Proč Češi (znovu) propadají bitcoinu: Rozum ustupuje emocím

BTC
Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Bitcoin opět láme rekordy a přitahuje investory jako magnet. Zatímco institucionální peníze a geopolitika ženou jeho cenu vzhůru, u drobných investorů často vítězí emoce nad rozumem. Co stojí za současnou bitcoinovou mánií – a proč bychom se měli mít na pozoru?

Dnes, v polovině července 2025, se bitcoin obchoduje kolem 2,5 až 2,6 milionu korun za jeden kus. Pamatujete, když před pár měsíci, v dubnu 2024, došlo k tzv. halvingu? To je událost, kdy se snižuje odměna pro těžaře bitcoinu na polovinu. V dubnu 2024 klesla z 6,25 bitcoinu na 3,125 bitcoinu za vytěžený blok. Historicky po každém takovém halvingu dochází ke snížení nabídky nových bitcoinů, což má tendenci tlačit cenu vzhůru, pokud poptávka zůstává stejná nebo roste. A to se přesně děje.

Ale není to jen halving, co žene bitcoin nahoru. Klíčovou roli hraje také institucionální přijetí. Vidíme, jak do bitcoinu plynou obrovské peníze od velkých firem a investičních fondů. V lednu 2024 byly schváleny bitcoinové burzovně obchodované fondy (ETF) ve Spojených státech, což otevřelo dveře obrovskému množství kapitálu, který dříve neměl snadný přístup k bitcoinu. Během posledních dnů jsme dokonce zaznamenali příliv přes 1 miliardu dolarů do těchto ETF za dva po sobě jdoucí dny! Velké společnosti, jako je MicroStrategy, hromadí bitcoiny do svých pokladen, a to v obrovském objemu. Někteří analytici dokonce předpovídají, že by se bitcoin mohl do konce roku 2025 vyšplhat až na 200 000 dolarů, což by znamenalo další výrazný nárůst i v korunách.

Dalším důležitým faktorem je i celková makroekonomická situace. V době ekonomické nejistoty, vysoké inflace a devalvace měn se bitcoin často vnímá jako digitální zlato – bezpečné útočiště pro uchování hodnoty. Očekávání snížení úrokových sazeb v USA také nahrává rizikovějším aktivům, kam bitcoin patří, protože investoři hledají vyšší výnosy. Dokonce i politické narativy, například ty z kampaně Donalda Trumpa, které jsou pro kryptoměny příznivé, ovlivňují vnímání bitcoinu institucionálním kapitálem jako dlouhodobého aktiva.

bitcoin nyní dosahuje nových cenových rekordů, aktuálně okolo 121 830 USD, což odráží euforii investorů. Proč je teď v éře „ultimate high“? Pojďme to rozebrat ze dvou úhlů – investičního a trošku toho vědeckého.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 66 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Trumpův miliardový kryptobyznys: Arabští šejkové, tajné dohody a střet zájmů přímo v Bílém domě

9 minut

Donald Trump ještě před několika lety tvrdil, že bitcoin je postavený na vzduchu a kryptoměny ohrožují americký dolar. Dnes jeho rodina vydělává na digitálních měnách miliardy dolarů, vlastní kryptoměnovou společnost a láká zahraniční investory. Jen za rok 2025 vykázal americký prezident z kryptoměnových aktivit příjmy přesahující 1,4 miliardy dolarů, tedy přibližně 31 miliard korun.

Německý motor znovu naskakuje, české firmy ale nemají vyhráno. Kde číhají největší rizika?

7 minut

Česká ekonomika má jednoho mimořádně důležitého obchodního partnera. Německo je pro tuzemské podniky odbytištěm, zdrojem zakázek i místem, odkud přichází významná část investic. Tato provázanost přináší českým firmám přístup k velkému trhu, zároveň však vytváří riziko: když německé automobilky, strojírenské podniky nebo výrobci omezují výrobu, problémy se rychle přenášejí také do Česka.

Špinavé peníze, hackerské útoky a miliardové škody: Kdo zaplatí za bezpečnější finance?

4 minuty

Finanční kriminalita v Česku prochází zásadní proměnou. Zatímco během pandemie řešily úřady podvodné prodeje ochranných pomůcek nebo zneužívání státní podpory, dnes patří mezi významné problémy daňové delikty, internetové podvody a následné praní peněz. Nároky na jejich odhalování přitom nedopadají pouze na vyšetřovatele, ale také na banky a další finanční instituce. Pro ty představují významné provozní i regulatorní riziko.

Svoboda podnikat: Z českých garáží vyrostly světové firmy. Které z nich se staly investičními příběhy?

11 minut

Pád komunismu v roce 1989 otevřel české ekonomice dveře k soukromému podnikání, zahraničním trhům a novým obchodním příležitostem. Zatímco některé podniky zanikly v konkurenci zahraničních značek, jiné dokázaly využít nově vznikající trh a během několika desetiletí vybudovaly firmy s mezinárodním dosahem.

Bitcoin krvácí a investoři hledají viníka. Za propadem stojí pět hlavních faktorů

10 minut

Mýtus o bitcoinu jakožto nezávislém digitálním zlatě a ultimátním bezpečném přístavu dostal v posledním měsíci další tvrdou lekci z tržní reality. Ústup z lokálních maxim kolem 87 000 USD až k supportní zóně 73 000 USD nepřišel kvůli jedné katastrofické zprávě, zhroucení burzy nebo takzvané black-swan události. Trh zkrátka a jednoduše narazil na strop své vlastní likvidity a makroekonomických limitů.

Modrá vlna spláchla vedle Trumpa i tech bros. AI a krypto teď hledají cestu k demokratům

4 minuty

All-in sázka na Trumpa se technologickým obrům prodraží. Demokraté v midterms ovládli Kongres i řadu místních administrativ a už chystají slyšení ohledně výstaveb datacenter nebo vyšetřování vazeb kryptofirem na prezidentovu rodinu. AI sektor reaguje změnou lobbistů, sliby ústupků a chce najít cestu k vítězům. Demokrati ale varují: Teď přijdou účty za spojenectví s Bílým domem.

ČNB znovu šlápla na brzdu: Sazby rostou, ekonomika zpomaluje a inflace hrozí návratem

3 minuty

Bankovní rada ČNB na zasedání 5. listopadu zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Zpřísněním měnové politiky chce bankovní rada omezit riziko přetrvávajících inflačních tlaků a omezit tak přenos nákladového šoku do inflace. Dále k rozhodnutí přispěla aktualizovaná prognóza, ve které centrální banka uvádí obavy ze zrychlené inflace a slabšího růstu ekonomiky v příštím roce, než banka dosud očekávala.