Čína, ujíždí nám rikša?

Foto: Shutterstock.com

V poslední době se býci v Číně jako by začali probouzet a pomaličku vystrkovat růžky k nebesům. O čem že to tady autorka povídá? V krátkém časovém úseku se čínské indexy dostávaly z nízkých valuací rychle výše. Je ještě vůbec příležitost nechat se svézt rikšou, nebo nám ujela, a my se budeme muset poohlédnout po jiných investicích – možná i v jiných regionech, které by mohly být více uspokojivé pro naše investování? Nebo si vystačíme s tím, co nám (možná) může Čína ještě nabídnout? Budeme jen sbírat drobečky od koláčků štěstí, nebo si ukousneme pořádný kus? Na to se podíváme v dnešním článku.

Než začneme, podívejme se na současný ekonomický vývoj v Číně, jak moc je například ovlivněn Trumpovou administrativou – je-li vůbec?

Ve zkratce

  • Oživení čínských akcií: Koncem září čínská vláda přijala opatření na podporu ekonomiky, což vedlo k okamžitému růstu akciových trhů. Hlavní indexy, jako je CSI 300, zaznamenaly během několika dnů nárůst až o 40 %. Tento vývoj přilákal pozornost významných investorů, jako je David Tepper a společnost BlackRock. Nicméně dlouhodobé výzvy, jako jsou problémy na realitním trhu a slabá domácí poptávka, stále přetrvávají.
  • Čínské investice v Africe: Po období útlumu během pandemie Čína znovu obnovila svůj zájem o africký kontinent. V loňském roce vzrostly čínské investice v Africe o 114 % na 11 miliard dolarů, přičemž téměř 8 miliard směřovalo do těžebního průmyslu. Tento přístup je africkými státy vnímán pozitivně, zejména díky absenci přísných podmínek, které často doprovázejí investice ze západních zemí.
  • Pokles čínských investic v Česku: Očekávané čínské investice v České republice nedosáhly předpokládané úrovně. Z původně slibovaných 230 miliard korun se realizoval pouze zlomek. Tyto investice měly převážně finanční charakter a nepřinesly výrazné zvýšení zaměstnanosti či technologický přínos pro Českou republiku.
  • Zahraniční investice v Číně: V prvním pololetí roku 2024 došlo k poklesu přímých zahraničních investic v Číně o 29,1 % na 498,9 miliardy juanů. Nicméně počet nově registrovaných podniků se zahraniční účastí vzrostl o 14,2 %. Významný nárůst investic zaznamenaly země jako Německo a Singapur, jejichž investice v Číně vzrostly o 18,1 %, resp. 10,5 %.

Co nás nejvíce k Číně přitahuje?

  • Energetika: Tento sektor vedený ropou představuje 31 % čínských globálních investic. V roce 2023 byla Saúdská Arábie vedoucí zemí ve stavebnictví a energetika byla jejím vedoucím sektorem. V energetické výstavbě překonala vodní energie uhlí.
  • Kovy: Toto bylo v roce 2024 hlavní odvětví pro čínské globální investice. Popravdě, Čína kontroluje více než 60 % světové produkce vzácných zemin, což je zásadní pro elektroniku, baterie a obranné aplikace, zároveň 85 % z takto vytěžených surovin sama zpracuje.
    • Klíčové těžařské oblasti:
      Vnitřní Mongolsko (Bayan Obo) – největší světové naleziště vzácných zemin.
      Sichuan (okres Mianning) – další hlavní zdroj lehkých vzácných zemin.
      Jiangxi & Fujian – bohaté na těžké vzácné zeminy.
    • Hlavní zdroj energie: Uhlí poskytuje přibližně 56 % elektrické energie v Číně, což z něj činí páteř jejího energetického sektoru.
    • Obrovské zásoby: Čína má čtvrté největší zásoby uhlí na světě, odhaduje se na 143 miliard tun.


A jen pro zajímavost - největším “bohatstvím” Číny je těžba uhlí. Ve skutečnosti je Čína největším světovým producentem a spotřebitelem uhlí a zároveň představuje více než 50 % celosvětové produkce uhlí.

  • Doprava: Tento sektor je ve stavebnictví na druhém místě po energetice. V roce 2023 přilákal nejvíce finančních prostředků dodavatelský řetězec baterií pro elektromobily, což se projevilo v sektoru dopravy a kovodělného průmyslu. V rámci dopravy nadále soutěží železnice a automobily o první místo, ačkoli investice do automobilů jsou mnohem vyšší.

Ekonomika a Čína

Přestože čínský HDP v roce 2024 vzrostl o 5,0 %, pro rok 2025 se očekává pomalejší růst. Globální makromodely a analytici Trading Economics očekávají, že roční tempo růstu čínského HDP bude do konce prvního čtvrtletí 2025 5,20 %. Ale to se zatím moc neukazuje, uvidíme, co nám rok přinese.  Například totiž Nomura zvýšila svou prognózu růstu HDP Číny pro rok 2025 z 4,0 % na 4,5 %, což odráží lepší než očekávaný výkon ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí 2024 a zvýšené investice podpořené úspěchem startupu DeepSeek v oblasti umělé inteligence. Navzdory těmto pozitivním signálům je důležité také důležité poznamenat, že čínská ekonomika čelí strukturálním výzvám, včetně potřeby zvýšit domácí spotřebu a snížit závislost na exportu a investicích.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 57 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Dohoda EU–Indie: „Matka všech dohod“ jako geopolitický i investiční zlom

5 minut

Po téměř dvaceti letech vyjednávání uzavřely Evropská unie a Indie jednu z nejambicióznějších obchodních dohod současnosti. Dohoda, kterou sama Evropská komise označuje za „matku všech dohod“, je reakcí na zásadní proměnu globálního ekonomického uspořádání a představuje jasný signál, že světový obchod vstoupil do nové, strategičtější fáze.

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Kevin Warsh jako signál změny, ne jen preferovaná volba

6 minut

Nominace Kevina Warshe do čela americké centrální banky představuje strukturální posun v uvažování o měnové politice Spojených států. Volba přichází v okamžiku, kdy finanční trhy řeší dlouhodobé důsledky vysokých úrokových sazeb, rostoucího státního dluhu, geopolitického napětí a technologických změn, které proměňují produktivitu i chování kapitálu.