Proč miliardáři kupují sportovní kluby? Nejde jen o lásku ke sportu

Los Angeles Lakers mají být prodáni za rekordních 266 miliard korun. O den dříve oznámili New York Yankees investici ve výši 2,6 miliardy dolarů, přičemž rodina Steinbrennerových si ponechá kontrolu nad klubem. A kolem Liverpoolu se v těchto dnech pohybuje skupina investorů, včetně zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, která chce získat přibližně třicet procent klubu za zhruba 38 miliard korun. To všechno ukazuje jeden zásadní trend: nejbohatší lidé světa už sportovní klub nevnímají pouze jako trofej, ale také jako dlouhodobé aktivum, jehož hodnota může růst. 

Sportovní klub je zvláštní druh majetku

Na první pohled má sportovní klub jednu velkou nevýhodu a to, že jeho hospodaření může ovlivnit něco, co se u běžné firmy obvykle nestává – výsledek zápasu. Špatná sezona může znamenat méně diváků, horší příjmy z evropských soutěží, menší zájem sponzorů nebo pokles televizních příjmů. 

Přesto mají nejlepší kluby vlastnost, kterou miliardáři milují: jejich nabídka je omezená. Na světě může vzniknout další výrobce automobilů, další technologická firma nebo další oděvní značka, ale počet klubů v nejprestižnějších soutěžích je omezený. Do anglické Premier League se například nedá jednoduše „vyrobit“ další klub jen proto, že po něm existuje poptávka a tato vzácnost pomáhá vysvětlovat, proč ceny nejlepších klubů v posledních letech tak prudce rostou. Forbes například v roce 2025 ocenil průměrný klub NFL na 149 miliard korun, což představovalo meziroční růst o 25 procent. Dallas Cowboys tehdy překonali hranici zhruba 273 miliard korun, a v srpnu 2026 už podle Sportico dosáhla jejich hodnota přibližně 326 miliard korun.

Tady se dostáváme k prvnímu důležitému rozdílu oproti běžné investici do akcií. Miliardář nemusí sportovní klub kupovat proto, aby z něj každý rok vytáhl co nejvyšší zisk. Může mu jít především o růst hodnoty samotného majetku. Představme si například investora, který koupí klub za 105 miliard korun, a jeho hodnota za deset let vzroste na zhruba 210 miliard korun. I kdyby klub mezitím nevytvářel mimořádně vysoké zisky, majitel může při prodeji realizovat obrovské zhodnocení. To je jeden z důvodů, proč se sportovní kluby začínají podobat například luxusním nemovitostem, uměleckým dílům nebo jiným vzácným aktivům. Majitel navíc během držení získává příjmy z televizních práv, vstupenek, sponzorských smluv, prodeje zboží, členství a dalších činností. U největších klubů se tak spojuje pravidelný příjem s možností růstu hodnoty samotného aktiva. Forbes v roce 2025 odhadl, že dvacet nejziskovějších sportovních klubů světa vytvořilo dohromady asi 81,9 miliardy korun, přičemž Dallas Cowboys sami dosáhli odhadovaných 11,8 miliardy korun.

Televize je jedním z hlavních důvodů

Velká část ekonomiky sportu stojí na něčem, co běžný fanoušek při sledování zápasu příliš nevnímá: na prodeji práv k televiznímu a internetovému vysílání. Čím více lidí chce sledovat určitou soutěž, tím více jsou za tato práva ochotny zaplatit televizní společnosti a další poskytovatelé vysílání. Klub tak nemusí vydělávat pouze na lidech, kteří si koupí vstupenku a přijdou na stadion. Jeho zápasy mohou sledovat miliony lidí po celém světě. To vytváří velmi zajímavý obchodní model, protože jeden sportovní výkon lze současně prodávat obrovskému množství diváků. U evropského fotbalu je navíc důležitá Liga mistrů, kde účast v soutěži přináší klubům významné příjmy z vysílacích práv, odměn a sponzorských smluv. Deloitte ve své nejnovější Football Money League uvedl, že dvacet nejvýdělečnějších fotbalových klubů světa vytvořilo v sezoně 2024/25 rekordní příjmy 304 miliard korun, meziročně o 11 procent více. Real Madrid se dostal téměř na 29,4 miliardy korun.

Stadion už dávno není pouze stadion

Další část skládačky se skrývá v nemovitostech, moderní sportovní stadion může být obrovským obchodním prostorem, kde se konají zápasy, koncerty, firemní akce a další události. K tomu mohou přibýt restaurace, obchody, hotel, kanceláře nebo další nemovitosti v okolí. Majitel tak ve skutečnosti nemusí kupovat pouze sportovní tým. Může získávat kontrolu nad celým ekosystémem kolem něj. U některých klubů proto dává smysl investovat miliardy do rekonstrukce stadionu, protože tím lze zvýšit příjmy z každého zápasu a současně zvýšit hodnotu celého klubu. To je podobná logika, jakou používá investor u kvalitní nemovitosti: nezajímá ho pouze dnešní nájem, ale také to, jakou hodnotu může mít objekt za deset nebo dvacet let. Sportovní klub má navíc něco, co běžná nemovitost nemá – miliony lidí, kteří mají emocionální vztah k jeho jménu a emoce mohou mít v ekonomice překvapivě vysokou hodnotu.