Investiční bubliny, které změnily dějiny: velká sedmička

V historii existuje několik epizod, které si činí nárok na titul „největší investiční bubliny všech dob“. V tomto textu se podíváme na sedm nejčastěji zmiňovaných kandidátů:

• Tulipánová mánie (1637)
• South Sea Bubble (1720)
• Velký krach (1929)
• Japonsko (1989)
• Dot-com bublina (2000)
• Americké nemovitosti (2007)

Než vybereme vítěze, je nutné stanovit jasná kritéria. Každou bublinu budeme hodnotit podle tří hlavních ukazatelů:

1. Tržní kapitalizace – celková velikost trhu daného aktiva
2. Cenové pohyby – rozsah růstu a následného propadu
3. Doba zotavení – jak dlouho (pokud vůbec) trvalo, než se ceny vrátily na původní maxima

Proč právě tato tři kritéria? Především proto, že nám umožňují smysluplně porovnávat jednotlivé bubliny napříč různými obdobími a trhy.

Představme si například aktivum, jehož cena během jednoho roku vzroste stonásobně, dosáhne tržní hodnoty 10 milionů dolarů, následně se zhroutí a už se nikdy nevzpamatuje. Přestože by taková bublina bodovala výrazným cenovým pohybem a dlouhou dobou zotavení, její nízká tržní kapitalizace by ji v porovnání s ostatními vyřadila z boje o prvenství.

Největší bublina v dějinách musí vykazovat vysoké hodnoty ve všech třech kritériích: musí jít o velký trh, s extrémními cenovými pohyby a velmi pomalým zotavením. Podívejme se tedy na jednotlivé případy.

Tulipánová mánie (1637)

Pokud bychom měli vybrat nejvíce spekulativní bublinu v historii, tulipánová mánie by bezpochyby zvítězila. Žádné jiné aktivum s tak nízkou užitnou hodnotou — obyčejná květina — se nikdy neprodávalo za tak astronomické ceny.

Problémem tulipánové bubliny je však její skutečný ekonomický dopad. Navzdory své slávě ve finanční mytologii byly mnohé skutečnosti s ní spojené výrazně zveličeny. Ačkoli nejdražší tulipánové cibulky dosahovaly cen kolem 5 000 guldenů (což odpovídalo ceně dobře vybaveného domu), historické záznamy identifikují pouze 37 lidí, kteří zaplatili více než 300 guldenů — zhruba roční mzdu zkušeného řemeslníka.

Na vrcholu mánie se tak trh se vzácnými tulipány omezoval na několik stovek účastníků, z nichž mnozí uskutečnili jen jednu či dvě transakce. Na základě těchto faktů je zřejmé, že tulipánová mánie byla spíše mediálním strašákem než skutečnou ekonomickou katastrofou. A proto si titul největší bubliny nezaslouží.

South Sea Bubble (1720)

Navzdory tomu, že na ni doplatil i samotný Sir Isaac Newton a ceny akcií vzrostly během jediného roku desetinásobně, nebyla South Sea Bubble typickou investiční bublinou. Spíše šlo o složité finanční schéma, které připomínalo extrémně přestřelené IPO.

Trh byl tehdy relativně malý a dodnes chybí důkazy o výrazném systémovém dopadu tohoto kolapsu na ekonomiku. Přestože akcie South Sea Company klesly o 85 % ze svých maxim a akcie Bank of England a East India Company ztratily téměř dvě třetiny hodnoty, počet bankrotů v roce 1721 výrazně nevzrostl a ekonomika se zotavila poměrně rychle. Negativní důsledky tak zasáhly především akcionáře South Sea Company, nikoli širší společnost.

Bitcoin (2021)

Bitcoin vzrostl od začátku roku 2020 do konce roku 2021 přibližně desetinásobně, aby následně v roce 2022 ztratil zhruba 75 % své hodnoty. To, jak se na bublinu z roku 2021 budeme dívat, však definitivně ukáže až jeho další dlouhodobý vývoj.

Síla měny jako iluze? Historie koruny a marky očima investora

Hlavním problémem při označování bitcoinu za největší bublinu v historii je jeho relativně malá velikost. Na vrcholu v listopadu 2021 dosáhla jeho tržní kapitalizace jen mírně přes 1 bilion dolarů. Při následném propadu tak „zmizelo“ přibližně 800 miliard dolarů.

Ve srovnání s americkým akciovým trhem, jehož hodnota se tehdy pohybovala kolem 30 bilionů dolarů, šlo stále o poměrně malý dopad. Bitcoin sice přitahoval obrovskou pozornost, ale do velké ligy historických bublin se zatím nezařadil.

Americká realitní bublina (2007)

Z hlediska absolutní velikosti patří americká realitní bublina k největším v historii. Hodnota rezidenčních nemovitostí v USA klesla z 29,2 bilionu dolarů na vrcholu na 22,7 bilionu dolarů v roce 2012 — tedy o 6,5 bilionu dolarů.

Relativní cenový růst před kolapsem však nebyl až tak extrémní. Medián cen domů mezi lety 2000 a 2007 vzrostl přibližně o 70 %, což odpovídá ročnímu růstu kolem 7,9 %. Navíc se ceny vrátily na původní maxima už během deseti let. Proto, ačkoli jde o jednu z největších bublin z hlediska objemu, v ostatních kritériích mírně zaostává.

Velký krach (1929)

Panice na Wall Street v roce 1929 předcházel masivní růst cen při vysoké tržní kapitalizaci. Mezi lety 1920 a zářím 1929 vzrostly ceny amerických akcií (po zohlednění dividend a inflace) přibližně sedminásobně.

V srpnu 1929 byla hodnota 846 společností kotovaných na burze NYSE odhadována na 90 miliard dolarů, což by dnes odpovídalo zhruba 1,4 bilionu dolarů. Následný téměř 90% propad do roku 1932 tak vymazal více než 1,2 bilionu dolarů.

Trh se však během sedmi let vrátil na původní maxima. Navíc akcie tehdy vlastnilo pouze 2,5 % Američanů, takže většina populace nepřišla přímo o investovaný kapitál. Skutečné škody přišly až později — s kolapsem regionálních bank. I proto je tento krach starý téměř sto let silným kandidátem na vítěze, nikoli však absolutním.

Dot-com bublina (2000)

Po desetinásobném růstu cen od roku 1990 dosáhl index NASDAQ v březnu 2000 tržní kapitalizace 6,6 bilionu dolarů. Následný kolaps vymazal 5,1 bilionu dolarů a návrat na původní maxima trval 13 let.

Dot-com bublina je proto často označována za největší v historii. Záleží však na perspektivě. Většina nápadů, které byly v roce 1998 považovány za geniální a v roce 2000 za šílené, dnes totiž reálně funguje. Problém tedy zjevně nespočíval v samotných myšlenkách, ale v jejich načasování.

Japonsko (1989)

Japonsko na konci 80. let představovalo vrchol investičního šílenství. Císařský palác v Tokiu měl mít údajně vyšší hodnotu než všechny nemovitosti v Kalifornii a japonský akciový trh během jediné dekády vzrostl desetinásobně.

Poté však přišel kolaps. Akciový trh přišel o více než 2 biliony dolarů a hodnota nemovitostí klesla přibližně o 8 bilionů dolarů. Návrat japonských akcií i rezidenčních nemovitostí na původní maxima přitom trval více než 35 let.

Závěrem

Vítězem se stává Japonsko. Jde o největší investiční bublinu všech dob, protože vykazovala výrazné extrémy ve všech třech sledovaných kritériích: v celkové velikosti, v prudkých cenových pohybech i v mimořádně dlouhém období zotavení.

Pokud nás historie investičních bublin něco učí, pak to, že dav se velmi často mýlí. Jedno je však jisté — další bubliny přijdou. Nevíme kdy ani kde. Možná jsme už dnes součástí té další, například v oblasti umělé inteligence. Kdo ví. V každém případě je rozumné být jako investor připraven i na takový scénář.