Bloomberg: Technologická elita díky umělé inteligenci bohatne rekordním tempem

Miliardář, který chvíli nečinně stál, již stojí opodál. Aktuálně to platí prakticky pro všechny miliardáře, jejichž byznys nestaví na AI. Umělá inteligence totiž vedle byznysových procesů a všeho okolo proměňuje i složení kasty nejbohatších jedinců světa. Podle aktuálního zveřejněného Bloomberg Billionaires Index totiž přibližně stovka technologických boháčů mezi pěti sty nejbohatšími lidmi světa zvýšila od začátku roku do konce září své jmění o souhrnných 845 miliard dolarů. Za tři čtvrtě roku jde podle agentury Bloomberg o největší přírůstek v historii. Hlavním motorem pak jsou stejné síly, které v současnosti tlačí nahoru světové burzy: expanze umělé inteligence a s ní spojený růst technologických akcií.

Společný majetek technologických miliardářů tak nyní dosahuje 4,6 bilionu dolarů, což představuje 36 procent celkového bohatství žebříčku, ačkoliv v technologiích se pohybuje jen necelá pětina jeho členů. Opačný trend naproti tomu registrují miliardáři, kteří vybudovali své jmění mimo technologie. Za devět měsíců letošního roku společně – i v době růstu burzovních indexů – odepsali 62 miliard dolarů. Dalším specifikem vyplývajícím ze žebříčku je pak koncentrování nového bohatství na Spojené státy. Američané totiž zajistili 94 procent čistého přírůstku celého indexu. A od září navíc pochází všech deset nejbohatších lidí světa z USA. Stalo se tak poprvé od zahájení sledování v roce 2012.

Staří známí na vrcholu: Musk, Bezos, Page, Dell

Nové zisky a největší nárůsty bohatství se pak koncentrují především na samotném vrcholu. Nejbohatší člověk světa Elon Musk do konce září přidal – především díky úspěšnému IPO SpaceX – ke svému jmění 310 miliard dolarů, čímž realizoval zhruba čtyřicet procent celkového přírůstku indexu. Další významné skoky registroval za zakladatelem Amazonu Jeffem Bezosem a spoluzakladatelem Googlu Larrym Pagem čtvrtý Michael Dell, jehož majetek vzrostl o 81 procent na 254 miliard dolarů. Jeho firma Dell Technologies se totiž významně svezla na poptávce po komponentech pro datová centra. Mark Zuckerberg pak letos zbohatl o 23 miliard dolarů, když akcie jeho Mety jen v září po uvedení nového osobního AI asistenta Muse zpevnily o více než čtvrtinu, což znamenalo jejich nejlepší měsíc za téměř čtyři roky. 

Jakkoliv redaktor Dylan Storm v Bloomberg TV zmiňoval, že právě ti nejbohatší mají za sebou bezprecedentního tři čtvrtě roku, růst majetku nezůstal omezen jen na top 10 a umělá inteligence vynesla do Bloomberg Billionaires Indexu třeba všech sedm spoluzakladatelů Anthropicu, když firma dokončila investiční kolo s oceněním 965 miliard dolarů. Mezi nové členy přibyli také Yan Jun-jie z čínské společnosti MiniMax a Liang Wen-feng z DeepSeeku. Vzestup AI startupů rozšiřuje okruh nejbohatších o další podnikatele, jejichž majetek je navázán právě na rozvoj umělé inteligence.

Mezi nejbohatší půltisícovku lidí planety se dostali taktéž čtyři Češi. Nejvýše, na 151. místě, se umístila s majetkem Bloombergem odhadovaným na 17,8 miliardy dolarů Renáta Kellnerová s rodinou, jen o 200 milionů méně kontroluje majitel skupiny CSG Michal Strnad. Dalšími dvěma českými jmény v žebříčku jsou Daniel Křetínský s 12,1 miliardami dolarů a Karel Komárek s 9,1 miliardou. 

Umělá inteligence dává, umělá inteligence bere. Ellison je toho příkladem

Agentura Bloomberg zároveň ve svém hlavním textu k žebříčku upozorňuje na to, že ani AI neobohacuje technologické miliardáře plošně. A umí i škrábnout. Jistou korekci miliardáři jako celek ochutnali již za poslední kvartál, když z maximální hodnoty 13,4 bilionu dolarů celkové jmění pěti set nejbohatších lidí kleslo v polovině června o šest procent na 12,6 bilionu. A to v důsledku širšího zpomalení trhu a jistých pochybností spojených s korekcí u některých jmen AI. 

Asi nejvýraznějším příkladem této korekce je zakladatel Oracle a technologický miliardář Larry Ellison. Ten se ostatně v září 2025 podle Bloombergu krátce stal nejbohatším člověkem světa, když během jediného dne narostlo jeho jmění o devětaosmdesát miliard dolarů poté, co Oracle oznámil explozivní růst cloudové infrastruktury spojené s AI. O rok později je jeho jmění o téměř 200 miliard níže a swapy úvěrového selhání Oracle se obchodují poblíž rekordních úrovní. Investory totiž zneklidňuje obrovské zadlužování potřebné k výstavbě AI infrastruktury. 

Jak vyrůst na AI mezi 500 nejbohatších? Prodávat komponenty/nástroje

Na nižších příčkách nicméně sázka na AI (i díky tzv. survivor bias, kdy do Bloomberg Indexu proniknou jen ti nejúspěšnější) jednoznačně pomáhá. Přitom sami autoři žebříčku si všímají menších příběhů úspěchů v technologickém zázemí AI horečky. Třeba Lin Tsung-chi, zakladatele tchajwanského King Slide, horečka okolo umělé inteligence posunula ke jmění ve výši 9,5 miliardy dolarů, a to až čtyři dekády po založení firmy, která vyrábí kolejnice pro servery a systémy pro správu kabeláže v datových centrech. 

Podobným stylem se podle agentury do indexu vyšplhala i další nová členka top 500 Wang Xin, šéfová Guangdong Dtech Technology, která se veze na poptávce po jejích specializovaných vrtácích používaných při výrobě desek plošných spojů. Poptávka po paměťových čipech Samsungu posunula v žebříčku do pětistovky nejbohatších dvě dědičky zakladatelské rodiny Lee, Boo-jin a Seo-hyun. Na Tchaj-wanu pak letos do elitního seznamu vstoupili také Tsai Ming-kai z čipů MediaTek a Morris Chang, zakladatel Taiwan Semiconductor Manufacturing. Na druhém břehu Tchajwanského průlivu se do seznamu dostali Číňané Zou Zhinong s rodinou z Suzhou TFC Optical Communication nebo Yuan Fugen z Suzhou Dongshan Precision Manufacturing.