Tak už si ani kávu či kakajíčko dětem neosladíte... A pomerančový džus k snídani? Rovnou na něj zapomeňte!

Foto: Shutterstock.com

Kakaová horečka je na titulních stranách, ale zdaleka není jediným příkladem extrémní volatility na trzích s potravinami. Od kávy Robusta přes cukr až po pomerančový koncentrát – ceny těchto "měkkých" komodit procházejí dramatickými výkyvy. Pro investory to znamená jak značná rizika, tak potenciální příležitosti. Jaké fundamentální síly – od klimatických změn až po geopolitiku – stojí za touto nestabilitou a jak se v tomto dynamickém prostředí zorientovat?

Kakaové Boby: Bezprecedentní horečka na trhu

Co se děje? Cena kakaových bobů explodovala a během několika měsíců vzrostla o stovky procent, dosáhla naprosto historických maxim a překonala i ceny některých průmyslových kovů jako měď. Grafy připomínají spíše divokou jízdu na horské dráze než stabilní komoditní trh.

Proč ta volatilita? Hlavním viníkem je katastrofální neúroda v západní Africe, konkrétně v Pobřeží slonoviny a Ghaně, které dohromady produkují přes 60 % světového kakaa. Extrémní počasí (nejprve dlouhé sucho způsobené jevem El Niño, následované příliš silnými dešti) a rozšíření chorob stromů (jako je CSSVD - Cocoa Swollen Shoot Virus Disease) drasticky snížily produkci. K tomu se přidávají strukturální problémy jako stárnoucí plantáže a nedostatek investic. Situaci dále vyhrotila aktivita finančních fondů a spekulantů, kteří reagovali na zprávy o nedostatku.

Dopad: Výrobci čokolády čelí obrovskému růstu nákladů, což se nevyhnutelně projeví (nebo už projevuje) na cenovkách pro spotřebitele. Někteří menší zpracovatelé mohou mít existenční problémy. Celá situace ukazuje extrémní zranitelnost trhu závislého na malé geografické oblasti a jeho citlivost na klimatické změny.

Je libo kávičku? 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 76 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Kevin Warsh jako signál změny, ne jen preferovaná volba

6 minut

Nominace Kevina Warshe do čela americké centrální banky představuje strukturální posun v uvažování o měnové politice Spojených států. Volba přichází v okamžiku, kdy finanční trhy řeší dlouhodobé důsledky vysokých úrokových sazeb, rostoucího státního dluhu, geopolitického napětí a technologických změn, které proměňují produktivitu i chování kapitálu.

Prezidenti vs. centrální banky: lekce z USA a Evropy

4 minuty

Střet prezidentů a centrálních bank je jeden z hlavních motorů volatility na finančních trzích. Zkušenosti z USA a Evropy ukazují, že politický tlak na měnovou politiku dokáže krátkodobě změnit směr akcií, dluhopisů i měn, zatímco dlouhodobé důsledky se často projeví v inflaci, zadlužení a přerozdělení kapitálu mezi sektory.