Drahá ropa vrací do hry inflaci. Investorům může zkomplikovat sázku na levnější peníze

Brent v září překonal hranici 100 dolarů, tedy přibližně 2 100 Kč za barel, poprvé po několika týdnech. Důvodem je především napětí na Blízkém východě a obavy o další dodávky ropy. Podle Mezinárodní agentury pro energii se světová produkce v srpnu snížila meziměsíčně o 1,6 milionu barelů denně na 100,1 milionu barelů. Globální zásoby navíc během srpna klesly o dalších 95 milionů barelů. Od února už jejich úbytek dosáhl 507 milionů barelů.

První účet už přišel k českým řidičům

Růst ceny ropy se přitom neodehrává někde daleko od české ekonomiky. V srpnu se ceny pohonných hmot v Česku zvýšily meziměsíčně o 7,2 procenta a meziročně byly vyšší o 26,2 procenta. Nafta se prodávala v průměru za 44,98 Kč za litr, což byla nejvyšší hodnota od října 2022. Výsledek? Česká inflace v srpnu zrychlila z červencových 1,7 na 1,9 procenta. Samotné pohonné hmoty přitom podle České národní banky přidaly k meziročnímu růstu spotřebitelských cen téměř 0,3 procentního bodu. Zatím tedy nejde o návrat inflačního šoku z roku 2022. Čísla ale ukazují, jak rychle se může energetický problém dostat až do peněženek domácností.

Teď je důležitější, co udělá ČNB

Pro investora je však cena benzinu jen první část příběhu. Mnohem důležitější je, zda drahá energie donutí centrální banky držet úrokové sazby déle vysoko. Česká národní banka 17. září ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 procenta. Současně ale upozornila, že proinflační riziko spojené s vývojem cen komodit zesílilo. A přidala poměrně důležitou větu: na příštím zasedání bude bankovní rada rozhodovat mezi ponecháním sazeb a jejich zvýšením. To je pro finanční trhy podstatná změna. Pokud by se ropa udržela vysoko několik měsíců, centrální banka by měla méně prostoru pro snižování sazeb. A pokud by se drahé energie začaly výrazněji propisovat do dalších cen, může se naopak vrátit debata o jejich zvýšení.

Ropa může ekonomiku zároveň zdražovat i brzdit

A tady se pro investory objevuje trošku nepříjemná kombinace. Vyšší cena ropy zvyšuje náklady na dopravu, výrobu a logistiku. Firmy mohou část nákladů přenést na zákazníky, čímž ale dále zvyšují cenovou hladinu. Pokud je nepřenášejí, klesají jejich ziskové marže. Současně mají domácnosti méně peněz na ostatní výdaje. Za benzin, naftu a další zboží spojené s dopravou jednoduše zaplatí více. Ekonomika se tak může dostat do situace, kdy ceny rostou, zatímco hospodářský růst slábne. Reuters kombinaci vyšších cen energií, úroků a výnosů dluhopisů označil za rostoucí riziko stagflace.