Ray Dalio: Principy pro změnu světového řádu

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Ray Dalio, zakladatel jednoho z největších hedge fondů světa Bridgewater Associates, přináší ve své knize Principy pro změnu světového řádu hluboký pohled na síly, které formují globální ekonomiku a finanční trhy. Autor analyzuje historické vzestupy a pády velmocí, od Nizozemska 17. století po současnou Ameriku, a odhaluje vzorce, které mohou investorům pomoci lépe porozumět tržním pohybům a strukturálním změnám.

Svět vstupuje do nové éry makroekonomické a geopolitické nejistoty. Dalio předkládá principy, které umožňují nejen přežít turbulentní období, ale i odhalit skryté investiční příležitosti. Zajímavostí je, že Dalio při psaní knihy využil své archivní materiály z více než 40 let řízení fondu, včetně dat o dluzích, inflaci a politických krizích, které většina investorů běžně nemá k dispozici.

Hlavní myšlenky knihy

1. Historické vzorce velmocí se opakují

Dalio ukazuje, že vzestupy a pády velmocí mají překvapivě pravidelné vzorce: vysoký dluh, rostoucí nerovnost a slabší vzdělávací a institucionální struktury často předcházejí ekonomickým krizím a změně světového řádu.

Příklad z investic: Investor, který sleduje americký dluh a zadluženost korporací, může anticipovat potenciální tlak na úrokové sazby nebo volatilitu akciového trhu a upravit své portfolio směrem k aktivům s nižším rizikem, jako jsou státní dluhopisy kvalitních emisí.

2. Síla relativní ekonomické a vojenské dominance

Dalio zdůrazňuje, že globální dominance není jen ekonomická, ale také vojenská a politická. Kombinace těchto faktorů určuje pozici země na světové scéně.

Investiční poučení: Sledujte trendy v inovacích, technologickém rozvoji a geostrategických investicích. Například nárůst čínské technologické síly se odrazil v růstu jejich akciových trhů a sektoru polovodičů, zatímco americké technologické firmy reagovaly na nové regulace a obchodní bariéry.

3. Připravenost na strukturální změny

Ray tvrdí, že investorům prospívá, pokud chápou „velké cykly“ – dlouhodobé pohyby v dluzích, inflaci a geopolitice – a nepodléhají pouze krátkodobým trendům.

Příklad z praxe: Během krize COVID-19 ti, kdo pochopili cyklický charakter dluhového trhu, se mohli připravit na investice do zdravotnických technologií nebo do firem, které těžily z e-commerce, zatímco jiní sledovali pouze výkyvy akcií měsíc po měsíci.

4. Transparentnost a rozhodování na základě principů

Dalio ve svém fondu uplatňuje tzv. „radical transparency“ – všechny klíčové informace jsou přístupné, a rozhodnutí se zakládají na jasných principech.

Investiční přenos: Investor by měl mít vlastní sadu principů: jak hodnotit riziko, kdy prodávat a kdy držet, a zachovávat je i v období tržní hysterie. Například při korekcích na akciovém trhu může princip „nekupovat pouze na základě strachu“ ochránit portfolio.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 38 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Kevin Warsh jako signál změny, ne jen preferovaná volba

6 minut

Nominace Kevina Warshe do čela americké centrální banky představuje strukturální posun v uvažování o měnové politice Spojených států. Volba přichází v okamžiku, kdy finanční trhy řeší dlouhodobé důsledky vysokých úrokových sazeb, rostoucího státního dluhu, geopolitického napětí a technologických změn, které proměňují produktivitu i chování kapitálu.

Prezidenti vs. centrální banky: lekce z USA a Evropy

4 minuty

Střet prezidentů a centrálních bank je jeden z hlavních motorů volatility na finančních trzích. Zkušenosti z USA a Evropy ukazují, že politický tlak na měnovou politiku dokáže krátkodobě změnit směr akcií, dluhopisů i měn, zatímco dlouhodobé důsledky se často projeví v inflaci, zadlužení a přerozdělení kapitálu mezi sektory.