USA vs. Evropa: dva ekonomické světy, jeden kapitál

Evropa naopak vyznává model regulovaného trhu s vyšší daňovou a legislativní zátěží, kde jsou firmy nuceny zohlednit sociální a environmentální standardy. Tento kontrast má zásadní dopad na investory: kapitál si vybírá regiony a sektory podle rychlosti růstu a návratnosti investic. Zatímco americké firmy mohou během několika let několikanásobně zvýšit svou tržní kapitalizaci díky inovacím a agresivnímu růstu, evropské firmy často rostou stabilně, ale pomaleji, a vyžadují větší časovou trpělivost a strategickou alokaci kapitálu.

Produktivita a technologické vedení v USA

Produktivita práce v USA roste tempem, které evropské ekonomiky zatím nedokážou napodobit. Sektory jako software, cloudové služby , zdravotnické technologie a green-tech vykazují historicky vysoké marže a cash-flow, které umožňují rychlou reinvestici a podporu další inovace. Například Nvidia a AMD v posledních pěti letech zvýšily svůj tržní podíl a ziskovost díky efektivnímu využití AI a high-performance computing, zatímco evropské firmy v podobných oblastech čelí fragmentovanému trhu a vyšší regulaci, která zpomaluje uvedení nových produktů. Růst produktivity se v USA odráží i na schopnosti firem adaptovat se na nové tržní podmínky, rychle škálovat a monetizovat inovace. To přitahuje kapitál z celého světa a zajišťuje dlouhodobou návratnost pro investory. Venture kapitál a private equity fondy se orientují na start-upy s globálním dosahem a ještě více prohlubují rozdíl mezi dynamikou USA a Evropy.

Evropa: stabilita, regulace a pomalejší růst

Evropské ekonomiky jsou charakterizovány vyšší regulační zátěží, komplexními pracovně-právními systémy a sociálními závazky, což zpomaluje adaptaci firem na tržní změny. Příkladem jsou automobilky jako Volkswagen, BMW či Renault, které investují miliardy eur do přechodu na elektromobilitu, splnění emisních limitů a zavedení nízkouhlíkových výrobních procesů. Tyto investice zvyšují krátkodobé náklady a snižují marže, i když dlouhodobě mohou posílit konkurenceschopnost a zajistit přístup k trhům s vysokou regulací a poptávkou po udržitelných produktech. Evropské podniky často kombinují stabilitu s dlouhodobou predikovatelností cash-flow,  díky níž oslovují konzervativní investory. Ti preferují nižší volatilitu a spolehlivost dividend, i když přichází za cenu nižšího růstu kapitálu. Tento model poskytuje jistotu, ale současně omezuje rychlost inovací, schopnost škálovat a přitáhnout globální kapitál do high-growth projektů.

Kapitál si vybírá: přesun tam, kde je návratnost

Kapitál se pohybuje tam, kde může generovat nejvyšší návratnost vzhledem k riziku. V posledních letech je patrné, že velká část institucionálního kapitálu, venture kapitálu a hedge fondů směřuje do USA, zejména do technologických sektorů, zdravotnických inovací a green-tech. Tento přesun není jen otázkou výnosů, ale také rychlosti adaptace a schopnosti firem monetizovat inovace. Evropské investiční fondy i nadále podporují tradiční průmyslové podniky a infrastrukturu, ale dynamika růstu a volatilita trhu je nižší, což znamená, že kapitál v Evropě často hledá stabilitu místo exponenciálního zisku. Příklady jako americká Tesla nebo Amazon ukazují, že firmy dokážou během let zvýšit tržní hodnotu o stovky procent díky kombinaci inovace, škálovatelnosti a přístupu ke globálním trhům, zatímco evropské start-upy často vyžadují více let a strategickou podporu z EU fondů.

Patriotické investování: to je to, oč tu běží?

Investování výhradně do domácích firem může být součástí diverzifikované strategie a podporuje lokální ekonomiku, ale omezuje expozici k dynamickým trhům s vyšší návratností. Firmy, které působí lokálně, často čelí nižšímu růstu, vyšší regulaci a fragmentovanému trhu. Příkladem jsou české technologické firmy a výrobci specializovaných komponent, kteří se snaží expandovat na globální trhy – jejich úspěch závisí na schopnosti kombinovat lokální know-how s mezinárodní expanzí a adaptací na rychle se měnící podmínky. Investoři, kteří se soustředí na patriotické portfolio, musejí vyvažovat stabilitu a omezený růst s příležitostmi, které globální trhy nabízejí. Strategická diverzifikace napříč regiony umožňuje kombinovat výhody amerického růstu s evropskou stabilitou a maximalizovat návratnost při minimalizaci rizika.

Dlouhodobé dopady pro investory

Rozdíly mezi USA a Evropou se projevují i v dlouhodobém horizontu: americké firmy mají schopnost rychle reagovat na nové technologie, regulace a globální poptávku.To vede k vyšší dynamice trhu, zatímco evropské firmy poskytují stabilní cash-flow a nižší volatilitu, ale s omezenou rychlostí růstu. Investoři musí vyhodnotit produktivitu, regulatorní prostředí, technologickou adaptabilitu a schopnost firem monetizovat inovace, aby mohli rozhodnout o alokaci kapitálu. Patriotické investování může být součástí portfolia, ale klíčová je schopnost kombinovat regionální stabilitu s přístupem k dynamickým a rychle rostoucím trhům.

Dva ekonomické světy

A) Produktivita práce (USA vs. Evropa)

USA vykázaly výrazně silnější růst produktivity práce než Evropa, především v technologických a profesionálních službách.To zásadně ovlivňuje schopnost firem růst, generovat vyšší zisky a efektivně reinvestovat kapitál. Vyšší produktivita znamená, že firmy dokážou lépe monetizovat inovace, rychleji expandovat na globálních trzích a nabízet konkurenceschopnější produkty. Mezi lety 2019–2024 produktivita v USA vzrostla přibližně o 10 %, zatímco v eurozóně a UK stagnovala nebo rostla jen mírně.

• Sektor Informačních a komunikačních technologií v USA rostl za poslední roky o 27,2 %, zatímco v eurozóně pouze o 6,5 %. Tento rozdíl odráží vyšší investice amerických firem do cloudových platforem, digitálních řešení a automatizace.
• Sektor profesionálních služeb rostl v USA o 18,7 %, zatímco v Evropě jen o 5,0 %, což potvrzuje, že dynamika růstu je soustředěna hlavně v high-value službách s globálním dosahem.
• Průmysl v USA zaznamenal růst produktivity o 8,8 %, v eurozóně však pouze 0,8 %, což je důsledkem vyšší flexibility, rychlejší implementace technologií a menší regulační zátěže.
  
   

B) Akciové trhy: výnosy za poslední dekádu

Trhy ve Spojených státech výrazně překonaly evropské, odrážíc vyšší produktivitu a schopnost amerických firem expandovat globálně. Index MSCI USA za posledních 10 let přinesl přibližně +240 % celkového výnosu v USD, zatímco MSCI Europe dosáhl jen okolo +70 % za stejné období.

• Tento výkon znamená, že americké akcie rostly zhruba 3,4× rychleji než evropské, což je zásadní pro dlouhodobé alokace kapitálu.
• Americké akcie zároveň tvoří stále větší podíl celosvětových trhů – od cca 58 % na začátku dekády 2010 až k ~73% podílu v globálních indexech.
• Outperformance USA je tažena zejména technologickým sektorem, zatímco evropské indexy jsou vážené tradičními průmyslovými a finančními tituly, které nabízejí stabilitu, ale nižší růstovou dynamiku.
• Investoři, kteří chtějí kombinovat růst a diverzifikaci, musí proto zohlednit výrazný dopad technologie a digitálních inovací na dlouhodobé výnosy.

C) Sektory s vysokou návratností

1. Technologie a software (USA dominate)

• Výdaje na výzkum a vývoj (R&D) amerických ICT a softwarových firem jsou cca 70 % celosvětových investic, zatímco Evropa přispívá méně než 20 % v klíčových oblastech.
• To umožňuje rychlejší tempo inovací, vyšší růst zisků a globální dosah firem v oblastech cloud computingu, AI, SaaS a dalších digitálních platforem.
• Americké tituly jako Microsoft, Nvidia nebo Alphabet přetavují R&D do výrazného nárůstu tržní kapitalizace a investorům poskytují vysokou návratnost kapitálu.
• Evropští konkurenti sice existují, ale chybí jim rozsah a globální penetrace, což snižuje jejich schopnost generovat srovnatelnou výnosnost.

2. Profesionální služby a digitální ekonomika

• Sektory jako IT služby, konzultace, telekomunikace a digitální platformy rostly v USA výrazně rychleji než v Evropě.
• Dynamika produktivity a růst zisků v těchto oblastech znamená, že firmy dokážou reinvestovat kapitál do expanze a inovacía tím vytvářet další růstové příběhy pro investory.
• Evropa naproti tomu postrádá srovnatelný počet globálně dominantních hráčů, což omezuje růstovou dynamiku.
• Pro investory je tedy jasné, že alokace kapitálu směrem k americkým profesionálním službám nabízí vyšší dlouhodobý výnos.
   

3. Emerging high-growth oblasti

• AI, cloud, biotech – americká jména v těchto segmentech přispěla výrazně k celkovému růstu trhu.
• Růstové příběhy jako Nvidia, Microsoft, Alphabet vytvářejí nové high-return sektory, zatímco Evropa zatím nemá ekvivalentní domácí alternativy.
• Tyto oblasti nabízejí kombinaci inovace, škálovatelnosti a vysoké marže, vše velmi atraktivní pro investory hledající dynamický růst.
• V Evropě jsou obdobné projekty spíše menší, regionálně zaměřené a s omezenou schopností generovat globální cash-flow.

Trendy: Evropa se dere zpět

I přes dlouhodobé zaostávání některé zprávy z roku 2025 ukazují krátkodobý obnovující růst evropských indexů díky fiskálním stimulačním programům (např. infrastruktura, obrana) a nízkému ocenění relativně k USA.

• V některých obdobích dokázal MSCI Europe překonat MSCI USA v USD, ukazujíc příležitost pro strategické alokace kapitálu. Podobně na tom byla Pražská burza.
• Investoři mohou využít těchto fází k doplnění portfolií o evropské tituly s potenciálem růstu při relativně nižším ocenění.
• Nicméně dlouhodobá struktura trhu stále favorizuje americké high-growth sektory, které vytvářejí větší dynamiku výnosů.