunitu a změnilo způsob, jak investoři přemýšlejí o penězích, trzích a riziku. V článku odhalíme, které ceny rozdělily svět ekonomie, proč to vyvolalo debaty a jak ovlivnily investiční rozhodování, dnes i pro českého investora.

Nobelova cena za ekonomii bývá často vnímána jako vrchol akademického uznání – symbol, že ekonomická teorie je „pravdivá“ a univerzálně platná. Pravda je ale trochu složitější. Historie ocenění ukazuje, že některé Nobelovy ceny rozvířily nejen akademické debaty, ale i politiku a finanční svět. Od ideologických střetů, přes „ocenění krachu finančního modelu“, až po spory o racionalitu trhů – tyto momenty ukazují, že ekonomie není jen věda, ale i boj o to, kdo určuje pravidla hry na trzích.

Milton Friedman (1976) – „Otec monetarismu“

  • Za co: Analýza spotřeby a teorie monetarismu – inflaci řídí množství peněz v oběhu.
  • Proč to vyvolalo bouři: Friedman byl ekonomický rebel i ideolog.  V 70. letech odmítl keynesiánský zásahový model a tvrdil, že „trh se reguluje sám“.  Jeho Nobelovka byla udělena uprostřed stagflace – a působila jako ideologické vítězství pravice nad levicí, které se brzy politicky odrazilo ve výsledcích voleb, zejména britských (Margaret Thatcherová 1979) a amerických (Ronald Reagan 1980).
  • Navíc Friedman radil Pinochetovu Chile, takže ho mnoho lidí považovalo za člověka, který legitimizoval diktaturu ekonomickým úspěchem.
  • Proč to bylo zásadní pro investory? Stoupl význam  centrálních bank – inflace jako klíčový cíl, úrokové sazby jako nástroj moci. Od Friedmana vede přímá linka k Fedu, ECB i ČNB. Bez něj by nebyla politika „vysoké sazby brzdí inflaci“ ani kvantitativní uvolňování.

💬 Friedman změnil ekonomii z politiky blahobytu na vědu o penězích. A tím změnil celý svět financí.

Myron Scholes & Robert Merton (1997) – Nobelovka před kolapsem LTCM

  • Za co: Oceňování derivátů (model Black–Scholes–Merton).
  • Kontroverze: Rok po udělení ceny krachl hedgeový fond LTCM, který právě tito laureáti vedli.
    Model, který měl být „dokonalý“, selhal – a málem zničil globální finanční systém.
    Fed musel zachraňovat trh, protože LTCM držel pozice za stovky miliard dolarů.
  • Proč to byl skandál? Ekonomie dostala facku – ukázalo se, že Nobelova cena neznamená, že teorie funguje v praxi. Investiční svět pochopil, že matematika bez pokory zabíjí.
  • Dopad: Zrodila se moderní kultura risk managementu – Value at Risk, stres testy, regulace derivátů.
  • Ironie: největší lekce o limitech racionality přišla od lidí oceněných za „dokonalé modely.“

💬Nobelovka, která málem zničila svět – a naučila investory bát se příliš chytrých lidí.
 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 58 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Investice s příběhem: Jak spotřebitelské trendy mění kapitálový trh

4 minuty

Neustále měníme způsob, jakým žijeme, pracujeme a utrácíme. Spotřebitelské trendy už dávno nejsou jen záležitostí marketingu – staly se silným hybatelem ekonomiky, který otevírá nečekané investiční příležitosti. Pro investory už není klíčové jen analyzovat finanční výkazy, ale také porozumět, jak se mění preference lidí. Společnosti, které dokážou tyto kulturní posuny zachytit (nebo je dokonce samy formovat), často zažívají trvalý růst, zatímco ty, které dynamiku trhu ignorují, riskují zaostávání.

Japonská jízda

4 minuty

Japonské akcie na historickém maximu: Nikkei 225 poprvé překonal 50 000 bodů. Japonský akciový trh má oproti americkému i evropskému svá specifika, spojená s vývojem domácí ekonomiky.

Americko-čínský spor o omezení vývozu vzácných zemin z Číny. Jde o začátek nové obchodní války?

4 minuty

9. října 2025 Peking rozšířil exportní kontroly na vzácné zeminy a některé kritické minerály. Tato opatření mají platit částečně už od 1. prosince — a okamžitě spustila řetězec diplomatických ostrých slov, rychlý růst akcií „západních“ dodavatelů materiálů v kontrastu s poklesem širokého akciového trhu a hrozbu amerických protiopatření.

České státní dluhopisy zkoušené obrannými výdaji, volbami i ČNB

8 minut

Delší české státní dluhopisy nyní tíží vzestup výnosů do splatnosti, zhoršující jejich výkonnost. Za tímto vývojem stojí celoevropské i různé domácí rizikové faktory, spojené s výhledem rozpočtové politiky budoucí české vlády i měnové politiky ČNB. Co můžeme od dluhopisů Česka očekávat v následujících měsících a jaké širší perspektivy se při investování do nich (přes korunové fondy) vyplatí zvážit?