Špinavé peníze, hackerské útoky a miliardové škody: Kdo zaplatí za bezpečnější finance?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Finanční kriminalita v Česku prochází zásadní proměnou. Zatímco během pandemie řešily úřady podvodné prodeje ochranných pomůcek nebo zneužívání státní podpory, dnes patří mezi významné problémy daňové delikty, internetové podvody a následné praní peněz. Nároky na jejich odhalování přitom nedopadají pouze na vyšetřovatele, ale také na banky a další finanční instituce. Pro ty představují významné provozní i regulatorní riziko.

Rozsah problému ilustrují statistiky Finančního analytického úřadu (FAÚ). V roce 2020 obdržel 4 860 podnětů k provedení šetření, podal 426 trestních oznámení a zajistil prostředky za 3,897 miliardy korun. V roce 2023 počet trestních oznámení vzrostl na 995 a objem zajištěných prostředků dosáhl 3,836 miliardy korun. V roce 2025 FAÚ podal 750 trestních oznámení, meziročně o 5 % více, a zajistil 1,95 miliardy korun. Současně předal Policii ČR 1 955 informací, což představovalo meziroční nárůst o 20 %. Méně závažné případy totiž úřad častěji předával policii ve zrychleném režimu namísto trestního oznámení.

Od pandemických podvodů k falešným investicím

Pandemie vytvořila specifické podmínky pro finanční kriminalitu. Nedostatek zdravotnického materiálu, mimořádné podpůrné programy a přesun ekonomických aktivit do digitálního prostředí otevřely prostor pro podvodné praktiky. FAÚ v roce 2020 upozorňoval mimo jiné na podezřelé obchody s ochrannými prostředky a zneužívání virtuálních aktiv.

Významnou hrozbu představovaly také investiční podvody. Jeden z případů, který FAÚ tehdy popsal, se týkal společnosti vystupující jako alternativní investiční fond. Investorům slibovala zhodnocení od 30 do 100 %. Přijaté prostředky však podle tehdejších zjištění úřadu směřovaly mimo jiné na nákupy luxusních automobilů, nemovitostí či soukromé výdaje. Deklarované výnosy byly vypláceny z nových vkladů, což odpovídá principu Ponziho schématu. Předběžně vyčíslená škoda přesahovala 2,3 miliardy korun.

Podobné případy ukazují, že finanční kriminalita nekončí samotným získáním peněz. Následovat může jejich převádění mezi účty, rozdělování do dalších transakcí nebo přesun do zahraničí. Cílem je zastřít původ prostředků a zkomplikovat jejich dohledání.

Podle výroční zprávy FAÚ za rok 2024 se významná část podezřelých obchodů týkala daňových deliktů, různých forem podvodů a následné legalizace výnosů. V roce 2025 se téměř třetina šetření vztahovala k daňovým deliktům. Finanční kriminalita tedy zdaleka nepředstavuje pouze problém drobných investorů, ale zasahuje také do běžných obchodních vztahů.

Průtokové účty komplikují dohledávání peněz

Jedním z mechanismů praní peněz jsou takzvané tranzitní neboli průtokové účty. Ty slouží k rychlému převádění prostředků mezi jednotlivými subjekty, často bez odpovídající ekonomické činnosti. Vytvářejí další článek mezi původním zdrojem peněz a jejich konečným příjemcem.

Analýza Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) a FAÚ ukázala, že v roce 2020 představovala oznámení související s průtokovými účty 10,5 % všech oznámení podezřelých obchodů. V roce 2021 jejich podíl dosahoval 6,8 %. Za oba roky bylo evidováno 904 oznámení vztahujících se k 816 případům.

Pokles ovšem nelze interpretovat jako obecný ústup praní peněz. Podle analýzy se četnost tohoto konkrétního mechanismu snižovala již po letech 2016 a 2017, mimo jiné díky preventivní činnosti bank a úřadů. Pachatelé přitom mohou využívat další postupy, včetně zahraničních účtů a virtuálních aktiv.

Pro banky to znamená nutnost průběžně vyhodnocovat transakční chování klientů, identifikovat neobvyklé platební vzorce a kontrolovat ekonomický smysl obchodních operací. Systémy proti praní peněz, označované zkratkou AML (anti-money laundering), se tak stávají nedílnou součástí jejich provozní infrastruktury.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 37 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

ČR

Související

Německý motor znovu naskakuje, české firmy ale nemají vyhráno. Kde číhají největší rizika?

7 minut

Česká ekonomika má jednoho mimořádně důležitého obchodního partnera. Německo je pro tuzemské podniky odbytištěm, zdrojem zakázek i místem, odkud přichází významná část investic. Tato provázanost přináší českým firmám přístup k velkému trhu, zároveň však vytváří riziko: když německé automobilky, strojírenské podniky nebo výrobci omezují výrobu, problémy se rychle přenášejí také do Česka.

Svoboda podnikat: Z českých garáží vyrostly světové firmy. Které z nich se staly investičními příběhy?

11 minut

Pád komunismu v roce 1989 otevřel české ekonomice dveře k soukromému podnikání, zahraničním trhům a novým obchodním příležitostem. Zatímco některé podniky zanikly v konkurenci zahraničních značek, jiné dokázaly využít nově vznikající trh a během několika desetiletí vybudovaly firmy s mezinárodním dosahem.

ČNB znovu šlápla na brzdu: Sazby rostou, ekonomika zpomaluje a inflace hrozí návratem

3 minuty

Bankovní rada ČNB na zasedání 5. listopadu zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Zpřísněním měnové politiky chce bankovní rada omezit riziko přetrvávajících inflačních tlaků a omezit tak přenos nákladového šoku do inflace. Dále k rozhodnutí přispěla aktualizovaná prognóza, ve které centrální banka uvádí obavy ze zrychlené inflace a slabšího růstu ekonomiky v příštím roce, než banka dosud očekávala.

Proč hypotéky stále zdražují, i když ČNB sazby nezvedá?

3 minuty

Česká národní banka drží od června základní sazbu na 3,75 procenta, průměrná sazba hypoték přesto roste již šestý měsíc v řadě – v září vystoupala na 5,51 procenta. Cenu fixované hypotéky totiž neurčuje ani tak repo sazba, jako trh úrokových swapů. Co ho táhne a co to znamená pro ty, kdo budou v příštích měsících hypotéku sjednávat či refixovat?