Datová centra ve vesmíru. Další AI revoluce, nebo nejdražší technologická sázka dekády?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

AI dnes naráží na nový problém. Už nejde jen o nedostatek čipů od NVIDIA, ale stále více také o elektřinu, chlazení a limity pozemské infrastruktury. Právě proto začínají firmy, kosmické agentury i Evropská unie zkoumat myšlenku datacenter přímo na orbitě. Je to jen další technologická horečka, vyložený nesmysl, nebo může kolem „space compute“ vzniknout úplně nový infrastrukturní byznys podobný dnešnímu cloudu?

Když se dnes mluví o budoucnosti umělé inteligence, většina investorů řeší hlavně čipy, elektřinu a datová centra na Zemi. Jenže část technologického sektoru už začíná přemýšlet ještě dál. Doslova. Míří totiž do vesmíru.

Ještě před pár lety by myšlenka datových center ve vesmíru působila jako typický marketingový příběh ze Silicon Valley. Dnes už se o ní ale nebaví jen startupisté a sci fi fanoušci. Vesmírné AI clustery začínají řešit evropské instituce, kosmické agentury, obranný sektor i velké technologické firmy.

Firmy jako SpaceX, Axiom Space, Hewlett Packard Enterprise nebo třeba startup Lonestar testují koncept datových center přímo na orbitě. Zní to sice jako sci-fi, ovšem nemusí jít jen o marketingovou fantazii.

Za celou myšlenkou totiž stojí poměrně racionální investiční logika. V AI už nejde jen o nedostatek nejvýkonnějších GPU od NVIDIA či dalších. Stále větší problém představuje elektřina, kapacita přenosových sítí, chlazení nebo dostupnost vhodných lokalit. Největší AI areály dnes spotřebovávají tolik energie jako menší města a technologické firmy po celém světě začínají bojovat o doslova každý nový megawatt. Jedním z řešení může být další boom jaderném energetiky, o kterém jsem psal nedávno, ale ani to nemusí podle části názorů stačit. Svět prostě začíná narážet na limity, které ještě před několika lety téměř nikoho netrápily.

Právě v této situaci vznikla myšlenka „space compute“, tedy přesunu části výpočetní infrastruktury mimo Zemi. Na první pohled to vše zní absurdně draze a technologicky přestřeleně. A drahé to skutečně je. Jenže při detailnějším pohledu lze najít důvody, proč se o tento koncept zajímají nejen startupy, ale i evropské instituce, obranné agentury a velcí hráči z AI infrastruktury. Tedy minimálně teoreticky a v úvahách.

Klíčová otázka pro investory proto dnes nezní, zda je to technicky možné. To už totiž zřejmě víme, technicky možných je spousta věcí. Mnohem důležitější je něco jiného. Může se z vesmírných datacenter stát nový infrastrukturní segment podobný cloud computingu, nebo jde jen o další technologickou bublinu živenou AI euforií? Jde o skutečně nový trend, nebo jen další vizi podobnou létajícím taxíkům a Metaverse? Ten mimochodem stál Facebook desítky miliard dolarů, ovšem nic moc z toho.

AI vytváří problém, který možná nepůjde vyřešit jen na Zemi

Ještě před několika lety byly hlavním tématem datacenter hlavně ceny serverů a rychlost internetu. Dnes je ovšem situace jiná. AI modely dramaticky zvyšují energetickou náročnost výpočetní infrastruktury. Podle International Energy Agency vzrostla spotřeba elektřiny datacenter v roce 2025 přibližně o 17 % a do roku 2030 by globální spotřeba datacenter mohla dosáhnout zhruba 945 TWh ročně, tedy téměř dvojnásobku oproti roku 2024. To už není jen technologický problém. To je problém energetiky, infrastruktury a geopolitiky.

Graf 1: Spotřeba elektrické energie data centry mezi roky 2020 - 2035
{}
Zdroj: IEA.org

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Proč může orbitální AI infrastruktura nejvíce pomoci raketovým a energetickým firmám
  • Jak evropský projekt ASCEND plánuje 1GW vesmírné datacentrum už do roku 2050
  • Které technologické bariéry dnes nejvíce ohrožují ekonomiku orbitálních AI datacenter
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Když čipy nestačí: Druhá fáze AI revoluce patří transformátorům, mědi a jaderné energii

6 minut

Zatímco v první vlně rozvoje generativní umělé inteligence (2023 až 2024) měli hlavní slovo výrobci čipů a vývojáři softwaru, v letech 2025 a 2026 se těžiště investičního zájmu přesunulo k datovým centrům, energetické síti a potřebným surovinám, jako je měď. V současné druhé fázi již tolik nejde o vývoj algoritmů, ale stále častěji o budování nezbytné infrastruktury, která je bude napájet. Podívejme se na největší příležitosti a rizika tohoto přechodu.

Sektor kvantových počítačů: vysoké valuace a očekávání

3 minuty

Vizionářské přísliby o kvantové revoluci vystřídalo na trzích kruté vystřízlivění. Zatímco koncem loňského roku se akcie „kvantové čtyřky“ obchodovaly za tisícinásobky tržeb, za posledních šest měsíců odepsaly přes polovinu své hodnoty. Stojí za tímto pádem jen vybírání zisků, nebo trhu dochází trpělivost s drastickým ředěním akcií a odkládáním komercializace? Přestože firmy IonQ, Rigetti, D-Wave a QUBT hlásí technologické průlomy, jejich cesta k ziskovosti zůstává v nedohlednu a současné valuace stále budí otázky o racionalitě investorů.

Aktivní sázka na budoucnost: ARK ETF cílí na vítěze éry umělé inteligence

6 minut

ARK Artificial Intelligence & Robotics UCITS ETF se jako aktivně řízené tematické akciové ETF zaměřuje na firmy z oblasti umělé inteligence, robotiky a automatizace. Může investovat po celém světě, ale drtivě preferuje trh USA. Nabízí koncentrované portfolio s vysokým růstovým potenciálem i výraznou kolísavostí a rizikem citelného krátkodobého poklesu. V souladu se svou dynamickou strategií předvedlo za necelé 2 roky své existence silnou výkonnost se značnými výkyvy. Jasně přitom zdolalo průměr fondové konkurence i sektorový globální akciový index pro informační technologie.