Skutečně potřebujeme více informací?

Foto: Shutterstock.com

Zatímco před několika desítkami let získávali investoři informace zejména z denního tisku, a mnohdy s notným zpožděním, nyní jsou informacemi doslova zahlceni. Je to ale dobře?

Je zřejmé, že v době internetu máme jako investoři podstatně snazší přístup k informacím než kdykoliv předtím.

Naše současné investiční rozhodování je ovlivňováno velkým objemem dat. Na první pohled se přitom zdá, že je tato nadměrná úroveň údajů vlastně velmi pozitivní. Vždyť kdo nechce více „důkazů“ o tom, že jsou naše rozhodnutí správná?

Opravdu ale potřebujeme více informací? Jsme je vůbec schopni zpracovat? Tyto a podobné otázky si častokrát kladou i agentury zpravodajských služeb. V tomto článku naleznete odpovědi, jak to je s naším přístupem ke stále většímu množství informací a našimi schopnostmi dělat správná rozhodnutí.

Fotbal a sázky

V prvé řadě je třeba uvést, že na toto téma vzniklo hned několik studií a většina dospěla ke stejným závěrům.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 92 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Tichý zabiják výnosů: proč ignorujeme vlastní chování při investování

3 minuty

Investování si často představujeme jako čistě technickou disciplínu – tedy jako oblast, ve které si dokážeme vybudovat specializované znalosti a získat náskok pouze díky lepší analýze. Věnujeme obrovské množství času a energie zdokonalování modelů a ladění procesů, abychom získali konkurenční výhodu. Tato snaha o pokrok je přirozená a jen těžko jí lze něco vyčítat. Problém však spočívá v tom, že to, co při investování na první pohled působí správně, nás často nepřivede k nejlepším výsledkům. Touha po větším množství informací, vyšší přesnosti a větší komplexnosti totiž téměř nevyhnutelně zhoršuje kvalitu našich rozhodnutí.

Být investorem nikdy nebylo jednodušší – a zároveň ani těžší – než dnes

3 minuty

Investoři nikdy neměli tolik možností jako dnes. Nekonečný výběr investičních nástrojů, vysoká transparentnost a snadný přístup k cenným informacím – to vše navíc při neustále klesajících poplatcích. Přesto představa, že jde o „zlaté časy“ investování přehlíží lidskou psychologii. Mnohé výhody, které dnes investoři mají k dispozici, s sebou totiž nesou i výrazné psychologické náklady, které mohou z nejlepšího období udělat to nejhorší.

Panika při propadu: zdaleka nejdražší chyba

5 minut

Když trhy začnou prudce klesat, emocemi řízené reakce jsou nejsilnějším nepřítelem investora. Historie ukazuje, že panika je smrtící pro portfolia dlouhodobých investorů – protože prodáváte za nejhorší cenu a uzavíráte ztráty, které nemusely být trvalé. Během prasknutí technologické bubliny v roce 2000, kdy Nasdaq ztratil zhruba 78 % své hodnoty, mnoho investorů prodalo své pozice právě v okamžiku, kdy se trh propadal nejrychleji, a nikdy se už z toho nevzpamatovali. Nasdaq se totiž na svou předchozí úroveň dostal až po více než deseti letech.

Iluze diverzifikace: když portfolio vypadá bezpečně, ale není

5 minut

Diverzifikace je jen iluzí, pokud neznáte korelace. Diverzifikace je základní mantra moderního investování. Každý investor si přeje rozložit riziko mezi různá aktiva a věří, že když jedno klesá, jiné poroste a vyrovná ztrátu. Realita však ukazuje, že mnoho portfolií, která se na první pohled jeví jako bezpečná, je ve skutečnosti vysoko korelovaná a zranitelná.

Prokletí „break-even“ bodu

5 minut

Bod návratnosti se v mysli investora ustavuje okamžitě po uskutečnění nákupu a získává zvláštní postavení, které dalece přesahuje jeho skutečný význam. Nejde o analytický nástroj ani o informaci vycházející z trhu, přesto se stává mentálním středem, kolem něhož se začnou otáčet všechna další rozhodnutí.