Proč centrální banky znovu hromadí zlato

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Centrální banky po celém světě mění přístup ke zlatu. Z aktiv, která dříve působila jako přežitek z minulosti, se znovu stává klíčový nástroj pro diverzifikaci a stabilitu devizových rezerv. Tento posun je patrný i v tuzemsku, kde ČNB začala zlato výrazněji nakupovat.

Zlato se postupně stává podkladovým aktivem pro moderní investiční nástroje, což ukazuje možný směr využití zlata u privátních investorů i centrálních bank do nových forem investic – ETF fondů, papírového či digitálního zlata. Držení zlata a ani nové investiční formy investování do tohoto kovu ovšem nepřinášejí dostatečnou diverzifikaci portfolií. I cosi takového bylo vysloveno v závěru studie Novodobá role zlata v bilancích centrálních bank publikované v edici ČNB RESEARCH AND POLICY NOTES 1/2019.

Mimo jiné zaznělo, že v průběhu času roste podíl zlata v devizových rezervách rozvíjejících se a rozvojových zemí, zatímco u vyspělých států zůstává stabilní či méně významný. Ano, držba zlata centrálními bankami byla v průběhu 20. a 21. století podstatně formována historickými událostmi, přelomy a šoky.

Od roku 2022 se i v tuzemské centrální bance postoj ke zlatu razantně změnil. ČNB dnes do své bilance nakupuje zlato nikoliv formou finančních investic, ale fyzického zlata. Pro média je ze strany ČNB prezentován příběh o obnovení zlatého pokladu. V realitě jde o diverzifikaci portfolia v letech devizových intervencí proti koruně zbytnělých cizoměnových aktiv a zřejmě i reflexi vyvstávajících rizik.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Na co se jako investoři máme připravit v roce 2026?

12 minut

Pro letošek očekáváme, že akciovým trhům bude i nadále svědčit absence recese v hlavních investičních regionech. Výzvu ovšem představuje vysoké ocenění amerických nebo digitálně technologických růstových společností. U nich je navíc pravděpodobné, že stávající boom umělé inteligence přinese ostřejší dělení vítězů a poražených, jakkoliv by nemělo nastat praskání AI bubliny. Dluhopisové trhy nejspíš zvýší svou citlivost na zadlužení a kreditní riziko vlád, zejména USA v souvislosti s různými nestandardními kroky Trumpovy administrativy. Snaha amerického prezidenta omezit nezávislost centrální banky Fed může opět oslabit dolar a prodloužit rally na zlatě.

Fed dostává nečekaný prostor: co přinesla klíčová data k inflaci a trhu práce?

3 minuty

Po dlouhém čekání trhy získaly zásadní data k americkému trhu práce a inflaci. Poslední oficiální statistiky, které v obou případech vychází zpravidla na měsíční bázi, pocházely ze září. Za říjen a listopad nebyly totiž v důsledku shutdownu americké vlády standardně zveřejněny. Investoři či představitelé centrálních bank, kteří byli v tomto období odkázáni na dílčí indikátory a data ze soukromého sektoru, tak nyní získali přesnější představu o aktuálním stavu americké ekonomiky i o pravděpodobném dalším směřování měnové politiky Fedu.

Powell váhá, Fed se štěpí: prosincové zasedání odhalilo hluboké rozpory

5 minut

Fed na svém prosincovém zasedání rozhodl o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů do pásma 3,50-3,75 %. Jedná se tak již o třetí zasedání v řadě, kdy Fed sazby snížil, a to od září o 75 bazických bodů. Celkově od počátku cyklu snižování sazeb, tedy od září loňského roku, snížil Fed sazby o 1,75 %. Ani v případě tohoto zasedání nebylo hlasování jednotné, proti rozhodnutí hlasovali 3 z 12 členů FOMC, což je nejvíce od roku 2019. Fed také vydal aktualizovanou prognózu, která je oproti té předchozí o něco optimističtější. Po dlouhém období snižování bilance, tedy rozprodeji rezerv, kterým Fed stahoval z trhu likviditu, nyní Fed otočil, a naopak začal bilanci rozšiřovat. To z důvodu lepší kontroly nad udržením sazeb v cílovém pásmu.

Centrální banky mají na ekonomiku menší vliv, než si myslíme

3 minuty

Centrální banky jsou často považovány za hlavní hybatele trhů a ekonomiky, ale realita je mnohem komplexnější. Mnohé fenomény, které jim připisujeme, byly spíše výsledkem tržních sil, globálních šoků a strukturálních změn než samotné měnové politiky. Tento text ukazuje, proč bychom vliv centrálních bank neměli přeceňovat a proč jejich schopnost „řídit ekonomiku“ bývá často jen iluzí.