ETF vs. podílové fondy: co je pro koho lepší?

Foto: Shutterstock.com

Jedni tvrdí, že jedinou správou cesto jsou ETF. Druzí naopak nedají dopustit na podílové fondy. Debata je mnohdy vyhrocená, ne vždy smysluplná. Kdy tedy jaký nástroj zvolit?

Burzovně obchodované fondy (ETF) a otevřené podílové fondy (OPF) jsou jednoduché investiční struktury nebo nástroje, které usnadňují přístup k podkladovým investicím (čímž máme na mysli akcie, dluhopisy atd.).  

Nadšenci označují ETF za modernizované podílové fondy – dokonce je nazývají podílovými fondy 2.0. Kritici naopak upozorňují na nedostatky ETF a vyzdvihují podílové fondy jako krále. Překonání tohoto zmatku je ve skutečnosti jen otázkou pochopení rozdílů a porozumění tomu, kde má který investiční nástroj větší smysl.

Oba jsou nástroji kolektivního investování, ale každý z nich má specifické výhody a nevýhody, které je třeba zvážit s ohledem na potřeby jednotlivce.

Než se podíváme na základní rozdíly mezi oběma strukturami, vraťme se v čase. Historie ETF a podílových fondů sahá do různých období, přičemž každý z obou nástrojů prošel svým vlastním vývojem.

Historie podílových fondů sahá až do 18. století. První zaznamenaný podílový fond vznikl v Nizozemsku v roce 1774. Fond nazvaný „Eendragt Maakt Magt ‚ (‘jednota vytváří sílu“) byl založen na principu kolektivního investování s cílem rozložit riziko mezi více investorů.

Byl to však až první investiční fond ve Spojeném království, Scottish American Investment Trust vytvořený v roce 1873, který je podle Diany B. Henriquese považován za „nejzřejmějšího předchůdce“ podílového fondu dneška.

Jednou z prvních investičních společností v USA, která se podobala moderním podílovým fondům, byla Boston Personal Property Trust založená v roce 1893. Podílové fondy se pak v USA začaly rozšiřovat ve 20. století.

Po druhé světové válce obliba podílových fondů rychle rostla, protože nabízely snadný způsob investování na kapitálových trzích. V roce 1940 přijal americký Kongres zákon o investičních společnostech, který stanovil pravidla pro podílové fondy a zvýšil důvěru veřejnosti.

V 60. a 70. letech 20. století došlo k velkému nárůstu podílových fondů, protože si je oblíbilo mnoho běžných investorů. V roce 1976 uvedla společnost Vanguard na trh první indexový podílový fond, Vanguard 500 Index Fund, který sledoval výkonnost indexu S&P 500. Jednalo se o průlom ve prospěch  pasivního investování, které přineslo investorům nižší náklady a širší dostupnost.

ETF se objevily později jako alternativa k podílovým fondům s cílem zajistit flexibilitu při obchodování na burze. Koncepce ETF se začala rozvíjet v 80. letech 20. století.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 83 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

ETF

Související články

ETF lámou rekordy i v roce 2024, zájem o ty aktivně řízené roste

4 minuty

Rok 2024 se zatím ukazuje jako mimořádně úspěšný pro svět burzovně obchodovaných fondů (ETF). Investoři po celém světě pokračují v přesunu kapitálu do těchto nástrojů, což odráží neutuchající popularitu indexového investování, i když roste zájem i o aktivně řízená ETF nebo třeba exotiku, jako jsou bitcoinová ETF. Čistý přítok majetku do ETF v tomto roce překonal očekávání analytiků a trhá další rekordy.

Stárnoucí populace – demografický problém, ale CA$Hcow pro investory?

10 minut

Demografické změny, zejména stárnutí populace, představují pro mnohé vlády výzvu spojenou s rostoucími náklady na sociální zabezpečení a zdravotní péči. Zatímco ekonomicky neaktivní obyvatelstvo roste, mnozí investoři mohou tuto situaci vnímat jako cennou příležitost. V článku se podíváme na to, jak mohou demografické trendy ovlivnit investiční strategie a jaké sektory mohou těžit z měnícího se postavení starších lidí ve společnosti.

K nákladům investování (nejen) v DIP

4 minuty

S úspěšným rozběhem dlouhodobého investičního produktu (DIP) se nám, slovy klasika, rozmohl takový nešvar. A tím je přílišné zaměření jen na jednu stránku nabízených investičních produktů, a sice jejich poplatky. To vede občas ke zcela deformovaným úvahám o tom, jak kvalitní je to které řešení a co je v investování, potažmo ve finančním poradenství vlastně důležité.

Investice do ETF jsou rekordně vysoké

6 minut

ETF se za posledních několik let staly naprosto neodmyslitelnou součástí portfolií řady investorů. A zájem o ně v žádném případně neutichá. S růstem obliby se ale na poli ETF objevují i trendy, které by v době vzniku tohoto produktu čekal asi málokdo.

Konvertibilní dluhopisy: kompromisní řešení pro věčně nerozhodné investory

11 minut

Konvertibilní dluhopisy lze charakterizovat jako korporátní dluhopisy směnitelné za určitých podmínek za akcie. Proto se jim někdy říká „hybridy“. V uplynulých 5 letech vydělaly v globálním měřítku méně než akcie, ale více než korporátní dluhopisy s vysokým výnosem. Nyní prospívá konvertibilním dluhopisům vyrovnaná atraktivnost výkonných, ale často již draze oceněných akcií a bonitních dluhopisů, které poskytují omezenou šanci na dlouhodobé reálné zhodnocení.

Vzestup tzv. "Chytrých měst". Chytrá investice, nebo investiční past?

11 minut

Městská populace neustále roste a města čelí čím dál větším výzvám v oblasti správy zdrojů, infrastruktury a udržitelnosti. Co by mohlo být řešením? Například implementace tzv. „Smart Cities“ – neboli chytrých měst. O co že se jedná? Jsou to městská prostředí, která využívají pokročilé technologie, datové analýzy a internet věcí (IoT) k vytvoření efektivnějších, obyvatelnějších a ekologičtějších prostor. V chytrých městech je vše, co si můžete přát – od efektivního řízení dopravy, (takže můžete říct „Sbohem, zasekaná Praho!“ a konečně se jednou dostat do práce včas) až po spotřebu energie, která je optimalizována prostřednictvím propojených systémů poskytujících přehledy v reálném čase. To vše pomáhá chytrým městům fungovat efektivněji. Využitím technologie ke zlepšení veřejných služeb, snížení odpadu a zlepšení kvality života obyvatel nejsou chytrá města jen futuristickou vizí – rychle se stávají realitou a nabízí vzrušující investiční příležitosti pro ty, kteří chtějí být součástí městské transformace.