FOND SHOP

Nejnovější články

Premium

Evropské centrální banky v režimu vyčkávání: geopolitika zvyšuje inflační rizika a dopady na trhy i portfolia

Finanční trhy
4 minuty

Rozhodnutí Evropské centrální banky i České národní banky ponechat úrokové sazby beze změny na svých březnových zasedáních bylo plně v souladu s očekáváním finančních trhů. Obě instituce se však nacházejí v prostředí výrazně zvýšené nejistoty, která pramení především z eskalujícího geopolitického konfliktu na Blízkém východě. Tento konflikt již nyní vede k citelnému růstu cen energií a představuje klíčový faktor, který může v následujících měsících zásadně ovlivnit inflační dynamiku i ekonomický růst v Evropě.

Premium

Geopolitická situace komplikuje měnovou politiku Fedu

Finanční trhy
5 minut

Fed na svém březnovém zasedání rozhodl o ponechání sazeb ve stávajícím pásmu 3.50-3.75 %. Jedná se tak o druhé zasedání v řadě beze změny nastavení měnové politiky. Stejně jako v případě posledních zasedání nebylo hlasování jednotné, proti ponechání sazeb hlasoval 1 z 12 členů. Jednalo se již klasicky o Stephena Mirana, který zastával snížení o 25 bazických bodů. Fed dále představil aktualizovanou prognózu, která počítá s mírně rychlejším ekonomickým růstem i inflací, trh práce by se měl postupně stabilizovat.

Jak drobné digitální platby mění strukturu spotřeby

Finanční trhy
6 minut

Digitální služby, aplikace a platformy dnes profitují z fenoménu, který mnozí spotřebitelé přehlížejí: drobné, pravidelné platby, tzv. mikrotransakce. Tyto platby mohou mít podobu předplatného streamovacích služeb, úložišť dat, aplikací pro produktivitu, herních předmětů, prémiových funkcí či virtuálních kreditů. Individuálně částka působí nevýznamně – často jen desítky korun měsíčně – ale kumulativně vytváří obrovský ekonomický tok.

Pro registrované

Konec kvartálních výsledků? SEC zvažuje přechod na pololetní reporting

Finanční trhy
2 minuty

Americká komise pro cenné papíry a burzu (SEC) zvažuje zásadní změnu, která by mohla přepsat fungování kapitálových trhů, firmy by nově nemusely reportovat výsledky čtvrtletně, ale pouze dvakrát ročně. Zatímco zastánci vidí příležitost pro dlouhodobější řízení firem a snížení administrativní zátěže, kritici varují před poklesem transparentnosti a vyšší volatilitou trhů.

Kolik stojí vlastní bydlení? Přehled cen bytů v 5 největších městech ČR

Investiční produkty
5 minut

Dostupnost bydlení se v České republice dlouhodobě zhoršuje. Výrazný růst cen nemovitostí postupně převyšuje růst mezd, což znamená, že pro stále větší část populace je nákup bytu finančně náročnější než kdy dřív. Tento článek přináší srovnání průměrných cen bytů v Praze, Brně, Plzni, Liberci a Ostravě, doplněné o regionální průměrné mzdy a konkrétní příklady extrémnějších cenových úrovní.

Pro registrované

Polovodičový sektor v roce 2026: jaké jsou příležitosti a rizika

Pohledem redakce
5 minut

Polovodičový sektor míří k historickému milníku 975 miliard USD, ale jeho základy jsou křehčí, než se zdá. Zatímco giganti jako NVIDIA a TSMC těží z miliardových investic do AI, běžní spotřebitelé doplácejí na drastické zdražování pamětí. Rok 2025 přinesl odvětví pohádkové bohatství, rok 2026 však staví zásadní otázku: Je současné tempo udržitelné, nebo nás čeká náraz podobný internetové horečce před 25 lety?

Premium

Ekonomika ve tvaru písmene K: proč se růst rozděluje nerovnoměrně

Pohledem redakce
3 minuty

V posledních letech se v ekonomických analýzách stále častěji objevuje pojem „K-shaped economy“, tedy ekonomika ve tvaru písmene K. Tento koncept popisuje situaci, kdy se hospodářské oživení nebo růst po ekonomickém šoku neprojevuje rovnoměrně. Jedna část ekonomiky pokračuje v růstu a zvyšuje své bohatství. – typicky firmy s vysokou produktivitou, technologické společnosti a lidé s vysokými příjmy.

Premium

Když rating promluví: co investorům napoví změny hodnocení států

Finanční trhy
6 minut

Ratingové agentury pravidelně posuzují schopnost států splácet své dluhy. Jejich rozhodnutí mohou ovlivnit finanční trhy po celém světě, pokud se týkají významných ekonomik. Případy Spojených států, Francie, Itálie a Řecka z posledních let ukazují, že za změnami ratingu jedním či druhým směrem stojí zejména vývoj celkového veřejného dluhu, státního rozpočtu a politické (ne)stability v zemi. Investor by měl revizi kreditní spolehlivosti vnímat jako důležitý signál pro finanční trhy a posuzovat ji i v širším makroekonomickém kontextu.