Datová centra ve vesmíru. Další AI revoluce, nebo nejdražší technologická sázka dekády?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

AI dnes naráží na nový problém. Už nejde jen o nedostatek čipů od NVIDIA, ale stále více také o elektřinu, chlazení a limity pozemské infrastruktury. Právě proto začínají firmy, kosmické agentury i Evropská unie zkoumat myšlenku datacenter přímo na orbitě. Je to jen další technologická horečka, vyložený nesmysl, nebo může kolem „space compute“ vzniknout úplně nový infrastrukturní byznys podobný dnešnímu cloudu?

Když se dnes mluví o budoucnosti umělé inteligence, většina investorů řeší hlavně čipy, elektřinu a datová centra na Zemi. Jenže část technologického sektoru už začíná přemýšlet ještě dál. Doslova. Míří totiž do vesmíru.

Ještě před pár lety by myšlenka datových center ve vesmíru působila jako typický marketingový příběh ze Silicon Valley. Dnes už se o ní ale nebaví jen startupisté a sci fi fanoušci. Vesmírné AI clustery začínají řešit evropské instituce, kosmické agentury, obranný sektor i velké technologické firmy.

Firmy jako SpaceX, Axiom Space, Hewlett Packard Enterprise nebo třeba startup Lonestar testují koncept datových center přímo na orbitě. Zní to sice jako sci-fi, ovšem nemusí jít jen o marketingovou fantazii.

Za celou myšlenkou totiž stojí poměrně racionální investiční logika. V AI už nejde jen o nedostatek nejvýkonnějších GPU od NVIDIA či dalších. Stále větší problém představuje elektřina, kapacita přenosových sítí, chlazení nebo dostupnost vhodných lokalit. Největší AI areály dnes spotřebovávají tolik energie jako menší města a technologické firmy po celém světě začínají bojovat o doslova každý nový megawatt. Jedním z řešení může být další boom jaderném energetiky, o kterém jsem psal nedávno, ale ani to nemusí podle části názorů stačit. Svět prostě začíná narážet na limity, které ještě před několika lety téměř nikoho netrápily.

Právě v této situaci vznikla myšlenka „space compute“, tedy přesunu části výpočetní infrastruktury mimo Zemi. Na první pohled to vše zní absurdně draze a technologicky přestřeleně. A drahé to skutečně je. Jenže při detailnějším pohledu lze najít důvody, proč se o tento koncept zajímají nejen startupy, ale i evropské instituce, obranné agentury a velcí hráči z AI infrastruktury. Tedy minimálně teoreticky a v úvahách.

Klíčová otázka pro investory proto dnes nezní, zda je to technicky možné. To už totiž zřejmě víme, technicky možných je spousta věcí. Mnohem důležitější je něco jiného. Může se z vesmírných datacenter stát nový infrastrukturní segment podobný cloud computingu, nebo jde jen o další technologickou bublinu živenou AI euforií? Jde o skutečně nový trend, nebo jen další vizi podobnou létajícím taxíkům a Metaverse? Ten mimochodem stál Facebook desítky miliard dolarů, ovšem nic moc z toho.

AI vytváří problém, který možná nepůjde vyřešit jen na Zemi

Ještě před několika lety byly hlavním tématem datacenter hlavně ceny serverů a rychlost internetu. Dnes je ovšem situace jiná. AI modely dramaticky zvyšují energetickou náročnost výpočetní infrastruktury. Podle International Energy Agency vzrostla spotřeba elektřiny datacenter v roce 2025 přibližně o 17 % a do roku 2030 by globální spotřeba datacenter mohla dosáhnout zhruba 945 TWh ročně, tedy téměř dvojnásobku oproti roku 2024. To už není jen technologický problém. To je problém energetiky, infrastruktury a geopolitiky.

Graf 1: Spotřeba elektrické energie data centry mezi roky 2020 - 2035
{}
Zdroj: IEA.org

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Proč může orbitální AI infrastruktura nejvíce pomoci raketovým a energetickým firmám
  • Jak evropský projekt ASCEND plánuje 1GW vesmírné datacentrum už do roku 2050
  • Které technologické bariéry dnes nejvíce ohrožují ekonomiku orbitálních AI datacenter
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Trumpova administrativa a zmrazení špičkových AI modelů Anthropic: spor o moc nad umělou inteligencí

4 minuty

Rozhodnutí americké administrativy zasáhnout do dostupnosti nejpokročilejších modelů společnosti Anthropic vyvolalo v technologickém sektoru silnou reakci, protože poprvé v takto přímé formě vstoupila vláda do řízení distribuce špičkové umělé inteligence. Jádrem sporu je otázka, zda modely typu Claude představují běžný software, nebo strategickou technologii s dopady na bezpečnost státu.

Mediálně-finanční svět v zajetí algoritmů: Jak heuristika dostupnosti a AI komplikují naše investiční rozhodování

6 minut

Žijeme v době, kdy máme finanční trhy na dosah jednoho kliknutí, avšak umět zvládnout racionální investiční rozhodování je paradoxně těžší než kdy dříve. Moderní algoritmy ve finančních médiích a brokerských aplikacích založené na umělé inteligenci (AI) servírují investorům působivý nebo personalizovaný obsah, který vyvolává iluzi dokonalé informovanosti a neomylnosti. Většinou však nezprostředkují důležité souvislosti a přeceňování krátkodobých zpráv pak může vést k impulzivnímu nebo nadměrnému obchodování, přehlížení významných tržních fundamentů a iluzi kontroly. Je pak dobré znát způsoby, jak si zachovat chladnou hlavu a investiční disciplínu.

Alphabet získá 85 miliard dolarů na rozvoj umělé inteligence. Co transakce znamená pro investory?

4 minuty

Společnost Alphabet, mateřská firma Googlu, oznámila rozsáhlou kapitálovou operaci v celkové hodnotě 85 miliard dolarů. Získané prostředky mají směřovat především do rozvoje umělé inteligence, budování datových center a rozšiřování technologické infrastruktury. Součástí transakce je program „at-the-market“ (ATM) za 40 miliard dolarů, investice Berkshire Hathaway ve výši 10 miliard dolarů a další emise akciových instrumentů.

Akciový souboj dekády: Dokáže AI boom přetlačit energetický šok a drahé peníze?

8 minut

Globální akciové trhy se nacházejí ve střetu dvou protichůdných sil. Na jedné straně stojí technologický optimismus poháněný masivními investicemi do umělé inteligence, na druhé straně makroekonomické potíže v podobě vleklého konfliktu v Íránu, energetického šoku a rizika mírného zvýšení úrokových sazeb centrálních bank ze současných nemalých úrovní. Jak tento souboj ovlivňuje výkonnost růstových a hodnotových akcií, z nichž ty první významně pokrývají novou ekonomiku a ty druhé se více spoléhají na starý fyzický svět?

Den, kdy AI ztratila nevinnost: Uvnitř technologického otřesu

4 minuty

Pátek, který otřásl křemíkovým údolím, a pondělí, které zmrazilo asijské tygry. Globální finanční trhy právě prošly nejbrutálnějším vystřízlivěním z technologické euforie za poslední roky, během něhož se z hodnoty AI a polovodičových gigantů během pouhých několika hodin bezestopě vypařily astronomické částky.