Tak už si ani kávu či kakajíčko dětem neosladíte... A pomerančový džus k snídani? Rovnou na něj zapomeňte!

Foto: Shutterstock.com

Kakaová horečka je na titulních stranách, ale zdaleka není jediným příkladem extrémní volatility na trzích s potravinami. Od kávy Robusta přes cukr až po pomerančový koncentrát – ceny těchto "měkkých" komodit procházejí dramatickými výkyvy. Pro investory to znamená jak značná rizika, tak potenciální příležitosti. Jaké fundamentální síly – od klimatických změn až po geopolitiku – stojí za touto nestabilitou a jak se v tomto dynamickém prostředí zorientovat?

Kakaové Boby: Bezprecedentní horečka na trhu

Co se děje? Cena kakaových bobů explodovala a během několika měsíců vzrostla o stovky procent, dosáhla naprosto historických maxim a překonala i ceny některých průmyslových kovů jako měď. Grafy připomínají spíše divokou jízdu na horské dráze než stabilní komoditní trh.

Proč ta volatilita? Hlavním viníkem je katastrofální neúroda v západní Africe, konkrétně v Pobřeží slonoviny a Ghaně, které dohromady produkují přes 60 % světového kakaa. Extrémní počasí (nejprve dlouhé sucho způsobené jevem El Niño, následované příliš silnými dešti) a rozšíření chorob stromů (jako je CSSVD - Cocoa Swollen Shoot Virus Disease) drasticky snížily produkci. K tomu se přidávají strukturální problémy jako stárnoucí plantáže a nedostatek investic. Situaci dále vyhrotila aktivita finančních fondů a spekulantů, kteří reagovali na zprávy o nedostatku.

Dopad: Výrobci čokolády čelí obrovskému růstu nákladů, což se nevyhnutelně projeví (nebo už projevuje) na cenovkách pro spotřebitele. Někteří menší zpracovatelé mohou mít existenční problémy. Celá situace ukazuje extrémní zranitelnost trhu závislého na malé geografické oblasti a jeho citlivost na klimatické změny.

Je libo kávičku? 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 76 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Trump varuje: v případě selhání mírových jednání dojde k eskalaci konfliktu

3 minuty

Čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě provází extrémní nejistota a ostrá rétorika Donalda Trumpa. Zatímco dohoda otevírá Hormuzský průliv, americký prezident varuje před totální válkou v případě sebemenšího porušení podmínek a ostře útočí na spojence i média. Trhy na výhrůžky reagují okamžitě – ropa opět prudce zdražuje a míří k hranici 100 dolarů za barel.

USA a Írán se dohodly: příměří bude trvat 14 dní

4 minuty

Svět si na čtrnáct dní vydechl. Po sérii drsných hrozeb totálním zničením se USA a Írán dohodly na dočasném příměří a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Zatímco Pákistánem zprostředkovaná dohoda okamžitě srazila ceny ropy o 15 % a přinesla úlevu dluhopisovým trhům, situace zůstává extrémně křehká. Rozdílné interpretace podmínek mezi Washingtonem, Teheránem a Tel Avivem, zejména ohledně bojů v Libanonu, naznačují, že cesta k trvalému míru bude v Islámábádu ještě velmi trnitá.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.

Proč mají lidé pocit, že chudnou navzdory rostoucí ekonomice?

7 minut

Ekonomika se zotavila. Lidé však ne. Česká ekonomika vstoupila do roku 2026 ve výrazně stabilnější fázi než v období inflačního šoku let 2022–2023. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v roce 2025 stabilizovala a na začátku roku 2026 dále osciluje poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Reálné mzdy zároveň druhý rok rostou, přičemž v posledním čtvrtletí roku 2025 dosáhly meziročního zvýšení o 5,1 %.

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.