Kdo velí vašemu talíři? Jíme to, co chceme – nebo co nám naservírují?

Foto: Shutterstock.com

Myslíme si, že jíme podle vlastního výběru. Ale ve skutečnosti jsme jen poslední článek v dlouhém řetězci rozhodnutí, která za nás už dávno učinil někdo jiný.

Na první pohled je to jednoduché – jdeme do obchodu a nakoupíme, co chceme. Jenže čím více se díváme pod pokličku českého potravinového systému, tím více zjišťujeme, že volba spotřebitele je často spíše iluzí než realitou. Ve skutečnosti totiž jíme to, co nám dovolí tržní struktura – a ta je v Česku mimořádně koncentrovaná.

Ale z investičního pohledu nejde o to, co máte na talíři vy – ale kdo na tom profituje v miliardách.

A v tomto odvětví platí jedno pravidlo: čím větší a globálnější firma, tím stabilnější výnos – ale i nižší růstový potenciál.

Investování v sektoru potravin: obránci kapitálu, ne útočníci

Giganti jako Nestlé, Unilever, Danone nebo PepsiCo patří do skupiny tzv. consumer defensive stocks – tedy firem, které prodávají zboží základní potřeby a jsou tím pádem méně citlivé na ekonomické cykly. Nečekejte od nich překotné růsty, zato ale bývají méně volatilní v obdobích tržních turbulencí.

Například Nestlé má více než 2500 značek ve 186 zemích, z čehož vyplývá silná geografická diverzifikace. Pokles tržeb v jedné zemi obvykle vyrovná růst jinde. Pro investora to znamená nižší riziko, ale i menší šanci na výrazné zhodnocení.

Typická charakteristika:

  • stabilní dividendy
  • nižší volatilita oproti menším hráčům na trhu
  • spíše podprůměrný růst ceny akcií oproti technologickým nebo cyklickým titulům

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 85 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Kevin Warsh jako signál změny, ne jen preferovaná volba

6 minut

Nominace Kevina Warshe do čela americké centrální banky představuje strukturální posun v uvažování o měnové politice Spojených států. Volba přichází v okamžiku, kdy finanční trhy řeší dlouhodobé důsledky vysokých úrokových sazeb, rostoucího státního dluhu, geopolitického napětí a technologických změn, které proměňují produktivitu i chování kapitálu.

Prezidenti vs. centrální banky: lekce z USA a Evropy

4 minuty

Střet prezidentů a centrálních bank je jeden z hlavních motorů volatility na finančních trzích. Zkušenosti z USA a Evropy ukazují, že politický tlak na měnovou politiku dokáže krátkodobě změnit směr akcií, dluhopisů i měn, zatímco dlouhodobé důsledky se často projeví v inflaci, zadlužení a přerozdělení kapitálu mezi sektory.