Špinavé peníze, hackerské útoky a miliardové škody: Kdo zaplatí za bezpečnější finance?
Finanční kriminalita v Česku prochází zásadní proměnou. Zatímco během pandemie řešily úřady podvodné prodeje ochranných pomůcek nebo zneužívání státní podpory, dnes patří mezi významné problémy daňové delikty, internetové podvody a následné praní peněz. Nároky na jejich odhalování přitom nedopadají pouze na vyšetřovatele, ale také na banky a další finanční instituce. Pro ty představují významné provozní i regulatorní riziko.
Rozsah problému ilustrují statistiky Finančního analytického úřadu (FAÚ). V roce 2020 obdržel 4 860 podnětů k provedení šetření, podal 426 trestních oznámení a zajistil prostředky za 3,897 miliardy korun. V roce 2023 počet trestních oznámení vzrostl na 995 a objem zajištěných prostředků dosáhl 3,836 miliardy korun. V roce 2025 FAÚ podal 750 trestních oznámení, meziročně o 5 % více, a zajistil 1,95 miliardy korun. Současně předal Policii ČR 1 955 informací, což představovalo meziroční nárůst o 20 %. Méně závažné případy totiž úřad častěji předával policii ve zrychleném režimu namísto trestního oznámení.
Od pandemických podvodů k falešným investicím
Pandemie vytvořila specifické podmínky pro finanční kriminalitu. Nedostatek zdravotnického materiálu, mimořádné podpůrné programy a přesun ekonomických aktivit do digitálního prostředí otevřely prostor pro podvodné praktiky. FAÚ v roce 2020 upozorňoval mimo jiné na podezřelé obchody s ochrannými prostředky a zneužívání virtuálních aktiv.
Významnou hrozbu představovaly také investiční podvody. Jeden z případů, který FAÚ tehdy popsal, se týkal společnosti vystupující jako alternativní investiční fond. Investorům slibovala zhodnocení od 30 do 100 %. Přijaté prostředky však podle tehdejších zjištění úřadu směřovaly mimo jiné na nákupy luxusních automobilů, nemovitostí či soukromé výdaje. Deklarované výnosy byly vypláceny z nových vkladů, což odpovídá principu Ponziho schématu. Předběžně vyčíslená škoda přesahovala 2,3 miliardy korun.
Podobné případy ukazují, že finanční kriminalita nekončí samotným získáním peněz. Následovat může jejich převádění mezi účty, rozdělování do dalších transakcí nebo přesun do zahraničí. Cílem je zastřít původ prostředků a zkomplikovat jejich dohledání.
Podle výroční zprávy FAÚ za rok 2024 se významná část podezřelých obchodů týkala daňových deliktů, různých forem podvodů a následné legalizace výnosů. V roce 2025 se téměř třetina šetření vztahovala k daňovým deliktům. Finanční kriminalita tedy zdaleka nepředstavuje pouze problém drobných investorů, ale zasahuje také do běžných obchodních vztahů.
Průtokové účty komplikují dohledávání peněz
Jedním z mechanismů praní peněz jsou takzvané tranzitní neboli průtokové účty. Ty slouží k rychlému převádění prostředků mezi jednotlivými subjekty, často bez odpovídající ekonomické činnosti. Vytvářejí další článek mezi původním zdrojem peněz a jejich konečným příjemcem.
Analýza Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) a FAÚ ukázala, že v roce 2020 představovala oznámení související s průtokovými účty 10,5 % všech oznámení podezřelých obchodů. V roce 2021 jejich podíl dosahoval 6,8 %. Za oba roky bylo evidováno 904 oznámení vztahujících se k 816 případům.
Pokles ovšem nelze interpretovat jako obecný ústup praní peněz. Podle analýzy se četnost tohoto konkrétního mechanismu snižovala již po letech 2016 a 2017, mimo jiné díky preventivní činnosti bank a úřadů. Pachatelé přitom mohou využívat další postupy, včetně zahraničních účtů a virtuálních aktiv.
Pro banky to znamená nutnost průběžně vyhodnocovat transakční chování klientů, identifikovat neobvyklé platební vzorce a kontrolovat ekonomický smysl obchodních operací. Systémy proti praní peněz, označované zkratkou AML (anti-money laundering), se tak stávají nedílnou součástí jejich provozní infrastruktury.
Pokračování článku je dostupné pro registrované
Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP
- Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
- Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
- Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.