Jak vznikají investiční impéria: Příběhy miliardářů, kteří začínali od nuly
Nejrůznější ankety na pravidelné bázi zveřejňují žebříčky nejúspěšnějších investorů, podnikatelů, filantropů, ekonomů a dalších, pro finanční a ekonomický svět, zajímavých lidí. Někteří část svého majetku zdědili po předchozí generaci nebo generacích, ale je i poměrně velké množství těch, kteří začínali od takřka úplné nuly. Pojďme se tedy podívat na pár příběhů lidí z vrcholových pozic těchto žebříčků. Přeskočíme ale ty notoricky známé, jejichž příběh znají i ti méně zasvěcení.
Carlos Slim – Z chlapce z přistěhovalecké rodiny až mezi top investory světa
Carlos Slim Helú, muž, který se opakovaně objevuje na vrcholu žebříčku nejbohatších lidí světa, nevyrůstal v prostředí luxusu. Jeho cesta k miliardovému jmění je příběhem finanční disciplíny, obrovské víry v dlouhodobé investice a odvahy nakupovat tam, kde ostatní viděli jen chaos. Slimův příběh začíná v Mexiku v roce 1940 v rodině libanonských přistěhovalců. Jeho otec, Julián Slim Haddad, provozoval úspěšný obchod a své děti od útlého věku učil základům účetnictví, Carlos si už jako dvanáctiletý koupil první akcie a vedl si vlastní účetní knihu. Zvyk, který si podle jeho blízkých udržel celý život.
Po studiích stavebního inženýrství se Slim začal zabývat úplně odlišným odvětvím, učaroval ho svět financí. Založil si tak makléřskou firmu a začal skupovat menší podniky v oblastech, které ostatní investory příliš nelákaly. V 60. a 70. letech mexická ekonomika rostla průměrným tempem 6 % ročně, ale zároveň byla silně závislá na státních podnicích a zahraničních půjčkách. Slim využíval toho, že mnoho firem bylo podhodnocených, špatně řízených nebo zatížených vysokými náklady. Jeho strategie byla jednoduchá, ale odvážná, a to kupovat levné podniky, restrukturalizovat je a dlouhodobě držet. Tento přístup se ukázal jako klíčový v následujících letech.
Mexická dluhová krize roku 1982 byla pro většinu investorů katastrofou. Mexiko tehdy vyhlásilo neschopnost splácet svůj zahraniční dluh, inflace přesáhla 100 % a peso se během jediného roku propadlo na polovinu, o více než 50 %. Zatímco kapitál odtékal ze země, Slim nakupoval. A to prakticky za pakatel, za zlomek původní ceny získal podíly v průmyslových a maloobchodních podnicích, které se ocitly na pokraji bankrotu. Ekonomové později spočítali, že některé z těchto akvizic se Slimovi během následující dekády zhodnotily až desetinásobně. Když se totiž ekonomika zotavila, hodnota těchto firem vystřelila vzhůru, a s tím vzrostlo i Slimovo jmění.
Zlom přišel v 90. letech, kdy mexická vláda privatizovala státní telekomunikační gigant Telmex. Slim spolu s partnery koupil Telmex za 1,76 miliardy dolarů, někteří kritici však tehdy tvrdili, že jde o příliš riskantní krok. O několik let později Telmex generoval roční zisk přes 3 miliardy dolarů a stal se jedním z nejvýnosnějších telekomunikačních podniků na světě. Z Telmexu se později zrodila América Móvil, dnes největší telekomunikační skupina v Latinské Americe, která obsluhuje více než 300 milionů zákazníků a dosahuje tržeb přes 50 miliard dolarů ročně. A právě tato investice udělala ze Slima globálního miliardáře.
Krize nejsou problém. Jsou příležitostí.
Holding Grupo Carso, který Slim založil, dnes zahrnuje desítky firem z oblasti financí, energetiky, médií, maloobchodu, nemovitostí, ale i průmyslu. V jednu dobu měl holding pod kontrolou okolo 40 procent hodnoty mexické burzy. Číslo, které nemá v moderní ekonomice obdoby. Osobní majetek Slima dosáhl v roce 2013 vrcholné hodnoty a to kolem 73 miliard dolarů, čímž na čas předstihl i Billa Gatese. Ekonomové často poukazují na to, že Slimovo impérium je rozsáhlé, jeho firmy zaměstnávají více než 300 000 lidí a jejich výkonnost má zásadní dopad na mexický HDP.
Přestože je Slim známý svou tvrdou obchodní strategií, velkou část svého času věnuje filantropii. Jeho nadace podporují zdravotnictví, vzdělávání i kulturní projekty a patří k největším v Latinské Americe. Jeho osobní filozofie zůstává jednoduchá: žádné zbytečné výdaje, žádné dluhy, dlouhodobé investice a práce každý den. S tím koresponduje i jeho kancelář, ta je dodnes známá svou skromností, žádný luxus, žádné drahé dekorace, jen stůl, knihy a grafy.
Carlos Slim je ukázkovým příkladem investora, který zbohatl nikoli díky štěstí, ale díky schopnosti vidět hodnotu tam, kde ji ostatní přehlíželi. Jeho příběh je známkou toho, že krize mohou být příležitostí a že finanční disciplína je často cennější než samotný kapitál. Ekonomové jej často označují za „mexického Warrena Buffetta“, i když Slim sám tvrdí, že jeho úspěch stojí na jednoduchém pravidle:
Kupujte, když ostatní prodávají, a pracujte, když ostatní odpočívají.
Larry Fink – Ze stamilionové chyby k impériu za biliony dolarů
Larry Fink, dnes jeden z nejvlivnějších mužů globálních financí, se narodil 2. listopadu 1952 v Los Angeles. Jeho rodina však měla k Wall Street hodně daleko, jeho matka se živila jako profesorka angličtiny a otec byl vlastníkem malého obchodu s obuví. Fink už během studií na UCLA, kde v roce 1974 získal titul z politologie a o dva roky později v roce 1976 také titul MBA, však projevoval mimořádný analytický talent.
Po studiích nastoupil do investiční banky First Boston, tam se stal jedním z prvních obchodníků s hypotečními cennými papíry. Rychle profesně rostl, nakonec vedl oddělení zdanitelných dluhopisů. Podle dostupných údajů pomohl zvýšit aktiva banky o zhruba 1 miliardu dolarů, ale v roce 1986 přišla zásadní chyba, kdy špatná predikce úrokových sazeb způsobila ztrátu 100 milionů dolarů. Tato událost se stala klíčovým momentem jeho kariéry a formovala jeho budoucí důraz na řízení rizik.
V roce 1988 Fink spolu se sedmi partnery založil BlackRock, tehdy ještě pod křídly Blackstone Group. Cílem bylo vytvořit investiční společnost, která bude zajišťovat jak správu aktiv s pokročilým řízením rizik, tak i něco, co tehdejší Wall Street postrádala. BlackRock se v roce 1994 osamostatnil a Fink se stal jeho CEO a předsedou. Firma vstoupila na burzu v roce 1999 a začala růst raketovým tempem, které nemělo v oboru obdoby.
V současnosti je BlackRock největším správcem aktiv na světě, kdy měl více než 10 bilionů dolarů pod správou v roce 2024 a o rok později už více než 14 bilionů dolarů. Pro ilustraci, jde o částku převyšující roční HDP většiny světových ekonomik. BlackRock drží podíly v tisících firem napříč všemi kontinenty a jeho ETF fondy iShares patří mezi největší investiční produkty na světě, špičku ve svém oboru.
Největší chybou je držet úspory v hotovosti. Chcete-li dlouhodobě uchovat jejich hodnotu, musíte investovat.
Finkův vliv však přesahuje samotné investování, v roce 2025 byl podle TIME magazínu zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa a stal se předsedou World Economic Forum, tím se jeho role v globální ekonomické debatě ještě posílila. Jeho každoroční dopisy generálním ředitelům firem jsou analyzovány s podobnou pozorností jako projevy centrálních bankéřů a často určují směr diskuse o ESG, korporátním řízení a dlouhodobých investičních strategiích.
Osobní majetek Larryho Finka byl v roce 2024 odhadován na 1,2 miliardy dolarů. Pokud ho budeme srovnávat s technologickými miliardáři, nejedná se o astronomickou částku, ale Finkova skutečná moc nespočívá v jeho osobním bohatství. Vychází z toho, že stojí v čele instituce, která spravuje více peněz než jakákoli jiná firma v historii. BlackRock zaměstnává více jak 20 000 lidí ve více než 30 zemích a jeho rozhodnutí ovlivňují kromě jiného penzijní fondy, státní investiční fondy, univerzitní nadace i drobné investory.
Samotný Fink je známý svou disciplinovaností, analytickým myšlením a schopností předvídat dlouhodobé trendy. Jeho kariéra je příběhem o tom, jak jedna chyba může změnit směr života, jak z ní pak může vyrůst impérium, které ovlivňuje světové trhy. Jeho cesta ukazuje, že skutečná síla v investičním světě nespočívá jen v kapitálu, ale v pochopení rizika, disciplíně a schopnosti vidět dál než ostatní.
Ken Griffin – Matematický genius, který stojí za nejvýnosnějším hedgeovým fondem světa
Ken Griffin se narodil v roce 1968 v Daytona Beach na Floridě, také jeho rodina měla k finančním trhům daleko. Jeho otec se živil jako projektový manažer a rodina žila spíše skromně. Už v mladém věku, jako teenager, Ken Griffin projevoval neobvyklý talent pro matematiku a logické myšlení. V době, kdy jeho vrstevníci hráli videohry, on studoval finanční tabulky a učil se programovat. Následně v době, kdy mu bylo sedmnáct, už obchodoval s prvními akciemi.
Když Griffin v roce 1986 nastoupil na Harvard, začal ze svého malého kolejního pokoje investovat. V době, kdy většina studentů řešila studijní povinnosti jako seminární práce, Griffin instaloval na střechu koleje satelitní anténu, aby mohl přijímat živá tržní data. Což jeho univerzita Harvard původně zakázala, ale Griffin si dokázal prosadit výjimku. První kapitál, ve výši 100 000 dolarů, získal od babičky a několika známých. V roce 1987, během jednoho z největších burzovních krachů v historii, Griffin vydělal díky krátkým pozicím. Zatímco trhy padaly o více než 20 %, jeho fond dokázal skončil v zisku.
Tento úspěch mu otevřel dveře do světa velkých peněz, kdy po absolvování Harvardu v roce 1989 začal pracovat pro investora Franka Meyera, který mu svěřil několik milionů dolarů. Griffin dokázal generovat výnosy kolem neuvěřitelných a nikde jinde nevídaných 70 % ročně, v té době totiž průměrné hedgeové fondy dosahovaly okolo 12–15 %. Meyer mu proto následně poskytl kapitál na založení vlastního fondu.
Riziko je takové, jaké si ho sami vytvoříte.
V roce 1990, kdy mu bylo pouhých 22 let, založil Ken Griffin hedgeový fond Citadel. Ten začínal s 4,6 milionu dolarů, ale už během první dekády se Citadel stal jedním z nejrespektovanějších fondů na Wall Street. Griffin byl posedlý řízením rizik, po vzoru bankovních systémů vybudoval interní risk‑management, který byl o nevídaných deset let napřed před konkurencí. Zatímco většina fondů používala jednoduché modely, jeho fond Citadel investoval do superpočítačů, kvantitativních analytiků a programátorů. V roce 2008, kdy finanční krize pohřbila desítky fondů napříč celým světem, Citadel sice utrpěl ztráty, ale přežil. A nejen to, následně se během dvou let Griffinovi podařilo obnovit všechny ztráty a fond se vrátil na vrchol.
V současné době Citadel spravuje přibližně 68 miliard dolarů, to ale není to nejdůležitější číslo. Podle dostupných dat vygeneroval Citadel od svého vzniku 83 miliard dolarů čistých zisků pro investory, a to z něj činí nejziskovější hedgeový fond v historii, předběhl tak legendárním fondy Renaissance Technologies i Bridgewater Associates.
Ještě větší vliv má však Griffinova druhá firma, Citadel Securities, ta byla založena v roce 2002. Stala se jedním z největších tvůrců likvidity na amerických trzích, podle dostupných dat zajišťuje přibližně 25 % všech obchodů s americkými akciemi a téměř 47 % maloobchodního objemu. V praxi to tedy znamená, že téměř každý druhý Američan, který nakoupí akcii přes aplikaci jako Robinhood nebo Fidelity, obchoduje přes infrastrukturu Citadel Securities.
Griffinův osobní majetek je v současnosti odhadován na 50–51 miliard dolarů, což z něj činí jednoho z nejbohatších lidí světa. Jeho bohatství však není výsledkem jediné velké sázky, ale desetiletí extrémně disciplinovaného řízení rizik, matematických modelů a technologické převahy.
Kapitálové trhy odměňují ty, kteří objeví něco dříve než ostatní.
Je také jedním z největších filantropů své generace. Podle dostupných údajů daroval více než 2,4 miliardy dolarů na vzdělání, zdravotnictví, vědu a kulturní instituce. Jeho dary směřují kromě jiných k Harvardu, University of Chicago nebo nemocnicím v Miami a patří k největším v historii těchto institucí.
Samotný Ken Griffin je známý i svým životním stylem, vlastní jednu z nejhodnotnějších soukromých sbírek moderního umění na světě, která čítá díla od Jacksona Pollocka a Willema de Kooninga v hodnotě stovek milionů dolarů. Jeho nemovitostní portfolio zahrnuje domy v Miami, New Yorku, Londýně i Palm Beach, některé z nich patří k nejdražším na světě.
Příběh Kena Griffina je o tom, jak může kombinace matematického talentu, technologické inovace a neúnavné disciplíny vytvořit investiční impérium, které pak následně ovlivňuje světové trhy. Z obyvatele kolejního pokoje na Harvardu se stal mužem, jehož firmy dnes určují tok kapitálu v globální ekonomice a současně jeho vlastní rozhodnutí mohou během jediné minuty pohnout celým americkým trhem.
Jak je patrné z životních příběhů výše, za životním úspěchem nemusí vždy stát začátek, který staví na velkém finančním základním kapitálu. Mezi nejúspěšnějšími, nejuznávanějšími, nejbohatšími a nejrespektovanějšími investory a podnikateli jsou i tací, kteří, jak se říká, začínali od píky, z ničeho a jen vlastní píle. Stačila jim víra v sebe a umění se poučit z neúspěchu je vyšvihlo mezi totální elitu.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
