Private equity se často prezentuje jako prémiová třída aktiv. V čem je ale opravdu skutečně atraktivní a kde lidé typicky přecení svá očekávání?
Rok 2025 se zapsal do historie hedgeových fondů jako období rekordních výnosů. Kombinace extrémní volatility způsobené geopolitickým napětím, obchodními válkami a nevyzpytatelnou hospodářskou politikou spolu s technologickým cyklem taženým umělou inteligencí umožnila nejlepším fondům dosáhnout mimořádných zisků. Zatímco celý hedgeový průmysl vydělal historických 543 miliard dolarů, úzká skupina elitních manažerů soustředila významnou část těchto výdělků díky disciplinované práci s rizikem, koncentraci portfolií a schopnosti profitovat z tržních výkyvů.
Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.
Růst cen se v ekonomice šíří složitějšími cestami, než naznačují oficiální inflační ukazatele. Indexy spotřebitelských cen zachycují až konečný efekt, zatímco skutečný tlak na ekonomiku vzniká mnohem dříve – uvnitř výrobních a distribučních struktur.
Střet prezidentů a centrálních bank je jeden z hlavních motorů volatility na finančních trzích. Zkušenosti z USA a Evropy ukazují, že politický tlak na měnovou politiku dokáže krátkodobě změnit směr akcií, dluhopisů i měn, zatímco dlouhodobé důsledky se často projeví v inflaci, zadlužení a přerozdělení kapitálu mezi sektory.
Regulace tvoří rámec pro ekonomiku, ale zároveň vytváří trhy a poptávku po produktech a službách, které splňují nové legislativní požadavky. Firmy, které dokáží nabídnout řešení vyplývající z regulace, získávají stabilní příjem a rostou nezávisle na cyklech běžného podnikání.
Do nového roku vstupují private equity a private credit v odlišných fázích cyklu. Private equity zpomaluje růst a klade důraz na likviditu, zatímco private credit těží z rostoucí poptávky, diverzifikace strategií a evergreen/perpetual capital. Investoři však musí dávat pozor na likviditu a úvěrové riziko u půjček a strukturovaných produktů.
Pokud chceme budovat majetek a dlouhodobou finanční stabilitu, patří diverzifikace zdrojů příjmu mezi nejefektivnější strategie. Více příjmů snižuje závislost na jediném zdroji a zároveň zvyšuje celkový výdělkový potenciál v čase.
Dluhopisy Spojeného království prodělaly za posledních 5 let citelné kapitálové ztráty, způsobené vydatným vzestupem jejich trhem požadovaných výnosů. Od podzimu 2024 oživl tento trend hlavně u dlouhých splatností. Podobný nepříznivý vývoj sice sledovaly také dluhopisy jiných západoevropských zemí, ale nelze přehlédnout, že Velká Británie si půjčuje za podstatně horších úrokových podmínek než mnohem zadluženější Itálie nebo větší rozpočtový hříšník Francie. K této skutečnosti významně přispívá setrvale vyšší inflace v ostrovní ekonomice i její ne vždy transparentní fiskální politika.
Sledování mnoha altruistických kritérií v environmentální, sociální i korporátně správní oblasti, označovaných souhrnně zkratkou ESG (environmental, social and governance), rozhodně není novým investičním přístupem. K jeho rozmachu a výraznému nárůstu počtu nejen akciových fondů a ETF, které různé ESG strategie odkazující na udržitelnost uplatňují, docházelo postupně během posledních 20 let. Investory do společností s nadstandardní angažovaností v této oblasti by kromě snahy zlepšit svět kolem nás měla zajímat i výkonnost jejich akcií. Podívejme se tedy na to, jak si v posledních letech vedly akciové indexy s různě silným pokrytím faktorů udržitelnosti oproti celému trhu.
