Když trhy tlačí víc než voliči. Nový „pressure index“ vysvětluje, kdy Trump couvne

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Napětí na trzích, rostoucí ceny benzínu a klesající popularita politiků mají překvapivě společného jmenovatele. Takzvaný pressure index ukazuje moment spojení těchto faktorů do bodu, kdy už si politické vedení nemůže dovolit pokračovat ve stejné strategii. Nejde o klasický indikátor, ale o praktický kompas, který naznačuje měřítko zvýšené pravděpodobnosti obratu v politice i na trzích.

V posledních týdnech se na Wall Street stal celkem populárním nový „indikátor nálady“, který je tak trochu makro, politologie a psychologie davu. Říká se mu jednoduše pressure index a jeho ambice je překvapivě přímočará: měřit, kdy už je politický tlak na prezidenta tak velký, že musí změnit kurz.

Na první pohled to zní skoro jako anekdota z Wall Street. V praxi ale pressure index začíná být poměrně zajímavým pokusem, jak propojit finanční trhy s reálnou politikou. Nejde o klasický ekonomický indikátor, ale spíš o kompozitní „tlakoměr“, který sleduje, kdy už je kombinace tržního vývoje a veřejného sentimentu natolik nepříjemná, že donutí politiky změnit kurz.

Za konceptem stojí stratég Maximilian Uleer z Deutsche Bank a jeho logika je překvapivě přímočará. Politická rozhodnutí se sice tváří ideologicky, ale ve skutečnosti často reagují na velmi konkrétní tlak. A ten se dá do určité míry měřit.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 79 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Jak kombinace S&P 500, výnosů dluhopisů a inflace spouští politické obraty
  • Proč růst cen benzínu krátkodobě zesiluje inflační očekávání a sráží prezidentskou popularitu
  • Kdy historicky nárůst indexu předcházel zmírnění cel, tlaku na Fed a geopolitickým krokům
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Kam míří trhy ve druhé polovině 2026? Přinášíme pohled 19 světových institucí

14 minut

V tomto článku vás čeká shrnutí pololetního výhledu MONECO investiční společnosti, který vychází ze srovnání prognóz 19 předních světových finančních institucí, jejichž závěry jsou spojeny do jednoho uceleného pohledu na ekonomiku i finanční trhy. V článku tak představujeme hlavní shody, rozpory a investiční témata, která mohou rozhodovat o vývoji akcií, dluhopisů či měn. Pro čtenáře FOND SHOP máme navíc připravenou exkluzivní možnost získat celý 30stránkový report zdarma. Podrobnosti najdete na konci článku.

Stablecoiny jako nový kupec amerického dluhu. Jak digitální dolary mění finanční trh?

4 minuty

Stablecoiny byly ještě nedávno vnímány především jako nástroj pro obchodování s kryptoměnami. Dnes se ale stále výrazněji propojují s tradičními financemi. Emitenti největších dolarových stablecoinů totiž ukládají velkou část svých rezerv do krátkodobých amerických státních dluhopisů, takzvaných Treasury Bills. Z kryptoměnových společností se tak stává nová skupina investorů do amerického státního dluhu.

Ropný chaos plní pokladny. Big Oil vydělává na napětí i drahých palivech, Trump má před midterms problém

4 minuty

Geopolitická krize kolem Hormuzského průlivu rozkolísala energetické trhy, ale pro největší americké ropné společnosti představuje mimořádně výnosné období. Rekordní marže rafinerií, vysoká produkce i omezená nabídka paliv ženou zisky největších ropných firem na nejvyšší úrovně za poslední roky.

Warshův Fed vyčkal. Tři členové už chtěli zvýšit sazby

5 minut

Americká centrální banka na červencovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50–3,75 %. Šlo sice o výsledek, kterému trh před jednáním přisuzoval přibližně 70% pravděpodobnost, tentokrát však rozhodnutí zdaleka nepůsobilo jako předem daná formalita. Investoři současně oceňovali nezanedbatelnou možnost zvýšení sazeb a do jednání vstupovali s mírou nejistoty, která byla v posledních letech před zasedáními Fedu spíše výjimečná.

Když prezident prodává signály na Wall Street

4 minuty

Říká se, že informace jsou na finančních trzích tou nejcennější komoditou. V roce 2026 to platí dvojnásob. Zvlášť když je jejich autorem prezident Spojených států a rychlejší přístup k nim prodává společnost, ve které má významný ekonomický podíl. Takový scénář by ještě před pár lety působil jako satira. Dnes je to realita.

Král Karel III. poprvé zveřejnil výši svých daní. Proč je tento krok důležitý i z pohledu investorů?

3 minuty

Britský král Karel III. poprvé jako vládnoucí monarcha zveřejnil výši své osobní daňové povinnosti. Za daňový rok 2024/2025 dobrovolně odvedl 12,9 milionu liber na dani z příjmů a kapitálových výnosů. Současně své daňové údaje poprvé zveřejnil také princ William, který zaplatil 7,76 milionu liber. Přestože britský panovník nemá zákonnou povinnost většinu těchto daní platit, Buckinghamský palác označil zveřejnění za součást snahy o větší transparentnost hospodaření monarchie.