Obchodní poker 2025: USA rozdaly karty – kdo z partnerů přehrál sám sebe?

Foto: Shutterstock.com

V roce 2025 zažil svět nebývale ostrou partii obchodního pokeru. Spojené státy americké, s jasně vytyčenou vizí ochrany vlastních zájmů a obnovy globální pozice, vsadily na silnou kartu bilaterálních dohod. Nešlo o standardní diplomatickou rutinu – šlo o hru s vysokými sázkami, kde každé slovo mohlo zvrátit výsledek a každý ústupek znamenal riziko politické ztráty doma.

V jednotlivých jednáních se ukázalo, že ne každý partner hrál stejnou hru – někdo blafoval, jiný příliš rychle odhalil své karty. EU, Čína, Japonsko i Indie – každý přišel ke stolu s jinými očekáváními. Ale jen někteří odešli s výhrou. Kdo přehrál USA? A kdo přehrál sám sebe?

USA–EU: Obchodní de-eskalace, ale za jakou cenu?

Po letech napětí a cel na ocel, digitální služby a ekologické dotace došlo ke kompromisu. Dohoda z července 2025 zahrnuje:

  • Snížení cel na zelené technologie, evropské elektromobily nyní vstupují do USA s nižším tarifem.
  • USA dostaly přístup na evropský trh s biotech výrobky a zemědělskou produkcí, kterou EU dlouho blokovala.

Kdo získal:

  • EU: Vývozci elektromobilů jako Volkswagen, Renault a Stellantis výrazně rostou.
  • USA: agrobusiness a biotechnologické firmy, např. Monsanto a Corteva

Kdo tratil:

  • Malí evropští zemědělci, kteří se obávají zaplavení trhu GMO produkty.
  • Američtí výrobci oceli, na které EU stále uplatňuje uhlíkové dovozní daně.

USA–Indie: Tech-for-Tariffs Deal

USA nabídly Indii přístup ke klíčovým polovodičovým technologiím a zjednodušený export cloudových a fintech služeb výměnou za:

  • odstranění cel na americké průmyslové stroje a automobily
  • spolupráci na obraně a kybernetické bezpečnosti

Kdo získal:

  • USA: BigTech (Amazon Web Services, Google Cloud), obranný sektor
  • Indie: zlevnění výrobních vstupů, přístup ke klíčovým čipovým technologiím, vznik nových továren (TSMC plánuje joint venture v Pune.)

Kdo tratil:

  • indické startupy v cloudu a AI – ztížená konkurenceschopnost
  • Americké automobilky mají silnou konkurenci v levných indických vozech, které nově míří do USA.

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 62 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Amerika znovu staví továrny. Nová průmyslová éra může vytvořit vítěze mezi investory

5 minut

Ještě před několika lety platilo jednoduché pravidlo: kdo chtěl vyrábět levně, zamířil do Asie. Čína se stala „továrnou světa“ a miliony výrobků, od elektroniky přes automobily až po zdravotnické pomůcky, začaly vznikat tisíce kilometrů daleko od zákazníků. Firmy tím ušetřily obrovské částky, protože využily levnější pracovní sílu, vybudovanou infrastrukturu a obrovské výrobní kapacity. Pro spotřebitele to znamenalo levnější zboží a pro akcionáře vyšší zisky.

Kvantový skok: Která odvětví díky němu zkolabují jako první?

10 minut

Kvantové počítače dnes připomínají internet v devadesátých letech. Většina lidí o nich slyšela, málokdo přesně rozumí jejich fungování a ještě méně investorů dokáže odhadnout, kdo na této technologii skutečně vydělá. Přesto se do jejich vývoje investují desítky miliard dolarů a největší technologické firmy považují kvantové výpočty za jednu z nejdůležitějších strategických oblastí příštích desetiletí.

DIP versus doplňkové penzijní spoření. Kde jsou hlavní rozdíly?

6 minut

Ještě donedávna měla většina Čechů při tvorbě finanční rezervy na důchod poměrně jasno. Nejčastější volbou bylo penzijní připojištění, později doplňkové penzijní spoření – produkt spojovaný hlavně s bezpečím, státní podporou a dlouhodobým odkládáním peněz. Finanční trh se však postupně proměnil a objevil se nový nástroj: dlouhodobý investiční produkt neboli DIP. Ten na první pohled působí jako modernější alternativa ke klasickému penzijnímu spoření. Přináší větší volnost při výběru investic, širší možnosti a potenciál zajímavějšího zhodnocení.

Hazard maskovaný jako investice: Jak aplikace proměnily burzu v kasino v kapse

10 minut

Představte si běžný večer. Člověk sedí doma na gauči, v ruce drží telefon a bezmyšlenkovitě projíždí obrazovku. Nehraje počítačovou hru, nevsází na sportovní utkání, ani nesedí v kasinu. Dívá se na svůj investiční účet. Najednou se objeví zelené číslo. Jeho akcie během několika minut vyrostla o tři procenta. Telefon zavibruje. Na obrazovce vyskočí upozornění.