Valná hromada schválila plán na rozdělení společnosti, ČEZ vykročil k zestátnění

ČEZ se rozdělí, obchodní a distribuční část bude vyčleněna, minoritní akcionáři budou vyplaceni a stát stoprocentně ovládne výrobu. Tento dlouhodobě předem plánovaný scénář byl v pondělí schválen na valné hromadě ČEZu a nastartoval tak podle všeho budoucí přeměnu vlastnických poměrů v největší společnosti na pražské burze. Podle mluvčího firmy by nová entita měla vzniknout během několika týdnů a otevřít tak cestu k úplnému zestátnění výrobní části, které stát jako majoritní vlastník plánuje kvůli snazším investicím a lepší kontrole ceny elektřiny. Vláda Andreje Babiše chce ovládnutí ČEZ stihnout do konce tohoto volebního období, tedy zhruba do půli roku 2029.

Pondělní valná hromada, na kterou se vedle vedení ČEZ a zástupců státu jako vlastníka zhruba 70 procent akcií do pražského Kongresového centra dostavila i necelá pětistovka minoritních akcionářů, v pondělí schválila  dokument nazvaný  „Optimalizace vlastnické struktury a governance Skupiny ČEZ“ podle kterého má do jara příštího roku v rámci ČEZ vzniknout pod vedením dosavadního místopředsedy představenstva Pavla Cyraniho prozatímně nazvaná Dceřiná společnost pro zákaznický segment (DSZS). Pod tuto novou entitu bude spadat prodej a distribuce, trading nebo služby. I v této firmě si stát plánuje ponechat 51 procentní majoritu, zbytek nicméně hodlá nabídnout investorům. Jakkoliv doposud není jasné jestli tak učiní přes úpis akcií nové společnosti na pražské burze nebo jestli osloví velké investory napřímo (zvažovaný je i mix obou řešení), získané finanční prostředky hodlá následně použít k vyplacení minoritářů.

Akcie ČEZ na piedestálu. A pod lupou

Pro necelých 160 tisíc individuálních akcionářů ČEZ, z nichž řada dividendy spolehlivě vyplácející akcii drží i déle než dekádu, tak nastává “klíčové” období, během kterého se rozhodne, na kolik jejich akcie budou oceněny. Pondělní obchodní seanci, která skončila ještě před schválením nejdůležitějšího dokumentu, akcie ČEZ uzavřely na 1252 korunách, což znamenalo denní pohyb o 32 setin procenta směrem dolů. Cenové skoky na v následujících měících by přitom mohly být mnohem větší respektive i z hlediska nestranného pozorovatele zajímavější. 

Prvním impulsem pro cenu akcie může být zmíněné vyčlenění nevýrobních částí. Analytici se obecně neshodují, jestli tento krok sám o sobě bude pro ČEZ cokoliv znamenat, když část expertů tvrdí, že velké energetické konglomeráty se obchodují ‘se slevou’ a že stabilní, předvídatelný byznys bez výroby může přilákat nový typ investorů potenciálně ochotných zaplatit prémii (jako se to stalo například v Německu), protistrana naopak tvrdí, že ocenění se nezmění. Vedení nové entity se přiklání spíše na stranu cenového impulsu. „Předpokládáme, že se to transparentně promítne do hodnoty celé firmy,“ citovaly Hospodářské noviny jejího budoucího šéfa Cyraniho.

Podle odhadů by nicméně stát měl z prodeje získat cca 200 miliard korun, které následně může použít na snížení zadlužení skupiny nebo přímo na “přesvědčování” minoritních akcionářů k prodeji. K dosažení devadesátiprocentní hranice (po které může dle zákona spustit proces vytěsnění - tzv. squeeze out) potřebuje přesvědčit vlastníky cca 20procentního podílu. V médiích se spekuluje, že blokační minoritu (více než 10 procent) kontroluje Pavel Tykač respektive skupina investorů okolo něj  a tento má se státem v zákulisí vyjednávat i o jiných aspektech svého energetického byznysu, hlavním motorem pro získání kontroly má nicméně být cena. Respektive trh aktuálně podle analytiků spekuluje na to prémii, kterou by akcionáři za ochotu prodat své akcie mohli dostat. Odhady velikosti této prémie se mezi analytiky zásadně liší, část považuje akcie ČEZ už na současných hladinách jako nadhodnocené, další odhadují, že by si akcionáři mohli v rámci procesu ‘přesvědčování cenou’ polepšit ještě o nižší desítky procent. Třeba Morgan Stanley nicméně po valné hromadě již zvýšil svůj cenový odhad na akcie ČEZ z dosavadních 880 Kč na 1250 Kč.

Důvěryhodnost, dividenda a poslední valná hromada (?)    

Na čem se experti shodují je fakt, že plán restrukturalizace bude fungovat jako silný cenový katalyzátor a cena na burze se bude silně odvíjet od dalšího postupu vlády a vedení samotného ČEZ. „S tím, jak se budou odkrývat podrobnosti celého procesu, se teprve ukáže, zda důvěru investorů začne ČEZ ztrácet, nebo posilovat,“ citoval web Seznam Zprávy Jana Slabého, odborníka na M&A ze společnosti ECOVIS. V rámci dalších informací ohledně transformace ČEZ v pondělí na valné hromadě zároveň zaznělo, že akcionáři podle stávajících plánů nebudou mít předkupní právo na akcie nové firmy, stejně jako nedojde k dělení stávajících akcií, nebudou tak nové akcie vlastnit rovnou. 

Valná hromada v pondělí rozhodla o dividendě, která za loňský rok - naposledy ovlivněná takzvanou windfall tax - byla na návrh představenstva schválena ve výši 42 Kč na akcii, hlasy státu byla taktéž protlačena změna stanov, která do budoucna umožní hlasování korespondenčně, tzv. per rollam. Navrhovatelé svůj plán odůvodňují snahou do budoucna zabránit možným obstrukcím, faktem zároveň je že korespondenční hlasování nemění zákonnou nutnost potvrdit třeba právě rozdělení firmy tříčtvrtinovou většinou, přičemž tato většina se kalkuluje ze všech akcionářů, nikoliv jen z těch na valné hromadě  přítomných. Implikace tohoto posledního návrhu tak může být jiná. S korespondenčním hlasováním může skončit tradice ‘veřejných’ valných hromad.  „Nelze vyloučit, že letošní valná hromada ČEZ může být pro akcionáře tou poslední, které se budou moci osobně účastnit,“ přemýšlel  v neděli na síti X dlouhodobě nejhlasitější menšinový akcionář Michal Šnobr.

(Autor dlouhodobě drží menší počet akcií ČEZ)