50 milionů za kostru T-Rexe: Fosilní investorská horečka zrodila další rekordní aukci

Nějakých 67 milionů let ležel hluboko v zemi. Pak našli 183 jeho kostí. Ty složili, spolu s rekonstrukčními bloky, do jedné kostry. O tu kostru se minulý týden deset minut bojovalo v aukci organizované aukční síní Sotheby’s. A nakonec z toho byl rekord. 50,1 milionů dolarů. Za skeleton tyranosaura rexe přezdívaného Gus. Nejdražší dinosauří fosílie, která kdy byla prodána. T-Rex se tak vrátil na trůn, když sesadil z trůnu stegosaura Apexe, který se před dvěma lety vydražil za 44,6 milionu dolarů. Veřejnosti neznámý kupec tak potvrdil, že dinosauří mánie, potichu zuřící v aukčních síních, tak rozhodně nekončí. A boj o fosílie živený miliardáři a celebritami toužícími si interiér dozdobit kousky, které se doteď obdivovaly v muzejních sbírkách, tak pokračuje. Rembrandty a Pollocky vystřídaly miliony let staré kosti.

Přitom se to trhu s  nejdražším uměním stále více podobá. Aukční síně v současnosti prezentují dinosaury podobně jako mistrovská díla světových malířů a jednotlivé exempláře mezi sebou porovnávají podle velikosti, zachovalosti nebo unikátních anatomických znaků. Právě těmi se stal unikátní od minulého úterka rekordní Gus. Jeho pozůstatky objevili před pěti lety paleontologové při vykopávkách na soukromém pozemku v Jižní Dakotě. Zmíněných 183 kostí nese známky zranění či nemocí, což zvyšuje jejich vědeckou i sběratelskou hodnotu. Kompletní kostra pak musela být částečně rekonstruována – to je mimochodem u tyranosaurů běžná praxe – i tak ale jde o jeden z nejzachovalejších exemplářů svého druhu. A aktuální vrchol fosilní bubliny.

Kdo má svého dinosaura? Bezos, Griffin, Di Caprio i Logan Paul

Ta už se nějakou chvíli nafukuje. Současná horečka kolem dinosauřích kostí totiž nezačala letošní rekordní aukcí. Za klíčový okamžik je považován rok 2020, kdy Christie's prodala jiného tyranosaura rexe jménem Stan za tehdy rekordních 31,8 milionu dolarů. Právě tento prodej ukázal, že fosilie mohou představovat novou kategorii luxusních sběratelských aktiv. Od té doby následovala série rekordů. V roce 2022 se za 12,4 milionu dolarů prodal deinonychus, známý z filmové série Jurský park. O dva roky později vytvořil nový rekord zmíněný stegosaurus Apex a loni se zase prodala za 30,5 milionu dolarů kostra mladého ceratosaura.

Rostoucí ceny pak proměnily celé odvětví. Komerční paleontologové začali intenzivněji vyhledávat nové lokality, aukční síně vytvořily specializované přírodovědné aukce a dinosauři se postupně dostali do hledáčku sběratelů, kteří do té doby nakupovali spíše obrazy, historické automobily nebo šperky. 

Kostry prehistorických zvířat se z laboratoří a depozitářů vědeckých ústavů a muzeí naráz dostaly do zorného pole zmíněných miliardářů a celebrit.  Svou domácnost má tak s doplňkem v podobě kostry dinosaura třeba zakladatel Amazonu Jeff Bezos, fosilie si v aukci v minulosti koupil též chemický magnát David Koch nebo zesnulý spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen. Výše zmíněného stegosaura Apexe zase před dvěma roky rekordně vydražil hedge fond manager Citadel Ken Griffin, o jehož cestě ke slávě jsme psali v minulém článku. Ten pak tohoto následně zapůjčil Americkému přírodovědnému muzeu v New Yorku. 

Z celebrit pak fosilie mají třeba  Dwayne “The Rock” Johnson, Nicolas Cage, Leonardo DiCaprio nebo Russell Crowe. Influencer a profesionální wrestler Logan Paul nyní veřejně prohlásil, že během příštích dvaceti let mohou dinosauři překonat výnosy akciového trhu. Sám přitom vlastní dinosauří lebku za přibližně půl milionu dolarů. 

Kostry dinosaurů jsou skládané jako puzzle. A to může být někdy problém

Rekordní prodej a obecná proměna dinosauřích fosilií ve svého druhu investiční aktivum nicméně zároveň rozdmýchává spor mezi komerční a akademickou sférou. Řada paleontologů upozorňuje, že vědecky významné fosilie by měly končit především v muzeích nebo univerzitních sbírkách, kde zůstanou dlouhodobě přístupné výzkumu. Obávají se, že stále vyšší ceny veřejné instituce definitivně vytlačí z trhu. A zároveň z pozice expertů upozorňují na to, že trh s fosíliemi je diametrálně méně transparentní než třeba trh s uměním či jinými sběratelskými předměty. A kupci na něm mají jen omezené možnosti nezávisle ověřit informace o nabízených exemplářích a často jsou odkázáni na údaje poskytované samotnými prodejci.

Největším problémem a investičním rizikem je třeba podle insiderů rozsah rekonstrukcí. Prakticky žádná kostra tyranosaura totiž není kompletní a chybějící části se běžně doplňují moderními materiály či pomocí 3D tisku. Na informace jak velká část vystavené/prodávané kostry přitom skutečně pochází z původního zvířete přitom neexistuje žádná informační povinnost a aukční domy přitom tyto informace nezveřejňují stejným způsobem. Alternativní komplikaci pak představují takzvané kompozity, které vznikají spojením kostí několika různých jedinců stejného druhu. V muzeích jde o běžnou praxi, na sběratelském trhu však mají nižší hodnotu než exempláře pocházející z jediného dinosaura. Právě nedostatek jednotných standardů vede část odborníků k výzvám po vytvoření nezávislého systému hodnocení kvality fosilií, podobného tomu, jaký funguje například u sportovních kartiček nebo komiksů.