Ekonomika ve tvaru písmene K: proč se růst rozděluje nerovnoměrně

Druhá část společnosti naopak stagnuje nebo se její ekonomická situace zhoršuje. Výsledkem je divergující vývoj dvou skupin: zatímco horní část písmene K roste, spodní část klesá nebo stagnuje. Tento jev byl výrazně pozorovatelný například po pandemii COVID-19. Technologie, digitální služby nebo finanční trhy zaznamenaly výrazný růst hodnoty, zatímco sektory jako gastronomie, cestovní ruch nebo maloobchod čelily hlubokým ztrátám. Podle analýz organizace International Monetary Fund se pandemie stala katalyzátorem nerovnoměrného ekonomického vývoje a prohloubila rozdíly mezi sektory, regiony i příjmovými skupinami obyvatel.

Proč vzniká ekonomika rozdělená na dvě trajektorie

Ekonomika ve tvaru K není náhodným jevem. Vzniká kombinací několika dlouhodobých strukturálních faktorů, které se v posledních dekádách vzájemně posilují. Prvním z nich je technologická transformace. Digitalizace a automatizace výrazně zvyšují produktivitu vysoce kvalifikovaných pracovníků a technologických firem, zatímco méně kvalifikované pracovní pozice často mizí nebo stagnují z hlediska mezd. Podle výzkumu Organisation for Economic Co-operation and Development vede technologický pokrok k rostoucí polarizaci trhu práce – rychle roste poptávka po vysoce kvalifikovaných profesích, zatímco středně kvalifikované pozice se postupně vytrácejí.

Druhým faktorem je globalizace výroby a služeb. Firmy mohou přesouvat produkci do regionů s nižšími náklady, což snižuje tlak na růst mezd v některých sektorech. Zisky z globalizace jsou často koncentrovány u velkých nadnárodních společností a investorů, zatímco část pracovníků čelí stagnujícím příjmům. Tato asymetrie přispívá k dlouhodobému růstu příjmové nerovnosti.

Třetím důležitým faktorem je vývoj kapitálových trhů. Hodnota akcií, nemovitostí a dalších investičních aktiv v posledních dekádách výrazně rostla. Jelikož však tato aktiva vlastní především bohatší část populace, zvyšování jejich hodnoty vede k dalšímu prohlubování majetkové nerovnosti. Podle dat organizace World Inequality Lab vlastní nejbohatších deset procent světové populace více než 70 % globálního bohatství.

Dopady na spotřební chování domácností

Rostoucí ekonomická divergence má výrazný dopad na spotřební strukturu domácností. Domácnosti s vyššími příjmy mají větší prostor pro investice, úspory a spotřebu luxusních statků. Naopak domácnosti s nižšími příjmy musí větší část rozpočtu věnovat na základní potřeby, jako je bydlení, energie nebo potraviny. Tento rozdíl vytváří takzvanou dvourychlostní spotřebu. Segment luxusního zboží, prémiových služeb nebo investičních produktů často roste rychleji než trh se základním zbožím. Ekonomické studie ukazují, že růst příjmů nejbohatších domácností vede k vyšší poptávce po investičních aktivech, nemovitostech nebo luxusních produktech. Naproti tomu spotřeba střední třídy bývá citlivější na inflaci a ekonomickou nejistotu.

Politické důsledky rostoucí nerovnosti

Ekonomika rozdělená na dvě trajektorie má také významné politické důsledky. Rostoucí rozdíly mezi příjmovými skupinami mohou zvyšovat společenské napětí a polarizaci politické debaty. V mnoha zemích se otázka ekonomické nerovnosti stala jedním z hlavních témat veřejné politiky. Politické reakce mohou zahrnovat například progresivnější daňové systémy, vyšší regulaci velkých technologických firem nebo sociální programy zaměřené na podporu domácností s nižšími příjmy. Tyto kroky však mohou mít zároveň dopad na podnikatelské prostředí a investiční klima. Vysoká příjmová nerovnost může snižovat dlouhodobý ekonomický růst, protože omezuje přístup části populace ke vzdělání, kapitálu a podnikatelským příležitostem.