Obchodní poker 2025: USA rozdaly karty – kdo z partnerů přehrál sám sebe?

Foto: Shutterstock.com

V roce 2025 zažil svět nebývale ostrou partii obchodního pokeru. Spojené státy americké, s jasně vytyčenou vizí ochrany vlastních zájmů a obnovy globální pozice, vsadily na silnou kartu bilaterálních dohod. Nešlo o standardní diplomatickou rutinu – šlo o hru s vysokými sázkami, kde každé slovo mohlo zvrátit výsledek a každý ústupek znamenal riziko politické ztráty doma.

V jednotlivých jednáních se ukázalo, že ne každý partner hrál stejnou hru – někdo blafoval, jiný příliš rychle odhalil své karty. EU, Čína, Japonsko i Indie – každý přišel ke stolu s jinými očekáváními. Ale jen někteří odešli s výhrou. Kdo přehrál USA? A kdo přehrál sám sebe?

USA–EU: Obchodní de-eskalace, ale za jakou cenu?

Po letech napětí a cel na ocel, digitální služby a ekologické dotace došlo ke kompromisu. Dohoda z července 2025 zahrnuje:

  • Snížení cel na zelené technologie, evropské elektromobily nyní vstupují do USA s nižším tarifem.
  • USA dostaly přístup na evropský trh s biotech výrobky a zemědělskou produkcí, kterou EU dlouho blokovala.

Kdo získal:

  • EU: Vývozci elektromobilů jako Volkswagen, Renault a Stellantis výrazně rostou.
  • USA: agrobusiness a biotechnologické firmy, např. Monsanto a Corteva

Kdo tratil:

  • Malí evropští zemědělci, kteří se obávají zaplavení trhu GMO produkty.
  • Američtí výrobci oceli, na které EU stále uplatňuje uhlíkové dovozní daně.

USA–Indie: Tech-for-Tariffs Deal

USA nabídly Indii přístup ke klíčovým polovodičovým technologiím a zjednodušený export cloudových a fintech služeb výměnou za:

  • odstranění cel na americké průmyslové stroje a automobily
  • spolupráci na obraně a kybernetické bezpečnosti

Kdo získal:

  • USA: BigTech (Amazon Web Services, Google Cloud), obranný sektor
  • Indie: zlevnění výrobních vstupů, přístup ke klíčovým čipovým technologiím, vznik nových továren (TSMC plánuje joint venture v Pune.)

Kdo tratil:

  • indické startupy v cloudu a AI – ztížená konkurenceschopnost
  • Americké automobilky mají silnou konkurenci v levných indických vozech, které nově míří do USA.

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 62 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Kevin Warsh jako signál změny, ne jen preferovaná volba

6 minut

Nominace Kevina Warshe do čela americké centrální banky představuje strukturální posun v uvažování o měnové politice Spojených států. Volba přichází v okamžiku, kdy finanční trhy řeší dlouhodobé důsledky vysokých úrokových sazeb, rostoucího státního dluhu, geopolitického napětí a technologických změn, které proměňují produktivitu i chování kapitálu.

Prezidenti vs. centrální banky: lekce z USA a Evropy

4 minuty

Střet prezidentů a centrálních bank je jeden z hlavních motorů volatility na finančních trzích. Zkušenosti z USA a Evropy ukazují, že politický tlak na měnovou politiku dokáže krátkodobě změnit směr akcií, dluhopisů i měn, zatímco dlouhodobé důsledky se často projeví v inflaci, zadlužení a přerozdělení kapitálu mezi sektory.