Syntetická biologie jako nový Big Tech

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Ještě donedávna byla genetická informace vnímána jako něco, co lze pouze zkoumat a popisovat, nikoliv aktivně přetvářet. Zásadní změna nastává ve chvíli, kdy věda přechází od pasivního čtení DNA k jejímu aktivnímu navrhování. Syntetická biologie umožňuje upravovat genetický kód tak, aby buňky vykonávaly konkrétní funkce podobně jako software na počítači. Tento posun mění samotnou podstatu výroby v ekonomice

Biologické systémy se stávají programovatelnými továrnami. Místo klasických výrobních linek nastupují živé organismy schopné produkovat léčiva, chemikálie nebo materiály. Investičně je klíčové, že nejde jen o farmaceutický sektor, ale o potenciální zásah do celé průmyslové základny. Firmy v tomto oboru se snaží vytvořit infrastrukturu pro „biologické programování“, což připomíná rané fáze rozvoje informačních technologií. Historicky právě tyto infrastrukturní vrstvy přinášely nejstabilnější dlouhodobé výnosy. Podobně jako operační systémy a cloudové platformy vytvořily páteř digitální ekonomiky, může syntetická biologie vytvořit páteř nové biologické ekonomiky. Investoři proto sledují nejen konečné produkty, ale především technologie, které umožňují jejich vznik.

Jedním z důvodů, proč se syntetická biologie přirovnává k velkým technologickým společnostem, je existence síťových efektů a rozsáhlých databází biologických dat. Čím více experimentů firmy provedou, tím více informací získávají o fungování jednotlivých genů, proteinů a buněčných procesů. Tato data následně využívají při navrhování dalších produktů, což urychluje vývoj a snižuje náklady. Podobně fungují internetové společnosti, jejichž konkurenční výhoda roste s množstvím uživatelů a nasbíraných informací. Syntetická biologie tak vytváří biologické databáze, které mohou být v budoucnu stejně cenné jako dnešní digitální platformy. Významnou roli zde navíc začíná hrát umělá inteligence, která dokáže analyzovat obrovské množství genetických kombinací a navrhovat nové proteiny s požadovanými vlastnostmi. 

Vývoj léčiv, který dříve trval mnoho let, se díky tomu může výrazně zrychlit. Stejný princip lze využít i při výrobě nových materiálů, enzymů nebo průmyslových chemikálií. Investoři proto nesledují pouze klasické biotechnologické firmy, ale také společnosti kombinující biologii, automatizaci a výpočetní techniku. Vznikají tak nové platformové podniky, jejichž obchodní model připomíná poskytovatele technologické infrastruktury. Některé firmy dokonce otevřeně deklarují ambici stát se obdobou operačního systému pro biologickou výrobu. Pokud se jim podaří získat dominantní postavení, mohou vytvářet velmi silné ekonomické příkopy proti konkurenci. To je přesně ten typ vlastností, který investoři dlouhodobě vyhledávají. Současně však platí, že celý sektor zůstává vysoce rizikový a úspěch jednotlivých společností nelze považovat za samozřejmost.

Platformové firmy nové generace

Velkou pozornost investorů přitahuje například společnost Ginkgo Bioworks, která se snaží budovat univerzální platformu pro programování buněk. Firma spolupracuje s podniky z farmaceutického, chemického i zemědělského průmyslu a vytváří genetická řešení na míru konkrétním zákazníkům. Její obchodní model připomíná technologické platformy, protože získává příjmy nejen za vývoj, ale často také formou podílu na budoucích produktech. 

Další zajímavou společností je Twist Bioscience, která vyrábí syntetickou DNA pomocí křemíkových čipů a dramaticky snižuje náklady na genetický výzkum. Její produkty využívají farmaceutické firmy, akademické instituce i průmyslové laboratoře po celém světě. 

Jednu ze skupin představují společnosti zaměřené na úpravy genů a vývoj nových léčiv, například Beam Therapeutics nebo Recursion Pharmaceuticals. Některé podniky se soustředí na výrobu biologických materiálů, jiné na zemědělství nebo ekologické technologie. To investorům umožňuje vytvářet diverzifikované portfolio napříč různými oblastmi syntetické biologie. Zároveň je však nutné rozlišovat mezi firmami s reálnými příjmy a společnostmi, které zatím fungují především na základě očekávání budoucího růstu. Minulost ukázala, že ne všechny ambiciózní projekty dokázaly naplnit původní sliby. Některé známé firmy dokonce skončily restrukturalizací nebo změnou obchodního modelu. Investoři by proto měli pečlivě sledovat schopnost komercializace a dlouhodobou ekonomickou udržitelnost jednotlivých podniků.

Platformové firmy nové generace

Vedle léčiv představují obrovskou investiční příležitost také nové materiály vyráběné pomocí geneticky upravených organismů. Mikroorganismy mohou produkovat látky, které dosud vznikaly z ropy nebo složitými chemickými procesy. Patří mezi ně kosmetické přísady, speciální polymery, průmyslové enzymy nebo alternativy přírodní kůže a hedvábí. Taková výroba bývá energeticky úspornější a může snižovat ekologickou zátěž, zároveň umožňuje vytvářet materiály s přesně definovanými vlastnostmi, které by tradičními metodami vznikaly jen velmi obtížně.

Některé společnosti se zaměřují na výrobu potravinářských bílkovin bez nutnosti chovu hospodářských zvířat. Jiné pracují na mikroorganismech schopných zpracovávat odpad nebo zachycovat oxid uhličitý. Syntetická biologie tak propojuje technologické inovace s dlouhodobými trendy udržitelnosti. Pro investory je důležité, že potenciální trhy nejsou omezeny pouze na zdravotnictví. Naopak mohou zasahovat do chemického průmyslu, stavebnictví, textilního sektoru i zemědělství. V případě úspěchu by mohlo jít o bilionové příležitosti podobného rozsahu, jaký představoval rozvoj internetu nebo mobilních technologií. Současně však zůstává otázkou, které konkrétní firmy dokážou své technologie převést do masové výroby za konkurenceschopné ceny, tato schopnost průmyslového rozšíření může být jedním z hlavních faktorů budoucího investičního úspěchu.

Riziko, regulace a realita investování

Investoři by si však měli uvědomit, že syntetická biologie představuje mimořádně rizikový sektor. Vývoj nových technologií vyžaduje obrovské investice a návratnost kapitálu může přicházet až po mnoha letech. Regulace v oblasti léčiv i genetických úprav patří mezi nejpřísnější na světě a schvalovací procesy bývají dlouhé. Technologická rizika navíc doplňuje nejistota ohledně budoucí poptávky a ekonomiky výroby. Historie ukazuje, že některé dříve velmi populární společnosti nedokázaly přejít od laboratorních úspěchů k ziskovému podnikání. Investoři proto musí rozlišovat mezi atraktivním příběhem a skutečně funkčním obchodním modelem. 

Výhodou bývají firmy, které již mají uzavřené průmyslové kontrakty nebo generují opakované příjmy od zákazníků. Důležité je také sledovat kvalitu vedení společnosti a její kapitálovou situaci. Silné finanční zázemí může rozhodovat o přežití během období ekonomické nejistoty. Z dlouhodobého hlediska však zůstává pravděpodobné, že alespoň část dnešních firem vybuduje dominantní postavení podobné velkým technologickým společnostem minulých desetiletí. Investoři, kteří jsou ochotni akceptovat vyšší míru rizika a dlouhý investiční horizont, proto mohou v syntetické biologii nalézt zajímavou příležitost. Nejde o sektor vhodný pro spekulace na několik měsíců, ale spíše o sázku na technologickou proměnu průmyslu během následujících dvou nebo tří desetiletí.

Směr budoucnosti: biologická ekonomika

Budoucnost syntetické biologie bude pravděpodobně určována propojením umělé inteligence, automatizovaných laboratoří a stále levnější výroby syntetické DNA. Podobně jako výpočetní výkon umožnil rozvoj digitální ekonomiky, může pokles nákladů na genetické technologie urychlit vznik zcela nových průmyslových odvětví. Vědci již dnes experimentují s uměle vytvořenými chromozomy a stále sofistikovanějšími biologickými systémy. Programovatelné buňky mohou jednou vyrábět personalizovaná léčiva, biologicky rozložitelné materiály nebo nové druhy průmyslových surovin. Někteří odborníci dokonce hovoří o přechodu od petrochemické ekonomiky k ekonomice založené na biologické výrobě. Pokud by se tento scénář naplnil, šlo by o jednu z největších průmyslových transformací moderní historie. Investoři by proto neměli syntetickou biologii vnímat pouze jako další odvětví biotechnologií, ale jako potenciální platformovou technologii s dopadem na celou ekonomiku. 

Stejně jako málokdo v devadesátých letech dokázal odhadnout sílu internetu, je i dnes obtížné předvídat konečný rozsah biologické revoluce. Přesto již nyní vznikají společnosti, které mohou tvořit základy budoucích průmyslových gigantů. Výběr vítězů bude mimořádně obtížný, ale ignorovat celý sektor může být z dlouhodobého pohledu stejně riskantní, jako ignorovat nástup informačních technologií před několika desetiletími. Pro investory s dlouhým horizontem a ochotou přijímat vyšší nejistotu tak syntetická biologie může představovat jednu z nejzajímavějších oblastí současného technologického vývoje.


FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související