Čína, ujíždí nám rikša?

Foto: Shutterstock.com

V poslední době se býci v Číně jako by začali probouzet a pomaličku vystrkovat růžky k nebesům. O čem že to tady autorka povídá? V krátkém časovém úseku se čínské indexy dostávaly z nízkých valuací rychle výše. Je ještě vůbec příležitost nechat se svézt rikšou, nebo nám ujela, a my se budeme muset poohlédnout po jiných investicích – možná i v jiných regionech, které by mohly být více uspokojivé pro naše investování? Nebo si vystačíme s tím, co nám (možná) může Čína ještě nabídnout? Budeme jen sbírat drobečky od koláčků štěstí, nebo si ukousneme pořádný kus? Na to se podíváme v dnešním článku.

Než začneme, podívejme se na současný ekonomický vývoj v Číně, jak moc je například ovlivněn Trumpovou administrativou – je-li vůbec?

Ve zkratce

  • Oživení čínských akcií: Koncem září čínská vláda přijala opatření na podporu ekonomiky, což vedlo k okamžitému růstu akciových trhů. Hlavní indexy, jako je CSI 300, zaznamenaly během několika dnů nárůst až o 40 %. Tento vývoj přilákal pozornost významných investorů, jako je David Tepper a společnost BlackRock. Nicméně dlouhodobé výzvy, jako jsou problémy na realitním trhu a slabá domácí poptávka, stále přetrvávají.
  • Čínské investice v Africe: Po období útlumu během pandemie Čína znovu obnovila svůj zájem o africký kontinent. V loňském roce vzrostly čínské investice v Africe o 114 % na 11 miliard dolarů, přičemž téměř 8 miliard směřovalo do těžebního průmyslu. Tento přístup je africkými státy vnímán pozitivně, zejména díky absenci přísných podmínek, které často doprovázejí investice ze západních zemí.
  • Pokles čínských investic v Česku: Očekávané čínské investice v České republice nedosáhly předpokládané úrovně. Z původně slibovaných 230 miliard korun se realizoval pouze zlomek. Tyto investice měly převážně finanční charakter a nepřinesly výrazné zvýšení zaměstnanosti či technologický přínos pro Českou republiku.
  • Zahraniční investice v Číně: V prvním pololetí roku 2024 došlo k poklesu přímých zahraničních investic v Číně o 29,1 % na 498,9 miliardy juanů. Nicméně počet nově registrovaných podniků se zahraniční účastí vzrostl o 14,2 %. Významný nárůst investic zaznamenaly země jako Německo a Singapur, jejichž investice v Číně vzrostly o 18,1 %, resp. 10,5 %.

Co nás nejvíce k Číně přitahuje?

  • Energetika: Tento sektor vedený ropou představuje 31 % čínských globálních investic. V roce 2023 byla Saúdská Arábie vedoucí zemí ve stavebnictví a energetika byla jejím vedoucím sektorem. V energetické výstavbě překonala vodní energie uhlí.
  • Kovy: Toto bylo v roce 2024 hlavní odvětví pro čínské globální investice. Popravdě, Čína kontroluje více než 60 % světové produkce vzácných zemin, což je zásadní pro elektroniku, baterie a obranné aplikace, zároveň 85 % z takto vytěžených surovin sama zpracuje.
    • Klíčové těžařské oblasti:
      Vnitřní Mongolsko (Bayan Obo) – největší světové naleziště vzácných zemin.
      Sichuan (okres Mianning) – další hlavní zdroj lehkých vzácných zemin.
      Jiangxi & Fujian – bohaté na těžké vzácné zeminy.
    • Hlavní zdroj energie: Uhlí poskytuje přibližně 56 % elektrické energie v Číně, což z něj činí páteř jejího energetického sektoru.
    • Obrovské zásoby: Čína má čtvrté největší zásoby uhlí na světě, odhaduje se na 143 miliard tun.


A jen pro zajímavost - největším “bohatstvím” Číny je těžba uhlí. Ve skutečnosti je Čína největším světovým producentem a spotřebitelem uhlí a zároveň představuje více než 50 % celosvětové produkce uhlí.

  • Doprava: Tento sektor je ve stavebnictví na druhém místě po energetice. V roce 2023 přilákal nejvíce finančních prostředků dodavatelský řetězec baterií pro elektromobily, což se projevilo v sektoru dopravy a kovodělného průmyslu. V rámci dopravy nadále soutěží železnice a automobily o první místo, ačkoli investice do automobilů jsou mnohem vyšší.

Ekonomika a Čína

Přestože čínský HDP v roce 2024 vzrostl o 5,0 %, pro rok 2025 se očekává pomalejší růst. Globální makromodely a analytici Trading Economics očekávají, že roční tempo růstu čínského HDP bude do konce prvního čtvrtletí 2025 5,20 %. Ale to se zatím moc neukazuje, uvidíme, co nám rok přinese.  Například totiž Nomura zvýšila svou prognózu růstu HDP Číny pro rok 2025 z 4,0 % na 4,5 %, což odráží lepší než očekávaný výkon ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí 2024 a zvýšené investice podpořené úspěchem startupu DeepSeek v oblasti umělé inteligence. Navzdory těmto pozitivním signálům je důležité také důležité poznamenat, že čínská ekonomika čelí strukturálním výzvám, včetně potřeby zvýšit domácí spotřebu a snížit závislost na exportu a investicích.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 57 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Jak válka v Íránu zdražila peníze a zahýbala dluhopisovými trhy i českými hypotékami

7 minut

Válka s epicentrem v Íránu a navazující ropný šok zvedly výnosy státních dluhopisů USA, Německa i Česka a současně zdražily české hypotéky. Ačkoliv v delším horizontu není zvýšení výpůjčních nákladů dramatické, z hlediska posledních měsíců jde o citelný pohyb. Nepříznivý vývoj dolehl i na české hypotéky, mezi nimiž podražily hlavně 3leté fixace. I při uklidnění konfliktu bude návrat k nižším dluhopisovým výnosům a úrokovým sazbám spíš pozvolný než rychlý.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.

Proč mají lidé pocit, že chudnou navzdory rostoucí ekonomice?

7 minut

Ekonomika se zotavila. Lidé však ne. Česká ekonomika vstoupila do roku 2026 ve výrazně stabilnější fázi než v období inflačního šoku let 2022–2023. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v roce 2025 stabilizovala a na začátku roku 2026 dále osciluje poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Reálné mzdy zároveň druhý rok rostou, přičemž v posledním čtvrtletí roku 2025 dosáhly meziročního zvýšení o 5,1 %.

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.

Nový světový řád: Pět investičních scénářů mezi stabilitou a chaosem

7 minut

Neinvestujme do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký je — hladového po energii, ozbrojeného a možná i rozděleného do sfér vlivu. I takto nějak by mohlo znít motto investování v době hledání mocenské rovnováhy ve světě. V systému, kde se hroutí stará pravidla a hledá se koncert koexistence velmocí, se zlato může zdát jedinou měnou bez státní příslušnosti.