O investování a finanční trhy se intenzivně zajímám a i proto jsem si vybrala obor finance na VŠE v Praze. Se mnou Vám neuniknou články o investování či investičních zajímavostech. Všechny mé články se snažím psát tak, aby Vám daly přidanou hodnotu, prostřednictvím které si rozšíříte své znalosti a „nenásilně“ získáte spoustu nových informací. Zastávám názor, že finanční gramotnost by měla být vyučována již na základní škole. A co o mně více? Miluji pohyb, přírodu a sebevzdělávání.
Japonské akcie na historickém maximu: Nikkei 225 poprvé překonal 50 000 bodů. Japonský akciový trh má oproti americkému i evropskému svá specifika, spojená s vývojem domácí ekonomiky.
Vznik nového státu nebyl jen politický akt, ale především masivní šok pro finanční a kapitálový trh. Investor, který v říjnu 1918 nejednal, byl s největší pravděpodobností překvapen a poškozen událostmi, které následovaly.
Kniha Bohatý táta, chudý táta Roberta T. Kiyosakiho poprvé vyšla v roce 1997 — a přestože od té doby uběhly více než dvě dekády, její myšlenky nezestárly. Spíše naopak. V době, kdy inflace ukusuje z úspor a trhy se pohybují v rytmu geopolitické nejistoty, působí Kiyosakiho výzva „nepracujte pro peníze, nechte peníze pracovat pro vás“ velmi lákavě.
Globální akciové trhy, a zejména americké technologické indexy, v posledních týdnech opět přepisují historické tabulky. V titulcích se hovoří o „rekordních maximech“ a „nezastavitelné rally“, ale zároveň se stále častěji objevuje to znepokojující slovo: „drahé“. Někteří analytici dokonce mluví o bublině.
9. října 2025 Peking rozšířil exportní kontroly na vzácné zeminy a některé kritické minerály. Tato opatření mají platit částečně už od 1. prosince — a okamžitě spustila řetězec diplomatických ostrých slov, rychlý růst akcií „západních“ dodavatelů materiálů v kontrastu s poklesem širokého akciového trhu a hrozbu amerických protiopatření.
Od Friedmana po Bernankeho – pět Nobelovek za ekonomii vyvolalo bouři kontroverzí, rozdělovalo odbornou i politickou komunitu a změnilo způsob, jak investoři přemýšlejí o penězích, trzích a riziku. V článku odhalíme, které ceny rozdělily svět ekonomie, proč to vyvolalo debaty a jak ovlivnily investiční rozhodování, dnes i pro českého investora.
„Data jsou nová ropa“ — to už dnes není jen technický pojem. Ve světě, kde umělá inteligence (AI) spotřebovává obrovské množství dat, firmy, které data těží — ne jen sbírají — získávají nejen konkurenční výhodu, ale potenciálně monopolní moc. Jak to funguje? Proč je to investičně zásadní? A kde může hrozit pád?
Letos oceněná trojice ekonomů přinesla světu více než jen pouhé teorie. Ukázali, že růst není samozřejmost – a že bez odvahy inovovat se ekonomiky i firmy odsuzují k pomalému zániku. Když Alfred Nobel roku 1895 zakládal svou slavnou cenu, ekonomii mezi oceněnými obory nezahrnul. Důvod byl prostý – tehdejší ekonomie nebyla považována za exaktní vědu. Až v roce 1968 se švédská centrální banka Sveriges Riksbank rozhodla financovat „Pamětní Nobelovu cenu za ekonomické vědy“. Od té doby se ekonomie z akademické disciplíny proměnila ve společenský seismograf: ukazuje, jak se mění naše chápání růstu, nerovnosti i rizika.
Čínské akcie v roce 2025 opět nabírají rychlost a překonávají indické. Investoři stojí před klíčovou otázkou: Jde o trvalé zotavení podložené firemní silou, nebo jen o dočasný výsledek masivních státních zásahů a geopolitických kompromisů?
Na finančních trzích se stává paradox běžnou skutečností: zatímco veřejnost kroutí hlavou nad firemními přešlapy, někteří investoři tiše nakupují. Krize, skandál či reputační aféra – všechno, co vypadá jako konec, může být ve skutečnosti začátek. Trh totiž neodměňuje morálku, ale schopnost přežít a znovu růst.
