Invest Kompakt: Starbucks má chuť na mexický fastfood, OpenAI přehodnotil tržby o dvacet procent dolů
Walmart naráží se svými plány na automatizaci skladů, ta se podle všeho významně protáhne a zkomplikuje. Elity Silicon Valley dostaly medaili od Trumpa za vědu a inovace, v Austrálii bylo odloženo další IPO spojené s umělou inteligencí a datacentry.
Svět byznysu a investic je každý den plný nejrůznějších zpráv a informací. A v podstatě už nikdo, ani investiční profesionálové, nedokáže odsledovat všechno. Proto vám přinášíme týdenní shrnutí těch nejzajímavějších zpráv ve světě, kde je každý vydělaný dolar alfou i omegou.
Starbucks údajně zvažoval převzetí Chipotle za 39 miliard (NBC News)
Kavárenský kolos Starbucks má v posledních měsících zvažovat převzetí fastfoodového řetězce Chipotle Mexican Grill a dokonce najal poradce, aby jí připravili možnou nabídku. Zprávu se zatím nepodařilo nezávisle potvrdit a ani jedna ze společností ji přímo nekomentovala. Starbucks uvádí, že se plně soustředí na realizaci ozdravné strategie Back to Starbucks a věří ve svůj dlouhodobý růst. Spojení by nicméně znamenalo rozsáhlou změnu v restauračním odvětví, které se potýká s proměnou spotřebitelských výdajů a stravovacích návyků. Tržní hodnota Chipotle před zveřejněním informace činila přibližně 39 miliard dolarů, zatímco Starbucks byl oceněn na více než 105 miliard. Akcie Chipotle po zprávě vzrostly o více než šest procent, Starbucks naopak během obchodování ztrácel až stejné procento, a to v důsledku obav investorů, že by akvizice mohla odvést pozornost od probíhající restrukturalizace. Nakonec však ztrátu akcie do konce dne téměř vymazaly. Případná transakce by také znovu spojila Chipotle s Brianem Niccolem, který firmu řídil před přechodem do Starbucks v roce 2024.
Tržby OpenAI zaostaly dvacet miliard za očekáváním (Financial Times)
Annualizované tržby OpenAI dosáhly na konci září necelých padesáti miliard dolarů, což je o dvacet miliard méně, než naznačovaly dřívější informace poskytnuté investorům. Rozdíl měl vzniknout při snaze srovnat firmu s Anthropicem, který do ukazatele zahrnuje také prodeje uskutečněné přes cloudové partnery, zatímco OpenAI nikoli. Nové dokumenty ukazují, že v červenci činily annualizované tržby OpenAI téměř třicet miliard dolarů a od té doby vzrostly o více než sedmdesát procent. Nižší číslo nicméně i přesto navyšuje pochybnosti o tempu růstu poptávky po AI a udržitelnosti obřích investic do infrastruktury. Po zveřejnění zprávy klesl Nasdaq 100 o jeden a půl procenta, Nvidia ztratila procenta tři, Oracle a Micron dokonce pět. OpenAI přitom jedná o financování při možném ocenění 1,4 bilionu dolarů a zavázala se utratit stovky miliard za výpočetní kapacitu. Ztrátová firma očekává, že do roku 2030 spálí téměř 280 miliard dolarů. Plánované podzimní IPO odložila kvůli obavám z rychlého vývoje a rizik umělé inteligence.
Snaha Walmartu o automatizaci naráží na krabice, krůty i náklady (WSJ)
V miliardový problém s neočekávanými zákruty se mění snaha Walmartu o automatizaci skladů. Zamýšlený přechod od lidské práce k robotům totiž naráží na nepředpokládané technické i finanční překážky. Stroje mají problémy s nadměrnými nebo netradičními velikostmi zboží (jako jsou třeba vánoční krůty), poruchovostí malých přepravních robotů i tříděním jednotlivých výrobků z kartonových krabic. Firma dokonce už musela vyměnit dlouhodobě používané přepravní boxy za nižší variantu, jejíž lepení nese další náklady. Přibližně osmdesát procent automatizačních projektů navíc tvoří přestavby starších skladů, které potřebují zároveň během úprav zůstat v provozu. Walmart přitom chce automatizaci zavést ve většině ze svých zhruba dvou set amerických logistických budov a očekává, že výdaje na sklady a modernizaci prodejen budou kulminovat letos a příští rok. Výsledkem má být rychlejší a přesnější distribuce, méně vyprodaného zboží a nižší pracovní náklady. Firma bude časem potřebovat méně skladníků, propouštění však nepředpokládá kvůli vysoké fluktuaci a růstu tržeb. Zbylá pracovní místa se více zaměří na řízení a opravy systémů.
Trump udělil nejvyšší americké vědecké ceny šéfům z Big Techu (TechCrunch)
Americký prezident Donald Trump udělil nejvyšší státní vědecká ocenění několika významným představitelům technologického sektoru. Národní medaili za vědu tak v týdnu získali Elon Musk, šéf Nvidie Jensen Huang, spoluzakladatel Googlu Sergey Brin nebo ředitelka AMD Lisa Su. Michael Dell a generální ředitel Microsoftu Satya Nadella obdrželi Národní medaili za technologie a inovace. Ocenění podle Trumpa pomohli Spojeným státům vybudovat mimořádnou technologickou budoucnost a udržet náskok před konkurencí. Insideři podotýkají, že firmy a jednotlivci spojení s vyznamenanými zároveň věnovali téměř šest miliard dolarů na aktivity související s Trumpem a jeho administrativou. Alphabet a Microsoft přispěly na prezidentskou inauguraci a taneční sál Bílého domu, AMD podpořila protrumpovský politický výbor. Michael a Susan Dellovi navíc přislíbili 6,25 miliardy dolarů na spořicí program Trump Accounts pro děti. Nadella zároveň převzal ocenění krátce poté, co administrativa na neurčito vyloučila Microsoft z programu H-1B umožňujícího americkým firmám zaměstnávat kvalifikované zahraniční pracovníky.
Firmus stáhl IPO za pět miliard, investory odradila valuace (Bloomberg)
Australský provozovatel datových center Firmus stáhl plán vstoupit na burzu v Sydney, kde plánoval získat minimálně pět miliard dolarů při celkovém ohodnocení ve výši třiceti miliard. Firma, za kterou stojí Nvidia, rozhodnutí zdůvodnila volatilitou a situací na trhu. Podle vedení by podmínky nabídky neodrážely sílu podnikání ani dlouhodobý růstový potenciál. Alternativní interpretace expertů nicméně zní, že Firmus nedokázal přesvědčit investory, že požadovaná valuace odpovídá jeho současnému výkonu a plánům. Společnost má totiž sice nasmlouvanou kapacitu přes 900 megawattů, v provozu je ale zatím pouze pět procent tohoto objemu ve dvou zařízeních v Austrálii a Singapuru. Dalších pět datových center se teprve staví a firma je plánuje spustit během dvou let. Investoři tak upozorňují, že realizace plánů zůstává spekulativní a expanze si vyžádá další dluh i vlastní kapitál. Firma, která začínala jako těžař bitcoinu, nyní zvažuje jiné možnosti financování na veřejných i soukromých trzích. Rostoucí úrokové sazby navíc zdražují infrastrukturní projekty a zvyšují atraktivitu státních dluhopisů, takže investoři od AI firem požadují realističtější ocenění a více důkazů budoucího růstu.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.