Pohledem redakce

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.

Když trhy tlačí víc než voliči. Nový „pressure index“ vysvětluje, kdy Trump couvne

4 minuty

Napětí na trzích, rostoucí ceny benzínu a klesající popularita politiků mají překvapivě společného jmenovatele. Takzvaný pressure index ukazuje moment spojení těchto faktorů do bodu, kdy už si politické vedení nemůže dovolit pokračovat ve stejné strategii. Nejde o klasický indikátor, ale o praktický kompas, který naznačuje měřítko zvýšené pravděpodobnosti obratu v politice i na trzích.

„Hidden champions“ – malé firmy, které ovládají svět

6 minut

Existují tisíce firem, které dominují globálnímu trhu v extrémně úzké specializaci. Proč o nich nevíte, ale nemůžete bez nich žít? Termín „Hidden Champions“ označuje společnosti, které se obvykle řadí do kategorie malých a středních podniků, ale ve svém úzkém segmentu patří mezi světovou špičku (top 3) nebo jsou jedničkou na svém kontinentu.

Tichý zabiják výnosů: proč ignorujeme vlastní chování při investování

3 minuty

Investování si často představujeme jako čistě technickou disciplínu – tedy jako oblast, ve které si dokážeme vybudovat specializované znalosti a získat náskok pouze díky lepší analýze. Věnujeme obrovské množství času a energie zdokonalování modelů a ladění procesů, abychom získali konkurenční výhodu. Tato snaha o pokrok je přirozená a jen těžko jí lze něco vyčítat. Problém však spočívá v tom, že to, co při investování na první pohled působí správně, nás často nepřivede k nejlepším výsledkům. Touha po větším množství informací, vyšší přesnosti a větší komplexnosti totiž téměř nevyhnutelně zhoršuje kvalitu našich rozhodnutí.

Polovodičový sektor v roce 2026: jaké jsou příležitosti a rizika

5 minut

Polovodičový sektor míří k historickému milníku 975 miliard USD, ale jeho základy jsou křehčí, než se zdá. Zatímco giganti jako NVIDIA a TSMC těží z miliardových investic do AI, běžní spotřebitelé doplácejí na drastické zdražování pamětí. Rok 2025 přinesl odvětví pohádkové bohatství, rok 2026 však staví zásadní otázku: Je současné tempo udržitelné, nebo nás čeká náraz podobný internetové horečce před 25 lety?

Ekonomika ve tvaru písmene K: proč se růst rozděluje nerovnoměrně

3 minuty

V posledních letech se v ekonomických analýzách stále častěji objevuje pojem „K-shaped economy“, tedy ekonomika ve tvaru písmene K. Tento koncept popisuje situaci, kdy se hospodářské oživení nebo růst po ekonomickém šoku neprojevuje rovnoměrně. Jedna část ekonomiky pokračuje v růstu a zvyšuje své bohatství. – typicky firmy s vysokou produktivitou, technologické společnosti a lidé s vysokými příjmy.

Datová centra místo kolejí: Investiční horečka kolem AI připomíná železniční boom

7 minut

Velké infrastrukturní výstavby bývají tradičně spojeny s investičními vlnami charakterizovanými nadhodnocenými očekáváními, snadnou dostupností financování a následným obdobím ochlazení. Historie ukazuje případy, kdy původní investoři utrpěli ztráty, ale vznikla stálá aktiva, která nakonec převzal a využil někdo jiný — reorganizovaný podnik, stát nebo nový vlastník.

AI akcie očima Keynesovy soutěže krásy

9 minut

Keynes by dnes asi neinvestoval do AI, protože věří v AI. Investoval by, protože věří, že ostatní věří, že ostatní v tu nebo jinou AI akcii alespoň ještě nějakou chvíli budou věřit. A pokud by se sentiment otočil, otočil by se s davem dřív, než dav pochopí, že se nálada otočila. Keynesův koncept „soutěže krásy“ říká, že investoři při výběru akcií nemají hledat objektivně tak či onak nejlepší titul, ale ten, u něhož lze očekávat, že jej za nejatraktivnější budou považovat ostatní.

Když ropa zdraží: Proč jsou trhy nervózní z ceny nad 100 dolarů

5 minut

Rychlý růst cen ropy znovu připomíná, jak silně může energetický trh ovlivnit globální ekonomiku. Cena ropy dočasně překonala hranici 100 dolarů za barel, kterou investoři vnímají jako klíčovou psychologickou úroveň, a pokud by se nad ní udržela delší dobu, může zpomalit růst ekonomiky, zvýšit inflaci a změnit náladu na finančních trzích. Historie přitom ukazuje, že rozhodující není jen samotná výše ceny, ale především to, jak dlouho ropný šok trvá a zda začne výrazněji dopadat na spotřebu domácností, investice firem i vývoj akciových trhů.