Německý motor znovu naskakuje, české firmy ale nemají vyhráno. Kde číhají největší rizika?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Česká ekonomika má jednoho mimořádně důležitého obchodního partnera. Německo je pro tuzemské podniky odbytištěm, zdrojem zakázek i místem, odkud přichází významná část investic. Tato provázanost přináší českým firmám přístup k velkému trhu, zároveň však vytváří riziko: když německé automobilky, strojírenské podniky nebo výrobci omezují výrobu, problémy se rychle přenášejí také do Česka.

Rozsah této závislosti dobře ilustruje údaj německého statistického úřadu. V roce 2025 směřovalo do Německa přibližně 32 % českého vývozu zboží. Žádný jiný jednotlivý zahraniční trh nemá pro české exportéry srovnatelnou váhu. Pro investory je proto vývoj německé ekonomiky důležitým ukazatelem při hodnocení českých průmyslových společností, jejich budoucích tržeb i schopnosti vyplácet dividendy. 

Německá ekonomika se probouzí, její průmysl ale zůstává důležitým rizikem

Německá ekonomika se po dvou letech hospodářského útlumu postupně vrací k růstu. Podle německého statistického úřadu se tamní hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí 2026 zvýšil o 0,2 % oproti předchozímu čtvrtletí a o 1,3 % meziročně. Německá vláda navíc v podzimní prognóze počítá s růstem ekonomiky o 1,3 % za celý rok 2026. Za oživením stojí především vývoz a vyšší státní investice do obrany a infrastruktury. Pro české dodavatele je to příznivá zpráva, samotný růst HDP však ještě nezaručuje návrat silné poptávky po průmyslových výrobcích. 

Právě v tom spočívá podstatný rozdíl mezi růstem celé ekonomiky a situací průmyslových podniků. Německé hospodářství může posilovat díky veřejným investicím a spotřebě domácností, zatímco automobilky a jejich dodavatelé stále bojují s vysokými náklady, konkurencí a proměnou výroby. Destatis navíc upozornil, že investice ve třetím čtvrtletí klesly a předchozí dynamika německého vývozu výrazně zpomalila. Český podnik vyrábějící součástky pro automobilový průmysl tak nemusí pocítit oživení německého HDP stejně rychle jako firma dodávající stavební materiály nebo energetická zařízení. 

Proč německé zakázky rozhodují o výsledcích českých firem

Propojení obou ekonomik je mnohem hlubší než samotný vývoz hotových výrobků. České společnosti často dodávají německým podnikům součástky, polotovary, stroje a technologická zařízení, která se následně stávají součástí konečného výrobku. Automobilový průmysl je typickým příkladem. Český výrobce může dodávat převodové součástky německému dodavateli, ten je začlení do systému pro automobilku a výsledný vůz se prodá zákazníkovi v jiné evropské zemi. Pokles objednávek německé automobilky se proto může postupně projevit v hospodaření několika českých společností, přestože jejich výrobky nikdy nekončí přímo u německého spotřebitele. 

Česká národní banka upozorňuje na ještě jeden důležitý problém: český vývoz tvoří z velké části meziprodukty, tedy výrobky určené k dalšímu zpracování. Konečné spotřební zboží představuje pouze přibližně 15 % českého vývozu. Tuzemští exportéři jsou proto citlivější na změny zahraniční průmyslové poptávky. Pokud německý výrobce omezí produkci, jeho dodavatelé mohou přijít o zakázky dříve, než se slabší hospodářský vývoj projeví v širších ekonomických statistikách. Přechod k novému odběrateli přitom vyžaduje čas, nové certifikace, obchodní vztahy i investice do výroby.

Důsledky jsou viditelné také na vlastnické struktuře českého průmyslu. Zahraničně vlastněné podniky se podle analýzy ČNB podílejí téměř 75 % na českém vývozu. Německé společnosti tak mohou ovlivňovat českou ekonomiku hned dvěma cestami: prostřednictvím objednávek od tuzemských dodavatelů a prostřednictvím vlastních českých výrobních závodů. Pro investora je proto důležité sledovat nejen to, kam česká společnost vyváží, ale také kdo ji vlastní, kdo rozhoduje o investicích a kde se nachází její hlavní zákazníci. 

Český průmysl roste, zaměstnanost ale vysílá varovný signál

Aktuální statistiky ukazují, že český průmysl není na německé problémy odkázán mechanicky a dokáže růst i v období slabší zahraniční poptávky. V září 2026 se tuzemská průmyslová výroba meziročně zvýšila o 6,2 % a hodnota nových zakázek vzrostla o 8 %. Zahraniční zakázky přitom posílily o 14,4 %, zatímco domácí zakázky klesly o 3,3 %. Zajímavý je také vývoj zaměstnanosti: průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se meziročně snížil o 0,9 %. Růst výroby tedy automaticky neznamená, že podniky rozšiřují pracovní sílu. 

Další významný signál přináší také struktura nových zakázek. Růst zaznamenaly například počítače, elektronická a optická zařízení nebo výroba dalších dopravních prostředků včetně kolejových vozidel. Právě tyto oblasti mohou představovat příležitost pro podniky, které se postupně odpoutávají od tradičního automobilového dodavatelského řetězce. Pro investory je důležité sledovat, zda růst objednávek pokračuje několik měsíců, nebo jde pouze o jednorázové zvýšení.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 53 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Jak Škoda Auto využívá německý trh a proč rychle roste její indický odbyt
  • Které automobilové akcie mohou těžit z oživení průmyslu a kde číhají rizika
  • Proč mohou investice Německa do infrastruktury otevřít nové příležitosti českým dodavatelům
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

ČR

Související

Špinavé peníze, hackerské útoky a miliardové škody: Kdo zaplatí za bezpečnější finance?

4 minuty

Finanční kriminalita v Česku prochází zásadní proměnou. Zatímco během pandemie řešily úřady podvodné prodeje ochranných pomůcek nebo zneužívání státní podpory, dnes patří mezi významné problémy daňové delikty, internetové podvody a následné praní peněz. Nároky na jejich odhalování přitom nedopadají pouze na vyšetřovatele, ale také na banky a další finanční instituce. Pro ty představují významné provozní i regulatorní riziko.

Svoboda podnikat: Z českých garáží vyrostly světové firmy. Které z nich se staly investičními příběhy?

11 minut

Pád komunismu v roce 1989 otevřel české ekonomice dveře k soukromému podnikání, zahraničním trhům a novým obchodním příležitostem. Zatímco některé podniky zanikly v konkurenci zahraničních značek, jiné dokázaly využít nově vznikající trh a během několika desetiletí vybudovaly firmy s mezinárodním dosahem.

ČNB znovu šlápla na brzdu: Sazby rostou, ekonomika zpomaluje a inflace hrozí návratem

3 minuty

Bankovní rada ČNB na zasedání 5. listopadu zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Zpřísněním měnové politiky chce bankovní rada omezit riziko přetrvávajících inflačních tlaků a omezit tak přenos nákladového šoku do inflace. Dále k rozhodnutí přispěla aktualizovaná prognóza, ve které centrální banka uvádí obavy ze zrychlené inflace a slabšího růstu ekonomiky v příštím roce, než banka dosud očekávala.

Proč hypotéky stále zdražují, i když ČNB sazby nezvedá?

3 minuty

Česká národní banka drží od června základní sazbu na 3,75 procenta, průměrná sazba hypoték přesto roste již šestý měsíc v řadě – v září vystoupala na 5,51 procenta. Cenu fixované hypotéky totiž neurčuje ani tak repo sazba, jako trh úrokových swapů. Co ho táhne a co to znamená pro ty, kdo budou v příštích měsících hypotéku sjednávat či refixovat?