Tržní bubliny: proč je rozpoznáme až tehdy, když je po všem

A za pár let se celý příběh zopakuje. Příběh starý jako samotné trhy. V poslední době se téma bublin znovu dostává do popředí. Proto si místo toho, abychom se nechali strhnout nejistotou a chaosem, připomeňme několik univerzálních pravd o spekulování a investování v prostředí možné tržní bubliny.

Pravidlo č. 1: Bublinu rozpoznáme až zpětně

ChatGPT definuje akciovou bublinu jako: „situaci, kdy ceny akcií rostou výrazně nad svou skutečnou hodnotu a jsou poháněny euforií – nikoli pouze fundamenty, jako jsou zisky nebo ekonomický výkon.“

Problémem však je rozpoznat bublinu v reálném čase. Trhy se od fundamentů odchylují neustále. Nevysvětlitelné pohyby samy o sobě ale ještě neznamenají vznik bubliny. Někdy investoři jednoduše vycítí trend dříve, než se projeví v datech. Bubliny proto dokážeme identifikovat až zpětně – když už známe konec příběhu. Tvrdit, že „teď jsme v bublině“, proto není realistické. Nikdo totiž přesně neví, kde leží hranice trpělivosti trhu, investorů ani algoritmů.

Pravidlo č. 2: Ceny porostou víc, než si myslíme

Bubliny často doprovází prudký růst cen. Ne každý takový růst ale automaticky znamená bublinu. Od 8. dubna do 10. července vzrostl index S&P 500 o 26 % – šlo o 12. nejrychlejší tříměsíční růst v historii. Ani takové rally však nutně nemusí vést ke kolapsu. Někdy jde pouze o signál rychlého zotavení po silném výprodeji – jako tomu bylo v dubnu po předchozím poklesu trhu o 19 %. Stejně tak platí, že nová historická maxima jen zřídka znamenají okamžitý vrchol. Od roku 1950 bylo až 80 % nových maxim indexu S&P 500 následováno dalším maximem už v následujícím týdnu.

Pravidlo č. 3: Pozor na fundamenty

Trh nelze hodnotit pouze podle cen. Samotná cena bez kontextu totiž často nedává smysl. Lidé rádi přirovnávají akcie v poklesu ke zboží ve slevě. Tato analogie ale přehlíží jednu podstatnou věc: hodnota není jen součtem nákladů. Tričko, jehož výroba stojí jedno euro, může mít pro někoho hodnotu sto eur – kvůli značce, designu, stylu nebo emocím. Hodnota je subjektivní. A stejný princip platí i u akcií.

Ukazatel P/E nám říká, kolik investoři platí za budoucí zisky. Ty jsou však stále jen odhadem. A růstový potenciál závisí na jejich interpretaci. Proto ani vysoké P/E samo o sobě ještě neznamená, že hodnota společnosti nedává smysl. Ano, P/E indexu S&P 500 je nejvyšší za poslední roky. Pokud však umělá inteligence skutečně dokáže zvýšit produktivitu a zisky firem, mohou být tyto valuace obhajitelné. Navíc označit trh za bublinu znamená snažit se odhadnout úmysly milionů investorů najednou. A to je prakticky nemožné.

Pravidlo č. 4: Cena neurčuje hodnotu myšlenky

Každá velká bublina je spojena s velkou myšlenkou. Dnes je jí umělá inteligence. Sníme o budoucnosti a investujeme do firem, které z ní mohou těžit. I díky tomuto příběhu dosahoval index S&P 500 v posledních letech výnosů přes 20 % ročně. Bubliny rostou tak dlouho, dokud investoři sní. Jakmile se ale sen naruší, stačí málo a trh se otřese. Profesionální investoři se pak začnou vracet k tvrdým datům, aby ověřili, zda vysněný příběh má stále reálné základy. A tady vzniká past:

• buď jako investor uvěříš, že nový trend skutečně změní svět a ceny porostou dál,
• nebo uvěříš opaku – že jde jen o přehnanou euforii.

Realita však bývá často někde mezi těmito dvěma extrémy. Stačí si vzpomenout na příchod internetu. Ten svět skutečně změnil k nepoznání. Přesto index Nasdaq 100 během dot-com bubliny klesl o 80 % za dva a půl roku. Myšlenka internetu nebyla chybná. Chybná byla tehdejší očekávání – a jejich načasování.