Psychologie burzy: Proč po ztrátách děláme ta nejhorší rozhodnutí?

Teorie nápadnosti (Salience Theory) tvrdí, že investory přirozeně přitahují aktiva s výrazným růstovým potenciálem a naopak odpuzují ta, u nichž hrozí výrazný pokles. Tento jev, známý jako efekt nápadnosti (salience effect), nastává tehdy, když nás fascinují akcie s dramatickým pozitivním vývojem v nedávné minulosti.

Podle této teorie způsobují naše kognitivní limity, že těmto událostem při rozhodování přikládáme nepřiměřeně velkou váhu. Výsledkem je, že akcie s bouřlivou historií bývají nadhodnocené, což se později projeví jejich podprůměrnými budoucími výnosy. Tento efekt tak přímo zpochybňuje tradiční představy o efektivitě trhu. Jak se ale tento efekt liší v závislosti na tom, zda investor drží ziskovou, nebo ztrátovou pozici?

Co odhalil výzkum šesti dekád?

Analýza amerických akcií z let 1962–2020 zkoumala, jak efekt nápadnosti předpovídá budoucí výnosy. Klíčovým faktorem bylo rozdělení akcií na ty, u nichž jsou investoři v zisku, a ty, kde se nacházejí ve ztrátě. A klíčová zjištění? 

1. Efekt nápadnosti závisí na referenčním bodu

Efekt není konstantní. Mezi ztrátovými akciemi zaostávaly ty „nápadné“ (volatilní akcie s extrémními minulými zisky) za méně nápadnými až o 2 % měsíčně. U ziskových pozic tak tento efekt téměř zcela mizel.

2. Efekt „bodu zvratu“ prohlubuje chyby

Proč takový rozdíl? Po ztrátě se investoři stávají více orientovanými na riziko. Zoufale hledají akcie, které jim nabídnou šanci rychle vymazat ztráty. Nápadné akcie s „raketovým“ potenciálem jsou pro ně často neodolatelné. Tento zvýšený zájem žene jejich cenu nahoru, což vede k nadhodnocení a následnému propadu.

3. Hlavním hybatelem jsou retailoví investoři

Tento vzorec byl nejsilnější u akcií s nízkým podílem institucionálních investorů, u předražených titulů s omezenou možností spekulace na pokles (short-selling) a v obdobích vysoké volatility a tržní nejistoty.

4. Asymetrie: nadhodnocení dominuje

Výzkum ukázal, že tržní anomálie nejsou symetrické. Nadhodnocení atraktivních akcií po ztrátách je výraznější než podhodnocení těch nenápadných. Důvodem jsou limity arbitráže — sofistikovaní investoři nemohou snadno korigovat předražené akcie kvůli omezením při krátkém prodeji. Past v podobě dohánění ztrát prostřednictvím volatilních akcií je proto pro běžného investora mimořádně nebezpečná.

Ponaučení pro investora

Pokud je investor ve ztrátě a začnou ho přitahovat akcie s divokými cenovými pohyby, je na místě zbystřit. S velkou pravděpodobností se stává obětí psychologické pasti. Honba za vzrušením v okamžiku, kdy jsme v mínusu, je chvíle, kdy jsme nejvíce náchylní zaplatit přehnanou a iracionální cenu.

Pozor na mentální účetnictví

Hodnotit každou investici izolovaně vůči její nákupní ceně je riskantní. Vede to k příliš dlouhému držení ztrátových pozic a k nadměrnému riziku ve snaze „vrátit se na nulu“. Rozumnější je hodnotit portfolio objektivněji — jako celek.

Volatilita není vždy přítelem

Akcie s obrovskými denními výkyvy mohou působit lákavě, výzkum však potvrzuje, že jsou často předražené právě proto, že po nich sahají zejména zoufalí investoři.

Závěrem

Naše posedlost extrémy a touha vrátit se tzv. na nulu vytvářejí předvídatelné tržní anomálie. Když jsou investoři „pod vodou“, jejich zoufalství je často vede k přeplácení zajímavých, ale rizikových pozic.

Psychologie investování: jak emocionální faktory ovlivňují naše rozhodování

Nejlepší obranou je uvědomění si této situace. Je důležité rozlišovat, kdy se rozhodujeme na základě nerealizovaných ztrát a kdy podle fundamentální hodnoty aktiva. V investování totiž není klíčové vrátit se na původní pozici, ale činit co nejlepší rozhodnutí z místa, kde se právě nacházíme.