Bezmyšlenkovité utrácení jako reakce na ztrátu kontroly. Týká se to i vás?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Peníze mizí nejrychleji ve chvíli, kdy máme pocit, že nad nimi ztrácíme kontrolu. Právě tehdy se z rozpočtu stává nástroj emocí a ze spotřeby způsob, jak si koupit alespoň krátkodobý pocit jistoty. Poslední roky ukazují, že domácnosti utrácejí nejvíce právě v obdobích nejistoty, kdy by naopak dávalo smysl brzdit.

Tento paradox mění chování zákazníků, přepisuje dynamiku celých odvětví a vytváří příležitosti, které většina investorů přehlíží. Získejte výhodu, jenž se v číslech projeví dříve než v titulcích ekonomických zpráv. 

Pocit ztráty kontroly patří mezi nejsilnější psychologické spouštěče ekonomického chování. V prostředí nejistoty lidé neustále mění způsob, jakým nakládají s penězi, a spotřeba se často stává nástrojem kompenzace neuspokojených potřeb. Tento jev se v posledních letech projevuje výrazněji v důsledku inflace a proměny pracovního trhu. Spotřebitelské výdaje zůstávají relativně odolné i v obdobích poklesu reálných příjmů, což naznačuje hlubší behaviorální mechanismy. Není nic nového, že reálné mzdy v České republice klesaly, zatímco nominální spotřeba domácností zůstávala stabilní, což potvrzuje Český statistický úřad.

Náhoda? Ale vůbec ne. Spotřeba v takových situacích plní funkci psychologického „ukotvení“, kdy jedinec získává alespoň částečný pocit kontroly nad svým životem. V makroekonomickém měřítku to znamená, že tradiční modely založené pouze na příjmech a úrokových sazbách vysvětlují chování domácností jen částečně. Spotřebitelské chování přestává být čistě racionální a začíná se řídit emocemi, což vytváří jak příležitosti, tak i rizika na trzích.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 81 % článku
Registrujte se

V článku se dále dozvíte:

  • Jak inflace v letech 2022–2024 systematicky změnila časové preference domácností
  • Proč sektory zábavy a rychlé módy outperformují během ekonomické nejistoty
  • Které investiční strategie zohledňují růst zadlužení a behaviorální volatilitu trhu
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Úspěch japonských akcií: Proč se z hodnotové pasti stal motor asijského růstu?

7 minut

Japonský akciový trh za posledních 5 let silně zhodnotil, ale měnově nezajištěný tuzemský investor si ho užil pouze omezeně kvůli výraznému oslabování jenu vůči koruně. Nicméně rozvoj umělé inteligence, reformy korporátní správy a upevnění cenové síly japonských firem v prostředí mírné inflace vedou k růstu jejich akcií. Hlavní rizika pro ně naopak představují současné prudké zdražení ropy a dlouhodobě rovněž nadměrné stárnutí populace.

Emiráty vystupují z OPEC: začíná nová éra ropné volatility

8 minut

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů opustit řady Organizace zemí vyvážejících ropu představuje zásadní historický milník, který překresluje mapu globální energetiky. Tento krok přichází po dlouhodobém pnutí uvnitř kartelu, kde se zájmy Abú Dhabí stále častěji střetávaly s přísnými těžebními kvótami omezujícími domácí hospodářský rozmach.

Růst bez limitů? Investoři vsází na příběh roku 2026

9 minut

Rok 2026 se z pohledu růstu cen aktiv a příležitostí k realizaci kapitálových zisků jeví téměř jako investiční idyla, podpořená rekordními cenami i kurzy. Akciové trhy lámou rekordy, tuzemské ceny bytů svižně rostou a investiční hypotéky se staly nástrojem těch, kteří věří v setrvání trendu cenového vývoje a na hypoteční financování dosáhnou.

MMF: Světová ekonomika ve stínu války. Růst zpomaluje, rizika narůstají a prostor pro chyby se zmenšuje

10 minut

Dubnový výhled Mezinárodního měnového fondu pro rok 2026 přináší obraz světové ekonomiky, která na první pohled působí stabilně, ale pod povrchem se postupně hromadí napětí. Konflikt na Blízkém východě, růst cen energií, vysoké zadlužení i fragmentace globální ekonomiky vytvářejí prostředí, ve kterém růst sice pokračuje, ale je stále křehčí.