Miliardy z Trumpových cel už tečou zpátky. Americké firmy dostanou zajímavý impuls

Ve vizích amerického prezidenta Donalda Trumpa to měl být nástroj, který osvobodí americkou ekonomiku, spasí americký rozpočet a nakopne americké firmy. Alespoň to poslední se, v jistém smyslu, naplnilo. Poté, co Trumpovu vizi cel na zahraniční dovoz totiž v únoru shodil Nejvyšší soud a nařidil Trumpově administrativě firmám zaplacené peníze vrátit, největším americkým společnostem se rychleji než se očekávalo daří z místních úřadů reklamovat vratky. A získané peníze se v jejich bilancích objevují jako nečekané dárky. Což třeba pro akciový trh vytváří velmi zajímavé momentum. Pokud totiž analytické konsensy s vratkami nepočítaly, mohou tyto peníze, vracející se do firem, vytvořit sérii pozitivních překvapení ve výsledcích a následných revizí očekávaných zisků.

Více než 40 společností z indexu S&P 500 během posledního čtvrtletí přitom vykázalo nárok na refundy v souhrnné hodnotě zhruba 9,6 miliardy dolarů. Nejméně 2,1 miliardy už firmy skutečně obdržely v hotovosti. Americká celní správa podle novinářů přitom k 31. červenci evidovala přes 252 tisíc žádostí a přijala ke zpracování refundy za 128,7 miliardy dolarů. Absolutním vítězem je podle Wall Street Journal zatím Apple s téměř 2,2 miliardy dolarů. Nike vykázala 986 milionů, FedEx přibližně 800 milionů, Amazon 640 milionů a General Motors 500 milionů dolarů. Nike například obdržela 302 milionů ještě během posledního čtvrtletí fiskálního roku končícího 31. května a téměř celý zbývající nárok 684 milionů získala do poloviny července.

Právě rychlost vracení peněz je pro investory důležitá. Po zavedení takzvaných Liberation Day tariffs v dubnu 2025 analytici snižovali odhady a přepisovali modely firem zasažených vyššími dovozními náklady. Nyní se část tohoto negativního efektu obrací. Firmám se vrací náklad, který už dříve prošel výsledovkou, což může zvýšit účetní zisk, marže a v některých případech přímo volný cash flow. Dopad už je vidět na konkrétních výsledcích. Apple uvedl, že refundy v posledním čtvrtletí zvýšily zisk na akcii o 11 centů, tedy přibližně o pět procent celkového kvartálního EPS. U GE HealthCare Technologies byl efekt ještě výraznější: refundy přidaly 18 centů k vykázanému zisku 1,24 dolaru na akcii. Firma už získala 107 milionů dolarů a očekává dalších 38 milionů.

Od Applu po Caterpillar: Velké hrátky účetních s čísly

Experti zároveň upozorňují, že ne všechny vrácené miliardy však mají pomyslně stejnou hodnotu. Technologické hardwarové společnosti zatím vykázaly vratky kolem 2,5 miliardy dolarů, přičemž téměř 90 procent připadá na Apple. Na druhé straně třeba Caterpillar podle odborníků ukazuje, proč by investoři neměli refundy automaticky považovat za konec celního problému. Společnost v posledním čtvrtletí zaúčtovala očekávané náhrady ve výši 392 milionů dolarů. Pro celý rok ale stále očekává celní náklady 2,2 miliardy dolarů, a to před započtením těchto náhrad. Jednorázový příjem tedy může výsledky zlepšit, aniž by odstranil dlouhodobější nákladovou zátěž.

Další komplikací je účetnictví. Firmy refundy nezachycují jednotně. Některé je vykazují až po přijetí hotovosti, jiné účtují očekávané platby jako pohledávku. Rozdíly jsou patrné i u úpravy ziskovosti. Capri Holdings zaúčtovala čtyřicetimilionovou refundaci a přibližně o stejnou částku zvýšila hrubý zisk. Steve Madden naopak tento benefit z upravených výsledků i výhledu vyloučil. Pro investory tak refundace představují i test kvality vykazovaných zisků: dvě společnosti se srovnatelným ekonomickým přínosem mohou ukázat velmi odlišná čísla. Další otázkou je, kolik refundovaných miliard ve firmách skutečně zůstane. FedEx už oznámil, že svých přibližně 800 milionů dolarů začne od srpna rozdělovat zákazníkům, protože při vybírání cel funguje jako prostředník. Costco plánuje vracet peníze zákazníkům „v nějaké formě“ v rozsahu odpovídajícím celním nákladům, které na ně předtím přeneslo. 

To naznačuje druhý kanál, kterým se mohou refundy propsat do ekonomiky. Nemusí skončit pouze jako vyšší firemní zisk. Mohou financovat nižší ceny, kapitálové investice, zpětné odkupy akcií nebo dividendy. Analytik Wells Fargo Ohsung Kwon ve své reakci pro CNBC právě proto považuje peníze nejen za podporu účetních zisků, ale i skutečného cash flow a potenciálně širšího akciového trhu.

Dopad na akciový trh? Jen jako bonus, nikoliv motor nových zisků

Zásadní problém akciového trhu zní, jak se k tomuto bonusu postavit. Refundace jsou svou podstatou jednorázové, přičemž podle expertů vrácení dříve zaplaceného cla sice může vytvořit výrazný meziroční skok zisku, ale tento nemění schopnost společnosti dlouhodobě vydělávat. Takže se názory na význam refundů pro celý akciový trh rozcházejí. 

Optimističtější pohled říká, že společnosti, které náklady na cla již zaúčtovaly, ale refundy ještě nezahrnuly do výhledu, mohou v příštích čtvrtletích překvapovat vyššími maržemi, zisky a cash flow. Skeptici naopak upozorňují, že jde pouze o jednorázovou normalizaci a téma cel už trh do značné míry zpracoval.

Navíc nezmizela cla jako taková. Zrušena byla jejich konkrétní část, zatímco jiné tarify zůstaly v platnosti a přibyly nové. Některé společnosti tak současně dostávají stovky milionů dolarů zpět a očekávají další stovky milionů či miliardy nových celních nákladů. Pro finanční trhy tak nemá být rozhodující samotná velikost šeku od americké vlády a podstatnější bude, zda už analytici refundaci zahrnuli do svých modelů, jak ji firma zaúčtuje a co udělá s hotovostí.

Rozdílné přistupy jednotlivých firem mohou být pro investory zajímavější než celková suma refundací. Jednorázové miliardy samy o sobě dlouhodobý býčí příběh nevytvoří. V několika příštích výsledkových sezonách však mohou změnit to, které společnosti překonají očekávání analytiků – a právě rozdíl mezi očekáváním a skutečností bývá pro cenu akcie podstatnější než samotné účetní číslo.