Proč centrální banky znovu hromadí zlato

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Centrální banky po celém světě mění přístup ke zlatu. Z aktiv, která dříve působila jako přežitek z minulosti, se znovu stává klíčový nástroj pro diverzifikaci a stabilitu devizových rezerv. Tento posun je patrný i v tuzemsku, kde ČNB začala zlato výrazněji nakupovat.

Zlato se postupně stává podkladovým aktivem pro moderní investiční nástroje, což ukazuje možný směr využití zlata u privátních investorů i centrálních bank do nových forem investic – ETF fondů, papírového či digitálního zlata. Držení zlata a ani nové investiční formy investování do tohoto kovu ovšem nepřinášejí dostatečnou diverzifikaci portfolií. I cosi takového bylo vysloveno v závěru studie Novodobá role zlata v bilancích centrálních bank publikované v edici ČNB RESEARCH AND POLICY NOTES 1/2019.

Mimo jiné zaznělo, že v průběhu času roste podíl zlata v devizových rezervách rozvíjejících se a rozvojových zemí, zatímco u vyspělých států zůstává stabilní či méně významný. Ano, držba zlata centrálními bankami byla v průběhu 20. a 21. století podstatně formována historickými událostmi, přelomy a šoky.

Od roku 2022 se i v tuzemské centrální bance postoj ke zlatu razantně změnil. ČNB dnes do své bilance nakupuje zlato nikoliv formou finančních investic, ale fyzického zlata. Pro média je ze strany ČNB prezentován příběh o obnovení zlatého pokladu. V realitě jde o diverzifikaci portfolia v letech devizových intervencí proti koruně zbytnělých cizoměnových aktiv a zřejmě i reflexi vyvstávajících rizik.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Kam míří trhy ve druhé polovině 2026? Přinášíme pohled 19 světových institucí

14 minut

V tomto článku vás čeká shrnutí pololetního výhledu MONECO investiční společnosti, který vychází ze srovnání prognóz 19 předních světových finančních institucí, jejichž závěry jsou spojeny do jednoho uceleného pohledu na ekonomiku i finanční trhy. V článku tak představujeme hlavní shody, rozpory a investiční témata, která mohou rozhodovat o vývoji akcií, dluhopisů či měn. Pro čtenáře FOND SHOP máme navíc připravenou exkluzivní možnost získat celý 30stránkový report zdarma. Podrobnosti najdete na konci článku.

Warshův Fed vyčkal. Tři členové už chtěli zvýšit sazby

5 minut

Americká centrální banka na červencovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50–3,75 %. Šlo sice o výsledek, kterému trh před jednáním přisuzoval přibližně 70% pravděpodobnost, tentokrát však rozhodnutí zdaleka nepůsobilo jako předem daná formalita. Investoři současně oceňovali nezanedbatelnou možnost zvýšení sazeb a do jednání vstupovali s mírou nejistoty, která byla v posledních letech před zasedáními Fedu spíše výjimečná.

ČNB zvyšuje sazby. Inflace je sice u cíle, ale domácí inflační tlaky zůstávají zvýšené

4 minuty

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním zasedání dne 18. června 2026 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %. Ve stejném rozsahu zvýšila i diskontní sazbu na 2,75 % a lombardní sazbu na 4,75 %. Tento krok představuje první zvýšení úrokových sazeb od června 2022 a zároveň první utažení měnové politiky pod vedením guvernéra Aleš Michla. Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen byl pro ponechání sazeb beze změny.

ECB po více než 3 letech zvedá úrokové sazby, je to důvod k obavám?

5 minut

Evropská centrální banka na svém červnovém zasedáním zvedla v souladu s očekáváním trhu své 3 klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Základní úroková sazba tak nově činí 2.25 %. Jedná se o první změnu ve výši sazeb za poslední rok a první zvýšení sazeb za téměř 3 roky. Rozhodnutí bylo jednomyslné, centrální bankéři dle slov prezidentky Lagarde ani jinou možnost nediskutovali. Trhy očekávají další 25 bodové zvýšení sazeb na zářijovém zasedání.