Dohoda EU–Indie: „Matka všech dohod“ jako geopolitický i investiční zlom

Vzniká tím volná obchodní zóna o velikosti přibližně dvou miliard lidí, která propojuje jeden z největších spotřebitelských trhů světa s nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou. Pro investory je však důležitější než samotná velikost trhu skutečnost, že dohoda vzniká v prostředí rostoucího protekcionismu, obchodních válek a fragmentace globálních řetězců. Právě v tomto kontextu získává mimořádnou váhu.

Dohoda jako odpověď na trumpovskou éru obchodních válek

Jedním z klíčových, byť často nepřímo zmiňovaných, motivů dohody je reakce na agresivní obchodní politiku Spojených států. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla vysoká cla, která zasáhla jak Čínu, tak i tradiční spojence USA. Indie čelí clům dosahujícím až 50 % u vybraných exportů, zatímco EU dlouhodobě hledá cestu, jak snížit svou závislost na americkém a čínském trhu.

Z tohoto pohledu je dohoda EU–Indie geopolitickým vymezením. Evropská unie dává jasně najevo, že nechce být pasivním účastníkem globálního přeskupování sil, a Indie se snaží definitivně setřást image uzavřené, protekcionistické ekonomiky. Pro investory to znamená, že jde o strategický projekt, který má přežít politické cykly.

Konkrétní parametry dohody

Podle údajů Evropské komise se Indie zavázala odstranit nebo snížit cla na 96,6 % evropských dodávek. Evropská unie na oplátku liberalizuje 99,5 % dovozů z Indie během sedmiletého přechodného období. Očekává se, že samotný objem evropského exportu zboží do Indie se do roku 2032 přibližně zdvojnásobí.

Z hlediska struktury jde o nejambicióznější obchodní dohodu, jakou kdy Indie uzavřela. Symbolickým příkladem je automobilový sektor: Indie umožní dovoz až 250 tisíc evropských vozů ročně za preferenční sazbu, přičemž clo se bude postupně snižovat ze 110 % až na 10 %. Tento kvótový limit je více než šestinásobný oproti obdobným dohodám, které Indie uzavřela v minulosti.