Lidé šetří na všem kromě jedné věci: Proč utrácíme za zážitky?

Lidé začali více sledovat ceny v obchodech, odkládali větší nákupy a častěji porovnávali nabídky jednotlivých prodejců, přesto se objevil zajímavý paradox: zatímco u běžného zboží se spotřebitelé snažili šetřit, u zážitků byli ochotni utrácet stále více. Dovolené, koncerty, sportovní akce, restaurace nebo různé formy zábavy se nestaly obětí inflace tak výrazně, jak by ekonomové možná očekávali. Lidé totiž nezačali chtít méně žít, pouze změnili způsob, za co jsou ochotni peníze vydat. Po období nejistoty, omezení a zákazů během pandemie začal pro mnoho lidí čas strávený mimo domov získávat větší hodnotu než samotné vlastnictví věcí. Tento trend není pouze českou zvláštností, ale podobný vývoj pozorujeme v celé Evropě i ve Spojených státech.

Peníze mají jinou hodnotu než před pěti lety

Abychom pochopili, proč lidé začali jinak utrácet, je nutné podívat se na období vysoké inflace. V České republice dosáhla meziroční inflace svého vrcholu v lednu 2023, kdy ceny meziročně rostly o více než 17 procent. Pro běžnou domácnost to znamenalo, že stejné množství peněz najednou pokrylo výrazně méně potřeb než dříve, největší tlak lidé cítili u energií, potravin a bydlení, tedy oblastí, kterým se nelze jednoduše vyhnout. Spotřebitelé proto začali hledat úspory především u věcí, které nebyly nezbytné nebo jejichž nákup bylo možné odložit. Méně často se kupovalo nové vybavení domácnosti, elektronika nebo dražší spotřební zboží. Zároveň ale vznikl opačný efekt u služeb spojených s volným časem. Mnoho lidí začalo říkat, že když už musí více platit za běžný život, chtějí si alespoň dopřát něco, co jim přinese radost nebo vzpomínku. Ekonomové tento posun označují jako změnu spotřebního chování, kdy lidé více hodnotí prožitek než samotný výrobek. Neznamená to, že by lidé přestali řešit peníze, ale spíše začali pečlivěji vybírat, za co utratí omezený rozpočet.

Důležité ale je, že pokles inflace neznamenal návrat cen zpět. Pokud inflace zpomalí například z 17 procent na dvě procenta, jako mezi roky 2022-2024, neznamená to, že se výrobky vrátí na původní cenu. Znamená to pouze, že zdražují pomaleji. Česká domácnost tak v roce 2026 stále nakupuje za cenovou hladinu výrazně vyšší než před inflační vlnou roku 2021. Právě tato zkušenost změnila spotřebitelské chování – lidé nezačali automaticky utrácet méně, ale mnohem pečlivěji zvažují, za co své peníze vydají.