Největší krachy na burze aneb Žádná bublina se nenafukuje donekonečna

Když něco hodně roste, všichni doufají, že růst bude pokračovat donekonečna. Ale jak už to tak bývá, každá bublina jednou praskne. Když ceny dosáhnou vrcholu a začnou rychle padat, nastává krach. Ti, kteří nestihli prodat, ztrácí obrovské sumy peněz, upadají do dluhů a litují, že nevycouvali dříve.

Historie nám poskytuje mnoho příkladů těchto dramatických finančních pádů, od Tulipánové horečky v 17. století až po Velkou hospodářskou krizi a krach v roce 2008. Každá z těchto krizí má svůj vlastní příběh, ale všechny mají jedno společné – ukazují nám, jak nebezpečné může být, když se necháme unést iracionálním optimismem a spekulacemi.

Proč je důležité studovat finanční bubliny?

Ponaučení z historie

Zde bych se ráda pozastavila. Opravdu se jedná o ponaučení z historie? Mnohé krize sdílejí ten samý vzor: nadšení z aktiva (ať už to jsou nizozemské tulipány, tanec na vlnách řvoucích dvacítek, či „touha“ být zadluženým vlastníkem domu), následný růst ceny aktiva na úrovně zdánlivě nekončícího růstu ceny. Ano, velkou roli zde hraje psychologie trhu, na kterou se podíváme v jiném článku. Dále následuje pokles poptávky, kdy si mnoho investorů začíná uvědomovat, že ta nenasytnost musí jednou skončit, a ono skutečně…bum prásk – a je po bublině. Nastává kompletní kolaps finančního trhu. Co jsme se (ne)naučili? Stejný vzor – vždy. A přesto! Finanční bubliny se stále objevují i v 21. století, kdy už máme dostatek profesionálů a poznatků.

Ekonomické důsledky

• Ztráty úspor: Ztráta bohatství a nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje často vedou k poklesu spotřeby a investic. Lidé a firmy začínají omezovat své výdaje, což může vést k recesi.
• Bankovní krize: Banky se mnohdy dostávají do ztrát, jelikož mnoho dlužníků zkrátka není schopno splácet. Bankovní krize mohou být dále narušeny tzv. „bank run“, kdy lidé vybírají masivně své peníze z účtů.
• Pokles spotřeby a investic: Lidé, pod vidinou, že bude ještě hůř, raději spoří, než aby kupovali nepotřebné zboží. V této fázi trpí sektory, které mají business např. v zábavním a automobilovém průmyslu, stavebnictví nebo v pohostinství.
• Nezaměstnanost: Pokles spotřeby a investic způsobuje, že firmy mají nižší příjmy, což je často nutí k propouštění zaměstnanců. To vede k růstu nezaměstnanosti, což dále zhoršuje ekonomickou situaci.
• Zvýšení veřejného dluhu: Vlády musí často zasáhnout, aby stabilizovaly ekonomiku a podpořily finanční systém. To může zahrnovat záchranu bank, zvýšení výdajů na sociální programy a investice do infrastrukturních projektů. Tyto zásahy často vedou ke zvýšení veřejného dluhu.

Behaviorální důsledky

Díky finančním bublinám můžeme dále studovat lidské chování, jelikož tvorba bublin je ryze psychologický fenomén.

Vezměme si to hezky popořádku: Na počátku převládá tzv. fear of missing out také známý jako FOMO efekt). Investoři se bojí, že něco „propásnou“, nechtějí přijít o potencionální zisky – a mnohdy si neuvědomují, že to, čeho reálně na konci dosáhnou, je ztráta.

Dále – to známe i z osobního života - po bitvě je každý generál a projevuje se tzv. hind-sight bias – typický tím, že mnoho investorů říká: „To bylo jasné, že ta bublina splaskne“, „No samozřejmě, to se stalo už několikrát…dalo se to čekat“ nebo „Jak předvídatelná bublina“ atd. Jenže pak nastává jiný behaviorální fenomén - zkreslení aktuálnosti. To znamená, že lidé rychle zapomínají, co se stalo a jak hluboké dopady to mělo. Vidí již vše růžově a bublina se může začít zase nevinně nafukovat.

Nástroj pro tvoření regulace

Vše zlé je k něčemu dobré. Právě díky finančním krizím bylo vytvořeno mnoho regulací finančních trhů (např. Glass-Steagall Act, Basel, Dodd-Frank Wall Street Reform a mnohé další). 

A teď se podívejme na ty největší bubliny, které se svou velikostí a závažností zapsaly do historie: