Kdo velí vašemu talíři? Jíme to, co chceme – nebo co nám naservírují?

Foto: Shutterstock.com

Myslíme si, že jíme podle vlastního výběru. Ale ve skutečnosti jsme jen poslední článek v dlouhém řetězci rozhodnutí, která za nás už dávno učinil někdo jiný.

Na první pohled je to jednoduché – jdeme do obchodu a nakoupíme, co chceme. Jenže čím více se díváme pod pokličku českého potravinového systému, tím více zjišťujeme, že volba spotřebitele je často spíše iluzí než realitou. Ve skutečnosti totiž jíme to, co nám dovolí tržní struktura – a ta je v Česku mimořádně koncentrovaná.

Ale z investičního pohledu nejde o to, co máte na talíři vy – ale kdo na tom profituje v miliardách.

A v tomto odvětví platí jedno pravidlo: čím větší a globálnější firma, tím stabilnější výnos – ale i nižší růstový potenciál.

Investování v sektoru potravin: obránci kapitálu, ne útočníci

Giganti jako Nestlé, Unilever, Danone nebo PepsiCo patří do skupiny tzv. consumer defensive stocks – tedy firem, které prodávají zboží základní potřeby a jsou tím pádem méně citlivé na ekonomické cykly. Nečekejte od nich překotné růsty, zato ale bývají méně volatilní v obdobích tržních turbulencí.

Například Nestlé má více než 2500 značek ve 186 zemích, z čehož vyplývá silná geografická diverzifikace. Pokles tržeb v jedné zemi obvykle vyrovná růst jinde. Pro investora to znamená nižší riziko, ale i menší šanci na výrazné zhodnocení.

Typická charakteristika:

  • stabilní dividendy
  • nižší volatilita oproti menším hráčům na trhu
  • spíše podprůměrný růst ceny akcií oproti technologickým nebo cyklickým titulům

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 85 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Jak válka v Íránu zdražila peníze a zahýbala dluhopisovými trhy i českými hypotékami

7 minut

Válka s epicentrem v Íránu a navazující ropný šok zvedly výnosy státních dluhopisů USA, Německa i Česka a současně zdražily české hypotéky. Ačkoliv v delším horizontu není zvýšení výpůjčních nákladů dramatické, z hlediska posledních měsíců jde o citelný pohyb. Nepříznivý vývoj dolehl i na české hypotéky, mezi nimiž podražily hlavně 3leté fixace. I při uklidnění konfliktu bude návrat k nižším dluhopisovým výnosům a úrokovým sazbám spíš pozvolný než rychlý.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.

Proč mají lidé pocit, že chudnou navzdory rostoucí ekonomice?

7 minut

Ekonomika se zotavila. Lidé však ne. Česká ekonomika vstoupila do roku 2026 ve výrazně stabilnější fázi než v období inflačního šoku let 2022–2023. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v roce 2025 stabilizovala a na začátku roku 2026 dále osciluje poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Reálné mzdy zároveň druhý rok rostou, přičemž v posledním čtvrtletí roku 2025 dosáhly meziročního zvýšení o 5,1 %.

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.

Nový světový řád: Pět investičních scénářů mezi stabilitou a chaosem

7 minut

Neinvestujme do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký je — hladového po energii, ozbrojeného a možná i rozděleného do sfér vlivu. I takto nějak by mohlo znít motto investování v době hledání mocenské rovnováhy ve světě. V systému, kde se hroutí stará pravidla a hledá se koncert koexistence velmocí, se zlato může zdát jedinou měnou bez státní příslušnosti.