Amerika není jen S&P 500, aneb průvodce výběrem toho správného ETF na americké akcie

Jiří Mikeš
Foto: Shutterstock.com

Když se řekne akcie a USA, naprostá většina investorů si představí index S&P 500. Ostatně řada investorů tento index bere v poslední době jako etalon akcií jako takových. To je ovšem hodně zjednodušený pohled na věc. A i pokud se rozhodnete do indexu S&P 500 investovat, měli byste výběru toho správného ETF věnovat pozornost.

Před časem jsme se v rozsáhlém článku věnovali nabídce podílových fondů, pomocí kterých může český investor získat expozici na americký akciový trh. Mimo podílové fondy ale v posledních letech čím dál více investorů sahá po ETF. A těch na americké akciové trhy je na evropských burzách opravdu hodně. Jak tedy vybrat to správné?

Než se dostaneme dále, je hned na úvod dobré podotknout, že se určitě ani zdaleka nebudeme věnovat všem ETF na americké akcie, které jsou v Evropě kótované. Ostatně, i pokud se podíváme jen na ty, které mají větší AUM než 100 milionů euro, pak se dostaneme na číslo kolem 200. Samozřejmě v kombinaci různých indexů, stylů a tříd.

Nabídka je tedy opravdu široká. Níže uvedená ETF tak skutečně berte jen jako inspiraci. Spojuje je to, že splňují regulaci UCITS, primárně se věnujeme reinvestičním třídám (protože ty jsou z daňového hlediska pro investora většinou jednodušší) a všechna ETF musí být samozřejmě dostatečně velká a likvidní.

Pochopitelně je tady také obrovské množství ETF kótovaných na burze v USA, které si investor může například přes e-brokera také koupit. Ovšem ty vynecháme zcela. Jednak je obecně nenajdete v nabídce například většiny u nás dostupných platforem zaměřených na ETF a navíc by článek nabobtnal do neúnosných rozměrů. A jsme přeci jen v ČR, tak se držme evropských burz a UCITS regulace.

V textu uvedené rady a informace platí jak pro ETF na americké akcie kótované v Evropě, tak v USA. Ostatně mnohdy jde jen o „klon“.

Je libo S&P 500

V České republice se v poslední době stal index S&P 500 jakýmsi synonymem pro akciové investice. To sice není zrovna dobře, protože S&P 500 je primárně hlavní index reprezentující v USA kótované velké společnosti, takže pokud člověk drží jen jej, opomíjí řadu jiných trhů.

Na druhou stranu pokud jsou cílem právě americké akcie, což je předmětem i tohoto článku, pak je S&P 500 logickou první volbou.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 89 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

USA

Související

Dolarové peněžní ETF a fondy umožňují spekulovat na to, že se americká měna vzpamatuje

6 minut

ETF a podílové fondy zaměřené na dolarový peněžní trh představují vysoce konzervativní prvek portfolia pro investory žijící v USA. Těm tuzemským zvyklým na korunovou ekonomickou realitu zase mohou posloužit jako nástroj ke spekulaci na silnější budoucí kurz dolaru po jeho prudkém letošním oslabení. Pak už ale nejde o konzervativní investici kvůli vysoké volatilitě měnového kurzu CZK/USD. Výhodou dolarových peněžních ETF a fondů jsou aktuálně vyšší úrokové sazby Fedu oproti ECB a ČNB. Jejich riziko naopak spočívá v negativních důsledcích snahy Donalda Trumpa oslabit nezávislost Fedu pro dolar i krátkodobé úrokové sazby v USA.

Americká inflace zatím odolává Trumpovým clům. Udrží se snad pod 3 %?

7 minut

Nová fáze navýšení amerických dovozních cel během letních měsíců dosud nevyhnala spotřebitelskou inflaci v zámoří nad 3 %, což vítá i akciový trh. Existují však signály delšího rozložení proinflačních dopadů přísnější obchodní politiky USA v čase a brzy může být vše jinak. Jak bude na vzniklou ekonomickou nejistotu reagovat centrální banka Fed, která nyní musí vzít v úvahu i slábnoucí dynamiku trhu práce?

Dohody USA s Evropskou unií a Japonskem na 15% clu povzbudily mnohem více dolar než akcie

7 minut

Spojené státy uzavřely v červenci rámcové obchodní dohody s Evropskou unií a Japonskem na 15% dovozním clu pro většinu zboží. Investoři je vnímají jako úlevu od rizika eskalace obchodních válek, na což finanční trhy zareagovaly snížením volatility akciových indexů a především posílením dolaru. Základní americké clo 15 % vůči EU je sice jen polovinou dříve hrozící sazby 30 %, ale na druhé straně jasně překračuje od dubna uplatňovaných 10 %, nemluvě o loňských nízkých tarifech. Otázkou proto zůstává, jak dlouho pozitivní signály nových obchodních ujednání pro finanční trhy vydrží.

Jak si vedou přední korporace v americké výsledkové sezóně?

6 minut

Americká výsledková sezóna za 2. čtvrtletí 2025 se plně rozjela a některé zámořské korporace již oznámily svá čísla. I když zatím převažuje pozitivní dojem, objevilo se vedle nesporných příjemných překvapení také pár zklamání. Jak zprávy o vývoji kvartálních zisků a tržeb konkrétních společností zahýbaly jejich akciemi?

Vůči americkým akciím a big techům je na místě opatrnost

5 minut

Stratég kapitálových trhů ve společnosti Fidelity International vidí zvýšená rizika pro americký akciový trh kvůli ekonomické politice Donalda Trumpa i nadměrným valuacím velkých technologických společností. Nevylučuje ani další oslabení dolaru. Jako relativně perspektivnější vnímá evropské akcie navzdory pomalejšímu růstu evropské ekonomiky, kterou tíží drahé energie i byrokratické překážky.

Trumpovu hrozbu 30% cla vůči EU zvládají finanční trhy s překvapivým klidem

6 minut

Donald Trump chce od 1. srpna 2025 zavést plošné 30% clo na dovoz z EU do USA. Toto jednostranné opatření zapadá do série tzv. recipročních cel, která Trumpova administrativa postupně uvaluje i vůči jiným ekonomikám (např. 30 % na JAR, 25 % na Japonsko a Jižní Koreu, 30 % až 40 % na některé další asijské země). Jaké dopady přinese agresivní obchodní politika USA pro evropskou i americkou ekonomiku a finanční trhy? Existuje v rámci vyjednávání mezi EU a USA v příštích týdnech šance na zmírnění uvedeného cla, nebo naopak hrozí eskalace obchodního konfliktu včetně odvety EU?